close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

VáLkA dVoJčAt LXXI.

13. října 2007 v 20:51 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)

"No tak Sendy, ukaž nám to!!" pískal Jer, když jsem vylezla znova na skokánek a připravovala se ke skoku. "Juchůůů!!" vykřikla jsem, když jsem se rozeběhla, odrazila se a při skoku předvedla ukázkový dvojtý salto. "Fííííííííííííííííííí!!" začali všichni okamžitě pískat, když jsem dopadla perfektní šipkou do vody.
"Skáčeš fakt skvěle," smála se na mě Jane, když jsem se vyhoupla na břeh a došla k nim. "Yeah, Sed prostě boduje," zašklebil se Jer. "Díky, díky, díky," uklonila jsem se se smíchem. "To bylo fakt dobrý," ozval se vedle mě Tom, kterej právě dorazil s Alex. "Díky. Zkusíš to taky??" nahodila jsem okamžitě vyzývavej pohled. "Proč ne, ale spíš to bude pořádnej placák než salto a šipka," kývnul Tom a zakřenil se. "Tohle udělej ještě jednou a kousnu tě," šeptla jsem mu nenápadně, popadla ho za ruku a už ho táhla za sebou na skokánek. "No super," odfrkla Alex rozladěně, uložila se na jedno z prázdnejch lehátek a začala se natírat opalovacim krémem. "To jsem teda na Toma zvědavej," prohlásil Gustav a zadíval se na skokánek, kde jsem právě Tomovi něco vysvětlovala. "To já taky. Vsadim se, že to bude ukázková žába na prameni," přitakal mu se Georg a všichni se začali smát. "Tak já skáčuuuu!!" křiknul na všechny Tom, rozeběhnul se a skočil. "To nebylo zlý!!" křikla jsem za nim se smíchem, když skočil salto a místo šipky dopadnul po nohách a skočila za nim pořádnou bombu.
"Neuvěřitelný, jak je ten zmetek drzej," zavrčel Alp při pohledu na mojí a Tomovu společnou zábavu, ke který se pozdějc připojil i Gustav s Carmen, Jerem, Georgem a Jane. "Ty si s nim prostě nedáš pokoj, co?? Pořád tě bude žrát," zadíval se na Alpa Jad. "Leze mi neuvěřitelně na nervy," zabručel Alp. "Něco se mi na něm ale líbí," dodal a upřeně na Toma zíral. "To myslíš jako vážně??" nahodil překvapenej pohled Jad. "Yeah," přikývnul Alp, zvednul se z lehátka a vydal se k nám, kde se připojil. "No super a mě tady jako maroda nechaj samotnýho," heknul Jad a otráveně se opřel zpátky na lehátku. "Nejseš sám. O mě očividně taky nikdo zájem nejeví," ozvala se polohlasně Alex. "Nj, asi maj lepší zábavu jak nás dva," kývnul Jad a sjel Alex pohledem. "Takže ty jseš to EmO??" otázal se opatrně. "Jo, ten styl mám prostě ráda," přikývla Alex. "Aha. Hledal jsem na netu, co to vlastně má bejt, ale tam to vyznělo dost hrozně... připomínalo mi to nějakou obří sektu sebevrahů," ušklíbnul se Jad. "Na netu je spousty blábolů, který vůbec nejsou pravdivý. Lidi z toho častokrát dělaj úplně něco jinýho, než to ve skutečnosti je," zakroutila Alex hlavou, a tak s Jadem započala dlouhatánskou debatu.
"Takže zejtra společná večeře??" zopakoval Bill ještě jednou pro ujištění, že všechno přesně pochopil. "Přesně tak. Budou tam všichni, takže Tom musí jit taky, ať se tam Alex nenudí," přikývla Angel. "Dobře. Až se od ní vrátí, vyřídim mu to," kývnul Bill. "Tom je u Alex??" zbystřila Angel okamžitě. "Jo, šel se jí omluvit za to dnešní odpoledne," odsouhlasil Bill. "Tak to je dobře. Hrozně jí to mrzelo a od něj to byl pěknej podraz," oddychla si Angel. "Hmmmm, asi jo," zamumlal Bill polohlasně. "To bude teda zase akce, když tam budou i ty dvě malý opice a rodiče," zvrátila Angel oči v sloup a ponechala si pro sebe poznámku o mě. "To nebude tak hrozný. Aspoň bude legrace, Janis s Jenny jsou náhodou suprový," usmál se Bill a rovzpomněl se na akci "svlíkání". "Jo, hrozně suprový," ušklíbla se Angel znechuceně. "No, už budu muset končit, je večeře," vydechla Angel. "Ok, tak zítra ve škole," přikývnul Bill. "Dobře. Mám tě ráda, pa," rozloučila se Angel, zavěsila a vydala se z pokoje dolů do jídelny.
