close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

VáLkA dVoJčAt LIII.

16. července 2007 v 23:31 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Tak- to- už- by- stačilo- ne??" mluvila jsem mezi polibkama, kterejma mě Tom neustále zasypával. "Ani ne," šeptnul Tom na odpověď a dál pokračoval. "Tome- končíme," protestovala jsem slabě. "Ještě- chvilku- prosím," nedal se odbýt. "No- tak- Tome- jseš- unavenej- pamatuješ?? Konči- už," začala jsem ho od sebe strkat. "Ach jo. Proč nemůžou nějaký věci trvat dýl než jiný??" povzdechnul si Tom a odvalil se ze mě zpátky na zem. "Protože už je dost hodin, ty seš utahanej, já se musim psychicky připravit na zejtřek a muchlujem se na zemi ve veřejný tělocvičně??" odpověděla jsem otázkou a pomohla mu na nohy. "Asi," přikývnul Tom a tak jsme se pomalu vydali do šaten.
"Kde je Sendy??" zeptal se Max a zadíval se na Alex. "Netušim. Mě se nesvěřuje, ale nejspíš šla s Tomem zase do tělocvičny," pokrčila Alex rameny. "Už zas?? Vždyť jsem jí řikal, že se mi to vůbec nelíbí," zamračil se táta a zadíval se na mámu. "Jí prostě neporučíš. Vždycky si udělá, co chce," pokrčila máma rameny. "Jenomže to se mi vůbec nelíbí. Slyšela si to dneska ve škole?? Hrůza!! Jenom za první den z ní měla profesorka málem infarkt a to o tý francoužtině?? O tom radši ani nemluvim," zakroutil táta hlavou. "Já vim, že na to zvyklej nejsi, ale co můžm dělat?? Sendy se už nezmění," kývala máma hlavou. "No tak to asi bude muset, protože tohle se mi prostě nelíbí. Takhle to tady nikdy nechodilo a ani nebude chodit. Vždyť už poněkolikátý neni na splečný večeři!! Kdyby jsme ji ráno nevozili do školy, ani nevíme, jestli tady ještě vůbec žije," rozhorlil se. "Ale Maxi, sám si viděl, že se Sendy to pude z těžka. Je na tohle zvyklá z Berlína, tam jsme se naopak viděli jenomu večeře. Snad pomůže zejtřek. Uvidíme, jak na ní zapůsobý to překvápko. Třeba se to potom trochu zlepší," snažila se ho máma uklidnit. "Překvápko??" zadívala se Alex na mámu tázavě. "Jo. Přichystala jsem pro Sendy takový menší překvápko víš zlato. Špatně si tady na to všechno zvyká a tak jí to snad trochu pomůže," přikývla máma. "Hmm a co je to za překvápko??" vyzvídala Alex. "To uvidíš zítra," usmála se máma a pustila se konečně do večeře. "Tak fajn," přikývla Alex rozmrzele a dala se taky do jídla.
"Sendy vstávej už!! Vždyť ty by jsi prospala půlku života," snažila se mě ráno probudit máma. "Ještě pět minut," zabručela jsem, přetočila se na druhej bok a dál nerušeně spala. "Sendy vstávej!! Za deset minut ať seš dole!!" praštila do mě máma a odešla z pokoje. "Jau... ty vole... ona do mě praštila!!" posadila jsem se překvapeně na posteli a mnula si rameno. "Vživotě do mě nepraštila, ani mě nepraštila!! To má krámy nebo co??" zakroutila jsem nechápavě hlavou a mrkla na mobil. "Osm. Sakra. Dneska vlastně nejdem do školy. Máme narozky... no kruci... jakto, že mi kluci ještě nezavolali?? Vždycky mě naschvál vzbudili, aby mi mohli jako první pogratulovat a teď nic??" povytáhla jsme obočí a pomalu se začala hrabat z postele. Rychle jsem zalezla do koupelny, kde jsem se pořádně probrala a potom se vrátila do pokoje, kde sem na sebe natáhla kalhoty s černym tričkem a šiltkou a tak se vydala dolů do kuchyně, kde byla jenom máma. "Kde sou tamty dva??" rozhlídla sem se. "Jestli myslíš svýho tátu a sestru, tak ty nakládaj věci do auta," odpověděla mi stroze máma. "Co je?? To si to dostala, že seš tak protivná??" vytáhla jsem z velkýho koše kus pečiva a zadívala se na ni. "Nebuď drzá a dej to okamžitě zpátky!!" okřikla mě máma okamžitě, až jsem sebou trhla leknutim. "Co řveš?? Nejsem hluchá a mám hlad," zakroutila jsem hlavou. "Dej to zpátky!!" vytrhla mi máma pečivo z ruky a vrátila ho nazpátek, když jsem si chtěla kousnout. "Heeeej!!" vyhekla jsem a nechápavě ji pozorovala. "Už toho mám dost Sendy!! Začíná mi vážně vadit tvoje chování. Tady nejsi v Berlíně a měla by sis to konečně uvědomit!! Svym sobeckym chovánim ubližuješ Maxovy a Alex!! Nemůžeš se začít chovat normálně a zodpovědně jako ostatní?? Je to pro tebe takovej problém chovat se normálně a dodržovat pravidla?? Tohle bude muset skončit Sendy rozumíš?? Začneš dodržovat pravidla, který tady platěj pro všechny a bez jediný vyjímky!!" vysypala na mě máma a já na ni zůstala jenom překvapeně zírat. "Je ti to všechno jasný??" zadívala se na mě máma přísně. "Cože??" vyhekla jsem. "Sakra Sendy!! Vnímáš mě vůbec??!!" rozkřikla se máma. "Hmmm, bohužel jo a jediný, co ti na to řeknu je...strčte si ty vaše pravidla někam!! Mě jsou naprosto ukradený!!" zakřičela jsem na ni, popadla znova kus pečiva z koše a otočila se k odchodu. "Uhni kurva," vrazila jsem ve dveřích prudce ramenem do Alex, která právě šla do kuchyně a naštvaně jsem odešla. "Auuu," sykla Alex, která si dala druhou ránu o dveře a chytila se za rameno. "Ježiš... neni ti nic zlato??" zadívala se na ni máma starostlivě. "Ne... to nic. Můžu vzit ten koš??" usmála se Alex. "Jo, jasně. Děkuju," přikývla máma a tak Alex popadla koš s jídlem a zmizela s nim ven.
"No neni to krása??" zajásala máma, když jsme všichni nasedli do auta a Max nás dovezl na nějaký zapadlý místo za Magdeburgem. "Nádhera," ušklíbla jsem se znechuceně a vytáhla mobil, na kterym jsem okamžitě začala vytáčet Billovo číslo. "To už je to nesnesitelný??" ozval se mi po prvnim zazvonění se smíchem Bill. "Ještě horší. Bejt tady skála, všechny tři z ní schodim," hekla jsem a posadila se dál od mámi s tátou, který společně s Alex připravovali věci na piknik. "Ale no tak. Přece to nemůže bejt až tak zlý," chlácholil mě Bill. "Když pominu, že hned ráno jsem jako budíček schytala pěstí od matky a ta mě ještě potom pěkně nahlas poučila, co všechno se musí na mě změnit, takže klidně mohla stručně říct, že se mám znova narodit, tak to vážně neni tak strašný," řekla jsem ironicky. "Ou tak to nezačalo zrovna nejlíp..." přikývnul Bill "... ale třeba se to zlepší," dodal povzbudivě. "O tom silně pochybuju," hekla jsem, když na mě začala máma křičet, ať jdu k nim a přestanu volat. "Jedině je přejet autem," konstatovala jsem nakonec. "To chce klid. Aspoň nemusíš sedět tady a mučit se těma hroznejma kecama," ušklíbnul se Bill. "Stokrát radši školu než tohle," řekla jsem okamžitě. "No tak si řikej, že už jenom pár hodin a bude tomu konec jako já teď, protože nám začíná matika," navrhnul Bill. "Ok, tak fajn. Drž se a já to skusim taky," kývla jsem, zavěsila a neochotně se vydala ke svojí dobře se bavící rodince. "Tohle je rodiná oslava pamatuješ??" zadívala se na mě máma káravě. "Na to se fakt nedá zapomenout," ušklíbla jsem se, popadla tousty a začala je do sebe cpát, zatim co se Alex výborně bavila s mámou a tátou. Nakonec jsme celý dopoledne ztrávili na pikniku, kde si Alex, Max a máma navzájem vyprávěli různý historky a vzpomínky a dobře se u toho bavili. Já jsem je jenom znuděně poslouchala, cpala do sebe jídlo a občas jenom kývla nebo se ušklíbla, když propukli v záchvat smíchu.
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nicky Nicky | 17. července 2007 v 16:54 | Reagovat

*THUMBS UP*

2 Retard Retard | 24. července 2007 v 20:21 | Reagovat

Kdy bude další dílec,pleas?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama