AuToR: Sandra=)
"Co je??" přihnala se za ní i Alex, ale když jí Angel neodpověděla, podívala se na stejný místo jako ona. "Ouu," vypadlo z ní hned potom, když nás taky uviděla. Na to jsme se s Billem od sebe odtrhli a otočili se na ně. "A dopr..." syknul potichu Bill při pohledu na nevěřícnej pohled Angel. "Oups," doplnila jsem ho a jenom se zakřenila.
"To se- to se mi snad jenom zdá. Já to věděla. Já jsem to věděla!!" vyhrkla Angel, servala si řetízek z krku a mrskla ho po Billovi. "Strč si ho někam!!" vykřikla a rozeběhla se pryč. "Angel počkej!!" křiknul Bill a chtěl se za ní rozeběhnout. "Ne počkej. Jdu já," chytla jsem ho za ruku a vyběhla za Angel ven. V obývačce zůstala jenom Alex, která ještě pořád překvapeně zírala na Billa, kterej pomalu sebral řetízek ze země a teď si ho smutně prohlížel. Já jsem mezitim vyletěla za Angel ze dveří a snažila se jí dohonit.
"Angel no tak počkej sakra!!" přidala jsem na tempu. "Neni to jak si myslíš!!" chytila jsem ji za loket a zastavila ji. "Ne?? A jak to teda je??" otočila se na mě Angel rozzuřeně. "Já s Billem nic nemám, jestli ti jde o tohle," řekla jsem v klidu. "No jasně že ne. Ty přece s nikym nic nemáš a přitom se taháš se všema!!" křikla Angel ironicky. "Je mi z tebe špatně!! Jseš normální děvka!!" vmetla mi do obličeje. "Kurva přestaň Angel!! Meleš kraviny a přitom nic nevíš!!" křikla jsem na ni naštvaně a v tom mi Angel jednu vpálila. Já jsem jen tak tak uhla, aby mi nepřistála v obličeji, ale schytala jsem ji do ramene. "Tak teď už mě ale fakt sereš!!" křikla jsem a vrazila jí na zpátek. "Nenávidim tě!! Proč si se tady musela vůbec objevit?" vyjekla Angel rozzuřeně. "Já jsem sem nechtěla, to mi věř," sykla jsem na odpověď. "Jsi hnusná berlínská štětka, která nám tu všem ničí životy!!" zaječela na mě Angel nepříčetně. "Já fakt nechápu, co na tobě Bill vidí," zakroutila jsem hlavou místo štiplavý odpovědi nebo rány. "Cože??" zeptala se Angel zaskočeně. "Přes tu svojí debilní zaslepenost ani nevidíš skutečnost a chováš se jako pomatená stíhačka. Já vážně pochopim, proč o tebe tolik stojí, když by moh mit stokrát lepší holku než je taková povrchní barbie jako ty," řekla jsem klidně a upřeně Angel pozorovala. Ta na mě jenom překvapeně zírala a nevěděla, co říct. "Bill je skvělej kluk, suprovej kámoš a ty seš úplně blbá a slepá," dořekla jsem svoji myšlenku, otočila se a vrátila se zpátky k Billovi. Angel za mnou jenom vyhoukaně zírala a potom se pomalu vydala na autobus domů.
"Tak co??" zeptal se mě Bill, když jsem vešla do obývačky, ve který byl už zase sám. "Menší roztržka, ale ušlo to," odpověděla jsem a posadila se vedle něj na gauč. "Tohle se nám asi moc nepovedlo, co??" zadívala jsem se na jeho smutnej pohled, kterym neustále pozoroval řetízek s přívěškem. "To teda ne," přikývl Bill. "Mrzí mě to.Nechtěla jsem ti to tak podělat, ale nebylo v plánu, že se tady Angel zjeví," řekla jsem s lehce provinilym tonem. Bill se na mě upřeně zadíval a chytil mě za ruku. "Ale ne. Nic si neskopala. Naopak. Moc jsi mi pomohla," usmál se. "Fakt??" zadívala jsem se na něj překvapeně. "Jj fakt. Ještě nevim přesně jak, ale určitě si mi pomohla," přikývl Bill a objal mě. "Tak to sem ráda," usmála jsem se a hned na to se zarazila. "Eh... fakt jsem řekla mrzí mě to??" zeptala jsem se. "Jo řekla. Proč??" přikývl Bill a pustil mě. "To je poprvý v životě, co jsem sama sebe slyšela něco takovýho vypustit z pusy," zakroutila jsem nechápavě hlavou. "To myslíš vážně??" zadíval se na mě překvapeně Bill. "Naprosto. Mě snad ještě nikdy nic v životě nemrzelo. Tohle je poprvý," přikývla jsem a přitom zamyšleně projížděla v hlavě svoje vzpomínky, abych se ujistila. "No fakt. Tohle bylo poprvý.... páni, já tady fakt začínám nějak měknout," zakroutila jsem po chvilce vzpomínání znova hlavou. "Haha, ježiš Sendy," rozesmál se Bill a znova mě objal. "Hele hele brzdi s tim objímánim. Už takhle mi tady měkne mozek a ty mi teda nepřidáš," vyhekla jsem a Bill se rozesmál ještě víc. "Andy má pravdu. Ty jseš fakt číšlo," pustil mě a nepřestával se smát. "Joooooooo joooooooo, to řiká ten pravej. Andy rozparovač," ušklíbla jsem se a Bill se rozesmál ještě víc. "Tak přesně takhle ho tenkrát nazval i Tom," smál se Bill a já se jenom