"Teda ten street se mi začíná docela líbit. Dneska to byla vážně legrace," usmála se Carmen, když jsme seděli všichni v obývačce. "Aby ne. S náma je legrace vždycky," zašklebil se na ní Jer. "No jasně," přikývla Carmen se smíchem. "Hej Sendy, od koho máš ten náramek?? Je moc hezkej," zadívala se mi na ruku Jane. "Myslíš tenhle??" zvedla jsem ruku a podívala se na svůj dárek. "To byl dárek tady od kluků," drcla jsem do Alpa, když Jane přikývla. "Cože??" vyheknul Jer překvapeně. "No tohle bylo to vaše překvapení pro mě, ne??" zadívala jsem se na něj nechápavě. "No vlastně... to velký překvápko mělo bejt to, že se sem s rodičema stěhuju..." zahuhlal Jad. "Ty se sem stěhuješ??" vykulila jsem na něj překvapeně oči. "Yeah, tenhle víkend naši měli nastěhovat všechno do novýho domu, kterej tady koupili, takže od zejtřka tady vlastně oficiálně bydlim taky," přikývnul Jad a já na něj zůstala jenom vyhoukaně zírat. "Tak... to ty??" zadívala jsem se tázavě na Alpa. "No vlastně... jo," vypadlo z Alpa a odtrhnul se od pohledu, kterym se s Tomem navzájem propalovaly. Ten jenom vytřeštil nevěřícně oči a kousnul se do jazyka, aby naštvaně nevykřiknul, že je to lež a náramek je od něj. "Faaakt??" podíval se na něj tázavě Jer. "To ses ani nepochlubil..." řekl pomalu Jad a nadzvednul obočí. "No jo, nějak jsem na to zapomněl," pokrčil Alp rameny a zakřenil se na mě. "No páni," zakroutila jsem hlavou. "Ale díky, je krásnej," dodala jsem s úsměvem a políbila ho. "A tebe zabiju, že jsi mi to s tim stěhovánim neřekl dřív," nahodila jsem výhružnej pohled na Jada hned potom. "Když já na to přitom všem úplně zapomněl," zakřenil se Jad a nahodil nevinnej kukuč. "Zejtra s váma ale už musim nastoupit do školy, takže ještě, že jste mi to připomněli," dodal hned potom s kyselim obličejem. "To doufám, že tě daj k nám, protože jinak budu protestovat," zahlásila jsem.
"Proti čemu budeš zase protestovat??" ozvala se máma, která právě vešla do obývačky. "Proti tomu, aby byl Jad v jiný třídě, než já, protože se sem taky stěhuje," odpověděla jsem jí pohotově. "Hmm, o tom už vim taky. Zrovna jsem mluvila s tvejma rodičema a můžeš bejt v klidu, protože budeš se Sendy ve třídě. Už je to zařízený," kývla máma a mrkla na Jada. "Yeah!! Aspoň kousek z naší party je zase u mě," zajásala jsem. "Ještě se raduj. Vždyť vy nám trháte partu. Nejdřiv ty, teď i Jad a nakonec se sem odstěhuje i Alp a co já potom sám v Berlíně??" ozval se pohoršeně Jer. "Nestěžuj si. Teď je to aspoň půl na půl. Ty jseš s Alpem v Berlíně a já budu tady s Jadem. Takhle je to apsoň trochu spravedlivý," vyplázla jsem na něj jazyk. "To neni vůbec spravedlivý. Měli by jsme bejt spolu a ne rozdělený," protestoval Jer. "Ale, ale no tak. Vždyť Berlín a Magdeburg nejsou od sebe zas tak daleko, takže se můžete kldině vídat, jak se vám zlíbí," rozsekla naši debatu máma. "Hmmm, to je taky fakt," přikývli jsme na souhlas. "No vida," usmála se máma a otočila se zase k odchodu. "Yeah, abych nezapomněla, mám ti vzkázat, že zejtra jsme všichni v plnym počtu očekáváný u Petera a Ann na večeři, takže to řekni Maxovi," rovzpomněla jsem se. "Vážně?? Tak to je super," kývla máma a odešla. "To teda jo. Hlavně to, že my dva budem zase spolu," přikývla jsem a zašklebila se na Jada. "Yeah, ať se profové těšej. Teď zažijou pořádnou buzeraci," přikývnul Jad s ďábelskym kukučem a všichni jsme se začali smát.
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wendy wendy | 13. října 2007 v 23:36 | Reagovat

juuuuuuu.. super rychle pokracko:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama