AuToR: Sandra=)
"Do řitě s tim už. Já nechci slavit narozky bez nich," zanadávala jsem, když jsme skončili a já odhodila mobil. "Hrozně mi tady chyběj. Co bych dala za Jerovy provokace, Jadovy výpadky a Alpa," dumala jsem a nakonec usnula. Ráno mě opět probudila máma, když se mnou nehorázně lomcovala, abych se vzbudila.
"Kurva dejte mi pokoj s těma buzika," zavrčela jsem a připlácla si na hlavu polštář. "Sendy stávej a nekecej!!" houkla na mě máma, ukradla mi polštář a společně s nim odešla z pokoje. "No dopr... to si ze mě snad už dělá srandu," zakroutila jsem nevěřícně hlavou a rozespale se vyhrabala z postele. "Středa. Dneska je teprv středa a já už nemůžu pomalu ani chodit," zabručela jsem, když jsem se soukala do věcí. "Já dneska fakt musim už jit někam na střechy nebo totálně zrezivim," bouchla jsem s dveřma skříně a vydala se dolů na snídani, kde už všichni pokojně jedli. "Tobě to trvá, to je hrůza," zakroutila máma hlavou a podala mi snídani. "A to tady mám takhle po ránu křepčit valčík nebo co," zadívala jsem se na ni tázavě a pustila se do jídla. "Dělej si co chceš, hlavně sebou pohni," odpověděla mi máma a zase mi talíř sebrala. "Hej!! Já to ještě nedojedla!!" zaprotestovala jsem. "Smůla. Dneska spěcháme, takže sis měla pohnout," pokrčila máma ramenama. "No super," zahučela jsem a vydala se s nima k autu.
"Kdyžtak si kup k jídlu něco ve škole. Tam občerstvení maj," poradil mi táta, když nás vysadil u školy. "Dík za radu Maxi. Bez tebe bych asi fakt nepřežila ani den," ušklíbla jsem se a vyrazila do školy. Alex se táhla někde za mnou, ale to mě vůbec nezajímalo. Okamžitě jsem zaplula do třídy a usadila se vedle Billa. "Ahoj," pozdravil mě trochu sklesle. "Čau," pozdravila jsem podobně bez nálady. "Co je?? Jsi nějaká přešlá ne??" prohlídnul si mě Bill. "Hlavně že ty záříš štěstim," ušklíbla jsem se. "Mám důvod nezářit," kývnul Bill. "To já taky. Nestačila jsem se nasnídat a mám hlad. Mno a když mám hlad, nemám náladu," vysvětlila jsem mu stručně. "Áha. No tak si něco kup. Tady je automat," navrhnul Bill. "Ok kde??" přikývla jsem. "Pojď, pudu s tebou," zvednul se ze židle a tak jsme se společně vydali pryč ze třídy. Bill mě zaved rovnou k obřímu automatu, kde byl neomezenej výběr různejch potravin, takže jsem si hned nadělala zásoby a společně s nima a Billem se usadila na zem vedle automatu.
"Tak proč že to nemáš náladu??" zadívala jsem se na Billa zvědavě a přitom se cpala. "Ále to ani nestojí za řeč," mávnul Bill rukou. "Copak copak?? Zbouchnul si nějakou naivní fansku??" vyzvídala jsem. "Cože??" zadíval se na mě Bill překvapeně. "Noooooo nebo jsi zjistil, že ses nakazil HiV??" pokračovala jsem dál v typování. "Hmm??" nechápal pořád Bill. "A nebo jsi zjistil, že Angel je ve skutečnosti přeoperovanej kluk a tim pádem se z tebe stal gay??" nepřestávala jsem a v ten okamžik se Bill rozesmál na celou chodbu. "Takže sem se trefila?? Je to Angel??" nadzdvihla jsem obočí a Bill jen se smíchem přikývl. "Hmm, tak to neni tak vážný nakolik setváříš," konstatovala jsem a začala do sebe cpát další tyčinku. "Ty jseš vážně strašná," zakroutil Bill se smíchem hlavou. "Hele na mě lichotky neplatěj. Jestli chceš sex, musíš bejt trochu víc chlap," zadívala jsem se na něj přímo. "Ježiš Sendy, ty seš příšerná. Ty mě fakt vždycky rozesměješ," smál se na celý kolo Bill. "Od toho jsou kámoši ne??" zakřenila jsem se. "To teda jo," přikývl Bill se smíchem. "Mno... ale s tim chlapem jsem to myslela vážně," začala jsem se cpát další věcí, která mi přišla pod ruku. "Jak vážně??" přestal se Bill smát. "No vážně by ses měl chovat víc jako samec a ne jako štěně," zadívala jsem se na něj znova. "Chceš říct, že se chovám jako štěně??" zeptal se Bill překvapeně. "Chceš říct, že ne??" odpověděla jsem mu otázkou. "No... já nevim. Nechápu, na co narážíš," pokrčil Bill rameny. "Přece na tebe a na Angel," osvětlila jsem mu to. "Na mě a Angel??" nechápal dál Bill. "Ježiš Bille, mám oči a nejsem slepá. Myslíš, že jsem si nevšimla jak včera Angel koukala, když jste se vrátili??" pokulila jsem očima. "Jak Angel koukala??" zeptal se Bill. "No jak asi. Sklamaně a nasraně," odpověděla jsem mu. "Sklamaně a nasraně??" opakoval Bill. "Jo. Nasraně, protože jsem se ti snažila narvat do nosu hranolku a sklamaně, protože jsi určitě neudělal to, co očekávala," vysvětlila jsem mu to. "Ahaaaaaaaa," přikývnul Bill a zamyslel se. "Nj, ale co jsem neudělal co ona očekávala??" zadíval se na mě tázavě. "No co asi...." vykulila jsem oči "...dal jsi jí ten dárek??" "No jasně a líbil se jí," přikývl Bill. "Mno a co jsi udělal potom??" zajímala jsem se. "No co... nic. Šli jsme za váma," pokrčil Bill rameny a nahodil smutnej ksicht. "Vždyť to řikám. Neudělal jsi, co jsi měl," pleskla jsem ho do stehna. "Chtěl jsem jí políbit, ale nějak jsem se k tomu nerozhoupal," pípnul Bill. "No právě a ona čekala, že se po ní vrhneš a budeš jako nadrženej samec," pokývala jsem hlavou a Bill se na mě zamyšleně zadíval. "Čekala, že se po ní vrhnu a budu jako nadrženej samec??" zopakoval. "Jj," přikvýla jsem a dál se spokojeně ládovala. "To myslíš naprosto vážně??" zíral na mě dál Bill. "Naprosto," kývla jsem. "A kde si něco takovýho vzala??" vyzvídal. "No kde asi... jestli sis nevšim tak sem taky holka a můžu tě ujistit, že každá chce pořádnýho bejka, kterej si umí poradit," odpověděla jsem jednoduše. "A holky jako Angel tuplem," dodala jsem. "Áha... hmmm... tak to mám asi smůlu," vydechl Bill zklamaně. "Proč smůlu??" zadívala jsem se na něj nechápavě. "Protože já takovej nejsem. Neumim se chovat jako nadrženej bejk. Na to je spíš expert Tom," vysvětlil mi Bill. "No to mi povidej," napado mě okamžitě při vzpomínce na včerejšek. "To jsou kecy. To víš, že seš taky takovej a že se tak umíš chovat," zadívala jsem se na něj upřeně. "Myslíš??" zeptal se Bill nejistě. "No jasně. Každej kluk má tohle v sobě a je jenom otázka tréninku, vůle a sexuální přitažlivosti, nakolik to z tebe dokáže vyjit," přikývla jsem. "Tréninku??" zopakoval překvapeně Bill. "Jasně, že tréninku. Jestli chceš, pomůžu ti. Naučim tě jak a kdy využit svoje sexuchtiví já," navrhla jsem. "Naučíš?? Fakt??" zadíval se na mě Bill užasle. "Yeah. Jestli se mě nebojíš a chceš tak klidně," přikývla jsem. "Tak dobře. Skusíme to," přikývnul Bill na souhlas. "Fajn. Tak dneska po škole u nás," mrkla jsem na něj a posbírala se ze země. "Ale popravdě se ti ani nedivim," pomohla jsme Billovi na nohy. "S čim??" zeptal se Bill. "Že ses nerozhoupal k tomu, aby si Angel políbil. Já bych si asi taky pořádně rozmejšlela, jestli se vrhnout po šestihlavý sani," ušklíbla jsem se a Bill se rozesmál. "No ale... najedená sem, náladu už zase mám a..." "Je dvacet minut po zvonění," přerušil mě Bill vyhoukaně. "Cože?? Fakt??" otočila jsem se na něj. "Jo fakt a zrovna máme němčinu. Ta nás zabije," přikývnul Bill. "Ale nezabije. Nanejvíš ji to klepne, až se začne rozčilovat," mávla jsem rukou a tak jsme se pomalu vydali zpátky do třídy.
"Kde jste sakra byli??" křikla na nás profa, jen co jsme vlezli společně do dveří. "Na záchodě," zašklebila jsem se a pokojně se zakousla do poslední tyčinky, která mi zbyla. "A to jste tam byli oba celejch dvacet minut??" zapištěla na nás. "No jasně," přikývla jsem. "Co jste tam takovou dobu spolu dělali sakra??!!" zakřičela nasupěně. "Fakt to chcete vědět??" odpověděla jsem jí otázkou a dál pokojně jedla tyčinku. "Vy...!!" zasupěla profa celá rudá. "No, já," přikývla jsem. "A Bill, "dodala jsem s úšklebkem. "Okamžitě přestaňte žrát tu tyčinku!!" zaječela, profa přiskočila ke mě a vyrvala mi ji z ruky. "Hele to je moje!!" křikla jsem a vzala si ji zpátky. "Nešahejte na to!!" vřískla profesorka a znova mi ji vyškubla. "Vy na to nešahejte!! Ta je moje! Kupte si svoji," vzala jsem si ji zase nazpátek a nacpala si zbytek z obalu do pusy, než mi to stačila znova vyškubnout. "Okamžitě si běžte sednout!! Oba!!" zaječela na nás nepříčetně a tak jsme se s Billem vydali zpátky do naší lavice, kde jsme si dřepli a zadržovali smích z jejího rudýho obličeje a hlubokýho oddychování. "Tak schválně. Klepne ji to nebo ne??" pošeptala jsem Billovi, kterej okamžitě vyprsknul smíchy, ale rychle si přiryl pusu a snažil se uklidnit. "Já vás přesadim!! To ani druhej Kaulitz nedělal takovej bordel jako teď vy!!" zaječela profa na poprskávajícího Billa a na mě. "Hele slyšíš to?? Tak nakonec přece jenom budeš mit souseda. Ono mě to chce přesadit," otočila jsem se se smíchem na Toma, kterej na mě nejdřiv zaraženě čuměl, ale potom s úšklebkem přikývnul. "Ticho!! Okamžitě zklapněte, otočte se nazpátek a dávejte pozor!!" zavřeštěla němčinářka a tak jsme jenom hodně neochotně začali poslouchat její kecy, který naštěstí trvaly jenom deset minut, než zazvonilo na přestávku.
Pokračování příště =D
Yá už na to došla...já sem na týhle ff prostě záwislá tag šup další dávku:)