zakřenila. "No... a když už je řeč o Tomovi... jak to mezi váma vlastně je??" přestal se Bill smát a zvědavě se na mě zadíval. "Jak?? No nijak. Mezi náma nic neni," odpověděla jsem ledabyle. "Nijak?? Neni??" zopakoval Bill. "Nj. Nebo aspoň nic, o čem bych věděla. Je to kámoš stejně jako ty nebo Andy," přikývla jsem. "No kámoš.... hodně "sexy" kámoš, řekla bych," dodala jsem a zakřenila se. "Sexy jo?? To teda pokročil od rozkošnosti," usoudil Bill a já se hned rozesmála. "Rozkošnej nebo sexy, v tom nevidim rozdíl," mávla jsem se smíchem rukou. "Taky je ale pořádně nerozhodnej a to nesnášim," dodala jsem už bez smíchu. "Proč??" zajímal se Bill. "Protože mám ráda lidi, který vědi co chtěj stejně jako já nebo třeba ty. Nemám ráda, když musim na něco čekat. Jsem zvyklá dostat věci, který chci, hned," vysvětlila jsem mu. "Ale všechno hned nejde," namítnul Bill. "To vim a když mi o něco fakt jde, umim si počkat nebo si to vybojovat," přikývla jsem. "Ale??" zeptal se Bill. "Ale nesmí to bejt tak protivný jako Tom," ušklíbla jsem se a Bill se okamžitě rozesmál. "Tom je protivnej??" smál se Bill. "Ale neeee. Tom je super, ale.... nejsem si tak úplně jistá, jestli ho chci proto, že se mi fakt líbí a nebo jenom proto, abych přebila Alex," řekla jsem pomalu a uvědomovala si, co to ze mě právě vylezlo.
"Teda... já mám asi horečku," připlácla jsem si ruku na čelo. "Cože??" zadíval se na mě Bill nechápavě. "No slyšel jsi, co sem právě řekla??" zadívala jsem se na něj a pořád si ji držela na čele. "Slyšel. No a??" nechápal Bill. " No a?? Tohle bych ještě před měsícem v životě nevypustila a dneska už je to po druhý, co mi něco takovýho vyletělo z huby," odpověděla jsem s nechápavym tonem. "Něco takovýho?? Tim myslíš, něco s nádechem citlivosti??" ujasnil si Bill. "Heeeeeeee?? Cože to... citlivost??" vyvalila jsem na Billa oči a ten jen přikývl. "Tak to neni horečka," sundala jsem si ruku z čela "to je buď infekční nákaza od Alex a nebo jsem se zbláznila," konstatovala jsem a při pohledu na Billův vykulenej výraz se rozesmála. "No já sázim na tu druhou možnost," prohlásil Bill nakonec a rozesmál se.
"Asi bych už ale měl jit," usoudil Bill, když jsme se dosmáli. "Yeah, ještě by ses tady moh taky nakazit," přikývla jsem s úšklebkem. "Myslim, že to co tobě mi fakt nehrozí," ušklíbnul se Bill a tak jsem ho šla se smíchem vyprovodit. Hned potom jsem zašla do kuchyně, kde jsem prohrabala ledničku a její obsah a s večeří mimo rodinej okruh jsem se vydala do sprchy a rovnou do postele, kde jsem ještě uvažovala nad rozhovorem s Billem.
"Líbí se mi Tom nebo ho chci vážně jenom proto, abych mohla soupeřit s Alex??" napadlo mě. "Ne, líbí se mi, to je jasný. Vždyť se mi líbíl už na mostě, když jsem na něj skočila a to jsem o Alex neměla ani páru," odpověděla jsem si okamžitě. "Fajn, takže se mi líbí, ale chci ho doopravdy nebo jenom kvůli protivnýmu pocitu, že mi Alex bere mámu a tak jí to chci takhle vrátit??" uvažovala jsem dál. "Co mě na něm vůbec tak láká??" zeptala jsem se sama sebe nahlas a hned věděla hromadu odpovědí. "Sakra, už z toho tady fakt blbnu. Dřív jsem nad něčim takovym vůbec neuvažovala. Když jsem to chtěla, šla jsem dotoho a nepřemejšlela nad tim, proč to chci a teď?? Dumám tady, proč chci Toma a ani nevim pořádně proč," přetočila jsem se ze zad na bok. "Že by mi tak záleželo na tom, abych mu svym chovánim neublížila?? Vždyť mě bylo vždycky jedno jak jsem na ostatní působila a Alp s Domem a ostatníma mě měli prostě rádi takovou jaká sem, takže proč by mě mělo zajímat, jestli to Toma třeba nějak veme?? Fajn, je to kámoš a záleží mi na něm, ale když s nim udělám nějakou botu, měl by to jako kámoš přejit a všechno by mělo bejt ok jako to bylo vždycky s klukama. Dom s Alpem mě taky brali vždycky s rezervou a časem si na to moje hraní i zvykli a začalo je bavit..." dumala jsem a vzpomínala na svoje prohřešky. "Tak doprdele čim to sakra je?? To jsem se do něj zabouchla nebo co??" praštila jsem pěstí do postele a prudce se posadila. Hned na to jsem se ale šíleně rozesmála. Celý to moje přemejšlení mi připadalo neuvěřitelně směšný. "Kašlu na to. Nějak se to vyřeší," usoudila jsem nakonec a pustila si televizi.
Pokračování příště =D
kooonečně je tu new dílek supa rychle dál