AuToR: Sandra=)
"Tak už seš tady??" zeptal se Bill z obývačky, kde sledoval televizi, když za Tomem zapadly dveře. "Hmmm," zabručel Tom a zapadnul rovnou do koupelny, kde zalez pod sprchu. Odtamtud se vydal do obývačky, kde si jenom v ručníku dřepnul vedle Billa na sedačku a zničeně si složil hlavu do rukou.
"Co je ti??" zadíval se Bill na bratra se zájmem. "Nic. Jsem jenom v totální prdeli," odpověděl Tom suše. "Cože?? Stalo se něco??" vykulil Bill oči a vypnul televizi. "Jo asi jo. Asi se celej svět zbláznil," přikývnul Tom a upřeně se na něj zadíval. "Proč?? Stalo se něco se Sendy??" nechápal Bill. "Taky," kývnul Tom. Bill nasadil jenom nechápavej výraz a tak mu Tom začal všechno vyprávět.
"Co je ti??" zadíval se Bill na bratra se zájmem. "Nic. Jsem jenom v totální prdeli," odpověděl Tom suše. "Cože?? Stalo se něco??" vykulil Bill oči a vypnul televizi. "Jo asi jo. Asi se celej svět zbláznil," přikývnul Tom a upřeně se na něj zadíval. "Proč?? Stalo se něco se Sendy??" nechápal Bill. "Taky," kývnul Tom. Bill nasadil jenom nechápavej výraz a tak mu Tom začal všechno vyprávět.
"Takže ty si po ní vyjel, ona tě to a potom klidně odešla??" schrnul si to Bill do jedný otázky. "Jo. Prostě se zvedla a odešla. Nemoh jsem jí to ani oplatit. Nenechala mě na sebe pomalu ani šáhnout," přikývl Tom. "A dotoho Alex??" zeptal se Bill. "Přesně. Najednou z ničeho nic mi dává silně najevo, že se jí líbim," kývnul Tom na souhlas. "Hmmm, ale to jsi vlastně chtěl ne?? Chtěl sis užít se Sendy a vědět, jestli bys měl u Alex vůbec šanci," zadíval se Bill na bratra pátravě. "Chtěl, ale ne takhle. Nechtěl jsem, aby mě Sendy jenom uspokojila a Alex mě začala lovit jak kořist," zavrtěl Tom hlavou a znova si ji složil do dlaní. "Noooo, měl si pravdu. Teď jseš asi fakt v prdeli," pokýval Bill hlavou a soucitně se na bratra zadíval. "Ne, Sendy měla pravdu. Nedokážu se rozhodnout. Neumim si mezi nima vybrat. Netušim, kterou chci," prohlásil Tom. "Hmmm, budeš si to muset pořádně promyslet, protože věčně čekat asi nebudou," pokýval hlavou Bill. "Nebo aspoň Sendy ne," dodal zamyšleně. "Tak to vim taky," přikývl Tom a s velkym povzdechnutim se opřel. "Nejhorší na tom je, že já fakt nemám ani páru. Jsem ještě úplně vedle z toho jak mi najednou Alex dává najevo, že u ní šanci stoprocentně mám. S ní mám aspoň jistotu, protože ji znám, ale Sendy?? Po tohmle už vůbec nevim, co od ní můžu a nemůžu čekat. Je skvělá, ale někdy na mě působí úplně bezcitně a až moc tvrdě," uvažoval nahlas Tom. "Takže se spíš přikláníš k Alex??" zeptal se Bill. "Ale vůbec ne. Sice nevim jak se Sendy zachová příště, ale taky mě čim dál tim víc přitahuje. Nechápu proč, ale jak mě přechází zlost, vzrůstá touha," mávnul Tom rukou. "Áha. Nooo, vidim, že máš fakt dilema," kývnul Bill hlavou. "Já bych hlavně hrozně nerad nějak ublížil Alex. Ona je narozdíl od Sendy dost citlivá," povzdychnul si Tom. "Nj. Rozdílný jak jen to jde," přikývl Bill. "Mám pocit, že když šlápnu vedle se Sendy, ta to přejde jako bych ani neexistoval, ale když u Alex... to by mohlo dopadnout špatně," zaksichtil se Tom. "No počkej. Zase ze Sendy nedělej kus ledu. Ona má taky city, akorát je nedává najevo tolik jako Alex. Vzpomeň si jak zaválela se ségrama Angel," zastal se mě Bill. "Nj já vim. Už mi z toho jde hlava kolem," přikývl Tom zkroušeně. "Ale vidíš... jak jsi dopad s Angel a dárkem?? Vypadáš celkem neporušeně, takže se líbil??" prohlídnul si se zájmem Tom bráchu. "Jo, dárek se jí líbil," přikývl Bill. "Ale??" vytušil už Tom dopředu nějakej zádrhel. "Ale totálně jsem to projel kámo," vyhekl Bill. "Jakto??" nechápal Tom. "Nezmoh sem se ani na to, abych jí dal blbou pusu," odpověděl poníženě Bill. "Cože?? Ty jsi jí dal takovej dárek a ani si jí nepolíbil??" vykulil Tom oči. "Ne. Prosral jsem to na plný čáře," zakroutil Bill hlavou. "Teda... to je mazec," pokýval Tom hlavou. "Jsme normální zoufalci," odfrkl si Bill a zapnul znova televizi. "To teda jo," přikývl Tom a oba začali sledovat obrazovku. Já jsem mezitim dorazila domů, protože jsem si po cestě nenápadně obhlídla pár domů v naší ulici, abych zjistila jejich možnosti na tvoření graffitů.
"Sendy!!" ozvalo se hnedka, jakmile jsem vlezla mezi dveře. "Co??" zadívala jsem se na mámu nechápavě. "Kde si sakra byla?? Už je dávno po večeři!!" osvětlila mi čas. "To neva. Stejně nemám hlad. Moje střeva ještě trávěj jídlo ze skoušky," přejela jsem si dlaní po břiše. "To teda va!! Jestli si nevzpomínáš, chtěli jsme u večeře probrat vaše narozeniny!!" připomněla mi máma. "Ahaaaaaaa. Nj to je fakt. Na to jsem zapomněla," kývla jsem. "No co. To je fuk. Mě je ukradený, co bude dělat Alex. Já si je oslavim po svym jako každej rok," mávla jsem rukou a rozvzpomněla se na každoroční tradici slavení mejch narozenin, kterou jsem zavedla s klukama. Celý odpoledne jsme dělali street po celym Berlíně, po cestě vyrobyli pár graffitů a noc jsme potom propařili v klubu. "Tak na to zapomeň," vyvedla mě máma okamžitě z omylu. "Cože??" zadívala jsem se na ni překvapeně. "Zapomeň, že se na celej den někam vypaříš a už vůbec, aby tě napadlo jet do Berlína za klukama. Protože si se večeře neúčastnila tak ti teď oznamuju, že páteční narozeninovej plán je už vymyšlenej a ty pojedeš přesně podle něj," oznámila mi máma přísně a já na ni zůstala jenom nevěřícně čumět. "Doprdele jakej plán??" vyklouzlo ze mě. "Sendy!! Nech si ten slovník, kurva... kolikrát ti to mám už řikat?!!" okřikla mě máma a hned se zarazila. "Kurva??" zopakovala jsem s úšklebkem. "Ehm... to mi ujelo," špitla máma a obě jsme se rozesmály.
"Ale i tak. V pátek se budeš řídit přesně podle našeho programu a nechci slyšet jediný protivný slovo nebo vidět otrávenej ksicht jasný??" přestala se máma smát. "A můžu laskavě vědět, co je to za plán??" nadzdvihla jsem obočí. "To můžeš. S Maxem a Alex jsme se dohodli tak, že nepůjdete v pátek do školy a my do práce. Dopoledne si uděláme nějakej rodinej vejlet, kde to společně oslavíme, odpoledne to tady přichystáme na párty a večer já s Maxem zmizíme na celou noc pryč, aby jste se tady mohli vyřádit podle libosti," seznámila mě máma nadšeně s celym programem. "No to nemyslíš vážně..." vytřeštila jsem na ni oči. "Smrtelně vážně," přikývla máma. "Takže chceš říct, že mám svoje narozeniny skejsnout s Alex za zadkem??" konstatovala jsem nasupěně. "Přesně tak a přestaň o svojí sestře už konečně mluvit jako o nějakym obtížnym hmyzu!!" napomenula mě máma. "Jenomže ona je jako obtížnej hmyz a jestli si myslíš, že s ní budu jak debil celej den tak na to zapomeň!! Já jsem svoje narozeniny slavila vždycky s Alpem, Jerem a Jadem a tak to zůstane!!" křikla jsem naštvaně. "Jenomže oni tady nejsou a nebudou tak se s tim konečně smiř!! Už jsou tvojí minulostí a Alex budoucností!!" křikla máma. "To ani omylem!! Alex jako budoucnost by si nepřál ani člověk na smrtelný posteli natož já!! Ona nikdy nebude moje budoucnost a kluci moje minulost, takže s tim se smiř ty!!" zakřičela jsem na ní a vydala se naštvaně do pokoje, kde jsem sebou praštila na postel.
"Ale i tak. V pátek se budeš řídit přesně podle našeho programu a nechci slyšet jediný protivný slovo nebo vidět otrávenej ksicht jasný??" přestala se máma smát. "A můžu laskavě vědět, co je to za plán??" nadzdvihla jsem obočí. "To můžeš. S Maxem a Alex jsme se dohodli tak, že nepůjdete v pátek do školy a my do práce. Dopoledne si uděláme nějakej rodinej vejlet, kde to společně oslavíme, odpoledne to tady přichystáme na párty a večer já s Maxem zmizíme na celou noc pryč, aby jste se tady mohli vyřádit podle libosti," seznámila mě máma nadšeně s celym programem. "No to nemyslíš vážně..." vytřeštila jsem na ni oči. "Smrtelně vážně," přikývla máma. "Takže chceš říct, že mám svoje narozeniny skejsnout s Alex za zadkem??" konstatovala jsem nasupěně. "Přesně tak a přestaň o svojí sestře už konečně mluvit jako o nějakym obtížnym hmyzu!!" napomenula mě máma. "Jenomže ona je jako obtížnej hmyz a jestli si myslíš, že s ní budu jak debil celej den tak na to zapomeň!! Já jsem svoje narozeniny slavila vždycky s Alpem, Jerem a Jadem a tak to zůstane!!" křikla jsem naštvaně. "Jenomže oni tady nejsou a nebudou tak se s tim konečně smiř!! Už jsou tvojí minulostí a Alex budoucností!!" křikla máma. "To ani omylem!! Alex jako budoucnost by si nepřál ani člověk na smrtelný posteli natož já!! Ona nikdy nebude moje budoucnost a kluci moje minulost, takže s tim se smiř ty!!" zakřičela jsem na ní a vydala se naštvaně do pokoje, kde jsem sebou praštila na postel.
"Alex a moje budoucnost, to tak. To bych si radši vlezla slonovi do zadku než tohle," zabručela jsem popuzeně a při tý představě se hnedka začala smát. "Radši pudu do sprchy," rozhodla jsem se nakonec a vydala se do koupelny. Odtamtud jsem se vrátila zase zpátky do pokoje, kde mi začal zvonit v ten okamžik mobil. "Alpe!!" křikla jsme nadšeně, když jsem to zvedla. "Kotě no čaaaaaaau. To je taky dost, že jsem se ti dovolal," zakřenil se Alp spokojeně a tak jsme začali hned kecat.
Pokračování příště =D
ahojky...přihlaš se plsky do mé Velké soutěže na blogu www.werusska.blog.cz a jestli ráda soutěžíš tak mám podobnou soutěž i na svém druhém blogu www.cool-painter.blog.cz předem moc děkuji. Wera