close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

VáLkA dVoJčAt LXIV.

3. září 2007 v 0:01 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Bejt tebou, nejsem si tim tak jistá," poznamenala Alex. "A to proč??" zadívala jsem se a ni pronikavě. "Protože ti tady nechal včera večer Gustav pozdrav," ušklíbla se Alex. "Co to zase kecáš??" zakroutila jsem nechápavě hlavou. "Tak se běž podívat ven na roh domu a uvidíš," odpověděla mi uštipačně Alex. "A co myslíš, že tam asi tak najdu?? Poklad co," zaksichtila jsem se a Jad s Jerem okamžitě dostali další záchvat smíchu, protože jim bylo jasný, co tim myslim. "Nevim jestli poklad, ale Gustav ten roh včera solidně ohodil," řekl pomalu Tom. "Fakt?? Vždyť řikám poklad," pokrčila jsem rameny a zašklebila se na řehtající se kluky. "No tak ten poklad můžeš jit odstranit. Gustav měl včera obavy, kdo to uklidí a ty to uděláš určitě s radostí, když si mu dopomohla k rozchodu s Kathrin," prohlásila Alex. "Cože?? Gustav se rozešel s Kathrin??" zbystřila jsem. "Jo, včera večer, když jste s Alpem zmizeli," přikývl se smíchem Jad. "A kvůli mě??" nahodila jsme rozzářenej pohled. "Yeah," přikývl smějící se Jer. "Yeah!! Tak to tu bombu klidně uklidim jako odměnu, že se tý rakety zbavil," vejskla jsem nadšeně a vyběhla ven omrknout Gustavův dárek.
"Páni, to musel mit pořádně velkou večeři," ušklíbla jsem se při pohledu na obří flek na rohu. "Noooo, tak jak by jsme se toho zbavili...." začala jsem se rozhlížet kolem sebe. "No jasně!!" řekla jsem hned na to, vyběhla z branky k protějšímu domu a začala se rozhlížet. Když jsem se ujistila ,že nikdo neni v dohlednu, rychle jsem přeskočila nízkou zídku, za kterou jsem vyrvala jeden okrasnej keřík a s nim jsme se zase rychle vrátila nazpátek. "Tak teď ještě díru a bude to ok," hodila jsem na zem keř a začala vyhrabávat u rohu díru. "Yeah, to je ono," přikývla jsem hned na to, když jsem do ní keř hodila a zahrabala, takže teď perfektně zakrejval pozůstatek Gustava. "Perfektní," zakřenila jsem se a zvrátila se nazpátek do obývačky, kde už Alex rozbalovala dárky ze včerejška. "Jak malej harant. Taky si mohla počkat," zakroutila jsem hlavou. "Na tebe určitě," vyplázla na mě Alex jazyk. "Tak se mi zdá, že si začínáš nějak moc dovolovat," nadzvedla jsem obočí. "Hej, hej klid holky. Radši se dotoho rozbalování pusť taky," přerušil nás Andy. "Co můžu asi tak rozbalovat, když to všechno byly kámoši týhletý MiMo?? Ty se asi těžko obtěžovali s nějakejma kravinama pro mě," zakývala jsem hlavou. "No já nevim, ale pár asi jo, protože sem tady několik balíků pro tebe našel," zašklebil se Andy. "No neee, vy jste tady nějak úchylně zdvořilí," zakroutil hlavou Jer. "To jim spíš nakázali rodiče, aby udělali dojem. To maj tyhle zazobanci v oblibě," ušklíbla jsem se a mrkla na stůl s několika balíčkama. "No, než se na ty krámy mrknu, skočim si "radši" umejt ruce," zamávala jsem rukama ve vzduchu a zase zmizela. "To byla hlína??" zeptal se Andy. "Myslim, že jo," přikývl se smíchem Jer. "To ten roh zaházela hlínou nebo co??" zavrtěla hlavou Alex. "U Sed je možný všechno," přikývl Jad. "Hlavně, když jde o úklid. To potom vyhazuje věci i z okna, aby je nemusela uklízet nebo čistit," doplnil ho Alp. "No sakra..." vytřeštila oči Alex, vyskočila z gauče a rychle se letěla podívat ven.
"Kam zmizel ten cvok??" zeptala jsem se, když jsem se vrátila. "Šla se ujistit, že si nezaházela váš barák hlínou," odpověděl mi se smíchem Jad. "To neni možný, že je to moje dvojče. Ona je úplně blbá," zakroutila jsem nechápavě hlavou a popadla jeden z balíků, kterej ležel na stole. "Co jsi s tou bombou vůbec udělala??" zajímal se Andy. "Zasadila ji," zašklebila jsem se a mrkla na dárek. "No fuj," řekla jsem hned na to a zahodila někam za sebe úchylně růžovou kšiltovku. "Ta by ti seklaaaa," popíchnul mě s úšklebkem Jer. "Klidně se obětuju a daruju ti ji," ušklíbla jsem se na něj a rozbalila druhej balík. "Ještě lepší," dodala jsem při pohledu na stejně růžový tričko a poslala ho rovnou za kšiltovkou. "Sakra to maj všichni nějakou úchylku nebo co??" zakroutila jsem hlavou při pohledu na třetí dárek v podobě růžovýho plyšovýho medvěda. "Netušim, ale vypadá to jako atentát růžovou," zašklebil se Jad. "Fakt krása," ušklíbla jsem se a odhodila medvěda. Na to se vrátila do obývačky Alex společně s Billem a Angel. "No neeeee, kdopak nám to přišel. Vy jdete pomoct Andreasovy s tim úklidem??" zašklebila jsem se a odložila nazpátek polorozbalenej dárek. "Cože?? S jakym úklidem??" zeptal se nechápavě Bill. "A jeje. Následky se dostavujou," protočila jsem panenky a ušklíbla se. "Následky??" zopakovala Angel. "To víš, chodit s tebou musí mit následky," zašklebila jsem se na ni. "Huso," vypázla na mě Angel jazyk. "Mám ti říct, jak bych tě nazvala??" zadívala jsem se na ni zpříma. "Radši ne," vmísil se do rozhovoru Bill a otočil se na Toma. "Co se ti stalo??" vytřeštil na něj okamžitě oči. "Nic," odseknul okamžitě Tom a hodil naštvanej pohled po Alpovi. "A jeje. Vy jste se porvali," konstatoval Bill vyhoukaně, když sklouznul pohledem na Alpa. "Teda ty máš dneska postřehy..." zakroutil hlavou Andy. "Asi následek šoku z rána," zahlásila jsem a Jad s Jerem a Andym se okamžitě začali smát. "Dnešek vážně stojí za to. Nejdřiv Jenny s Janis, potom Peter, teď zas vy dva... co bude dál??" zakroutil Bill hlavou a v ten okamžik domů dorazila máma s tátou. "Naši," řekla hnedka Alex a šla je přivítat. "Fajn, tak už vim," vydechl Bill a zničeně objal Angel kolem pasu.
"Tomu teda řikám bordel," prohlásila máma, když dorazila do bývačky. "Párty je párty," zašklebila jsem se na ni. "To vidim," přikývla máma a rozhlídla se po nás. "Koukám, že by to nebyla pořádná párty, kdyby se nestrhla rvačka..." řekla pomalu a přejížděla pohledem z Toma na Alpa. "To byla spíš po-párty rvačka," řekla Alex kysele. "Doufám, že nic vážnýho," nadzvedla máma obočí. "Sama vídíš," zakřenila jsem se. "Hmmm fajn. Kdo ale bude uklízet ten bordel tady??" rozhlídla se po nás znova. "Na mě nekoukej. Já neuklízim nikdy," zamávala jsem rukama. "Snad si nemyslíš, že to budeme uklízet my??" přimísil se do rozhovoru táta. "Tak to je mi popravdě úplně volný Maxi. Třeba to s radostí uklidí tady Alex. Já nemám čas," ušklíbla jsem se na něj a rukou klukům naznačila, že mizíme. "Tak to neexistuje!! Uklidíte to obě dvě!!" zadíval se na mě Max přísně. "Sorry Maxi, ale ne," řekla jsem tvrdě a společně s Alpem, Jerem a Jadem zmizela z domu pryč. "Takže je to na nás??" rozhlídnul se Bill po ostatních. "Asi jo," přikývl Andy. "No super. Skvělej den pokračuje," zvrátil Bill oči a začal po zemi sbírat mnou zahozený dárky. "Tak pořád si myslíš, že se to zlepší??" zadíval se táta na mámu. "Čas, chce to čas," odpověděla máma a odešla do kuchyně. "No jistě, čas," povzdechl si táta a vydal se za ní.
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlizee Charlizee | Web | 3. září 2007 v 9:32 | Reagovat

waw.. chci pokráčko.. je to fakt super povídka.. teda až na to, že mi příjde Sendy až trochu moc sebestředná, protivná a "dokonalá".. což jsou asi její jediné chyby :)

2 wendy wendy | 5. září 2007 v 21:49 | Reagovat

ty jo honem pokracko.. uz se nemuzu dockat.. rychle!!!!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama