close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

VáLkA dVoJčAt L.

2. července 2007 v 21:58 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"No fakt, že se mi tam dneska chce," zavrčela jsem, když jsem polorozespalá scházela schody. "Vidět kyselej ksicht Angel, vyhoukanej ksicht Alex a bezradnej obličej Billa mě fakt dokáže úžasně vzpružit," bručela jsem dál a courala se do kuchyně. "Tohle teda je debilní město. Všichni tady většinu času čuměj jak na pohřbu a topěj se v depkách. Nebejt Andrease a Toma, už by mi tady z toho pořádně hráblo. Ještě, že tohle kluci neviděj. Ty by z toho měli Vánoce," ušklíbla jsem se a vlezla do kuchyně, kde už všichni pohromadě snídali jako spořádaná rodinka.
"No že ses taky uráčila," sjela mě pohledem máma a ukázala mi na připravenou snídani. "Hmf, neni zač," odfrkla jsem a pustila se hned dotoho. "Nebuď drzá Sendy a hlavně nezapomeň, že zejtra do školy nejdete a jedem na ten rodinej výlet," napomenula mě. "Úžasný," zabručela jsem a zvrátila oči v sloup. "Rodinej výlet je další z úžasnejch debilovin tohohle příšernýho města," pomyslela jsem si a otráveně pozorovala jak Alex vesele štěbetala s mámou a Maxem u stolu, zatim co já jsem do sebe ve stoje opřená o kuchyňskou linku soukala snídani.
"Jestli seš kámoš tak mě dneska někam uneseš a budeš mě tam držet do soboty," vyhekla jsem, když jsem dosedla na židli vedle Billa. "Cože??" zadíval se na mě Bill nechápavě. "Já to zejtra nepřežiju. Rodinej výlet. Já, Alex a Max půl dne spolu, to je přece masová vražda. Vždyť se tam povraždíme," nahodila jsem zmučenej výraz. "Ahaaa. Ty myslíš ty vaše zejtřejší narozky," přikývnul Bill chápavě a usmál se. "To nebude tak hrozný. Vždyť to nejsou žádný příšery," usmál se. "Jseš si jistej??" nahodila jsem tázavej pohled, kterýmu se okamžitě začal smát. "Ale jdi ty. Víš co?? Kdyby bylo nejhůř a ty ses chystala povraždit je, nejdřiv mi zavolej," mrknul na mě Bill a obejmul mě. "Hele neřikala jsem ti už něco kvůli tomu objímání??" zasmála jsem se a odstrčila Billa od sebe, když kolem nás prošla Angel. "Já vim, ale mě se to líbí," zakřenil se Bill. "Ale, ale... to to nějak rychle zabralo, že už se ti líbí veřejný ošahávání," povytáhla jsem se smíchem obočí a když se Bill jenom nevině zašklebil, oba jsme se rozesmáli.
"To bylo teda dneska zase záživný, že i pozorovat lenochoda je zábavnější," prohlásila jsem, když jsme se tlačili plnou chodbou ven ze školy. Alex celej den pobíhala mezi rozmrzelym Tomem a Angel, která naprosto ignorovala Billa. "To jo. Dneska tady chcíp pes," přikývnul Andreas. "Vždyť ty chodíš do jiný třídy..." zadíval se na něj Tom. "No a?? Tam chcíp taky," pokrčil Andy ramenama a tak jsme se smíchem vylezli na školní dvůr a vydali se k busu, kde už čekal na Angel táta. "Čau Petere, co ty tady??" pozdravila jsem ho s úsměvem. "Čau Sendy. Vzal jsme si k srdci tvoji radu a dneska mám v plánu sktrávit celý odpledne jenom s Angel," odpověděl mi polohlasně. "Ahaa. No tak to gratuluju. Dneska se to myslim perfektně hodí," zakřenila jsem se při pohledu na blížící se Angel. "Fakt?? Tak to jsem rád," usmál se Peter. "Hele Sendy pojď už nebo nám to ujede," zatahal mě za tričko Tom. "Hmm, sorry Petere, ale už musim," mávla jsem rukou a otočila se na odchod právě v čas, protože Angel už byla u nás. "Jasně, měj se a někdy jindy," přikývl Peter a přivítal se s Angel. "Jasně, jasně," přikývla jsem ještě a konečně nalezla do busu, do kterýho mě Tom pořád cpal.
"Co taková péče, abych to stihla??" zadívala jsem se na něj zvědavě, když jsem dosedla vedle Billa. "Bylo by zbytečný nechat si pláchnout bus kvůli tátovy Angel ne??" odpověděl mi Tom otázkou a upřeně se na mě zadíval. "Myslíš??" oplatila jsem mu upřenej pohled. "A jeje... tady někdo žárlí..." špitnul Bill přes sedadlo Andymu, kterej jenom s úšklebkem přikývnul. "A ty myslíš, že ne??" pokračoval Tom. "A ty myslíš, že jo??" provokovala jsem ho dál. "Já myslim ,že jo," přikývl Tom. "A já myslim, že možná vůbec ne," vyplázla jsem jazyk a začala se smát. "Hmm," zamračil se Tom lehce, zvednul se a přešel dozadu k Alex, která doteď poslouchala mp3. "To se urazil??" zadívala jsem se tázavě na Billa. "Nejspíš jo," přikývnul Bill nechápavě. "Hmmmm. A ty ses mi divil když jsem řekla, že je protivnej," pokývlala jsem hlavou a znova se začala s Billem a Andym smát. Tom mezitim vyndal Alex z uší sluchátka a začal s ní debatovat o věcech, kterejm narozdíl od ní v podstatě vůbec nerozumněl, ale přesto neustále přikyvoval, že chápe, aby neopadlo Alexiino nadšení.
"Tak kam chceš vůbec vyrazit??" zeptal se Peter Angel, když byli na cestě od školy. "Napadlo mě, že by jsme mohli zajet na pouť, která je pár kilomentrů od Magdeburgu," navrhla Angel opatrně. "Pouť?? To je skvělej nápad. Na tý jsem nebyl už dlouho. Škoda jenom, že s náma nebude i Janis s Jenny, protože těm by se to určitě líbilo," usmál se Peter. "No to určitě. Umim si živě představit jak by se snažili místo do kytky trefit do prodavače nebo pořádaly závody v pojídání cukrový vaty a pak na střídačku zvracely," ušklíbla se Angel. "Ježiši Angel..." začal se Peter smát. "No co. Vždyť je to pravda. Ty dvě jsou jak dva pytle vší," přikývla Angel. "Máš pravdu. To by jsme asi moc nevyhráli. Nakonec by jsme odtamtud zdrhali jako posledně z tý ZoO, když ty dvě přejedly medvěda tou zmrzlinou a ten ošetřovatel nás potom naháněl po celý zahradě," přikývl Peter se smíchem. "Jo to si pamatuju. A přitom tam vysela cedule přes půl klece "Nekrmit!!" ale ty dvě vždycky udělaj přesnej opak toho, co jim člověk řekne," přikývla Angel nejdřív pohoršeně, ale nakonec se tý vzpomínce začala smát taky. "Takhle si to aspoň dneska pořádně užijem," usmál se Peter a přidal na rychlosti. "To jo," přikývla Angel spokojeně a pozorovala ubíhající krajinu z okýnka. Aspoň na chvilku jí naštvanost na Billa nepřišla jako hlavní myšlenka.
"Tak se tady všichni mějte a tebe dneska čekám v šest u nás," rozloučila jsem se, houkla na Toma a vylezla z busu. Alex se táhla v těsnym závěsu za mnou a spokojeně se usmívala. "Čumíš, jako by si tě chtěl vzit," drcla jsem do ní, div se nezdekovala k zemi, protože se jí zapletly nohy. "Cože??" vyhekla Alex a chytala balanc. "Zase ta nedoslýchavost... Že čumíš, jako by si tě chtěl Tom vzit!!" křikla jsem na ni. "Já slyšim a nečumim tak," zabručela Alex a srovnala si náramky na ruce. "Ale čumíš. Koukáš nepřítomně do blba a mit před sebou zrcadlo, koukáš i na blba," drcla jsem do ní znova, abych jí odstrčila od hlavních dveří. "Heh, postřech kámo," zašklebila jsem se a vpadla do domu, když to Alex neustála a přistála na zadku. "Hmmm, dík za pomoc," houkla Alex a postavila se. "Ach jo. Proč já musim mit zrovna takový dvojče??" vydechla a zalezla dovnitř.
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | 3. července 2007 v 12:09 | Reagovat

Jéééééé další dílek konečně......doufám že další tu bude dřív a ne z takovou mučící přestávkou:)

2 Retard Retard | 3. července 2007 v 13:29 | Reagovat

supéééééééééér!!!!!!!!!

3 sorow sorow | 3. července 2007 v 16:54 | Reagovat

good

4 romee romee | E-mail | Web | 4. července 2007 v 17:57 | Reagovat

=D budu se snažit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama