close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2007

VáLkA dVoJčAt XXXXVIII.

29. května 2007 v 22:57 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Co je??" přihnala se za ní i Alex, ale když jí Angel neodpověděla, podívala se na stejný místo jako ona. "Ouu," vypadlo z ní hned potom, když nás taky uviděla. Na to jsme se s Billem od sebe odtrhli a otočili se na ně. "A dopr..." syknul potichu Bill při pohledu na nevěřícnej pohled Angel. "Oups," doplnila jsem ho a jenom se zakřenila.
"To se- to se mi snad jenom zdá. Já to věděla. Já jsem to věděla!!" vyhrkla Angel, servala si řetízek z krku a mrskla ho po Billovi. "Strč si ho někam!!" vykřikla a rozeběhla se pryč. "Angel počkej!!" křiknul Bill a chtěl se za ní rozeběhnout. "Ne počkej. Jdu já," chytla jsem ho za ruku a vyběhla za Angel ven. V obývačce zůstala jenom Alex, která ještě pořád překvapeně zírala na Billa, kterej pomalu sebral řetízek ze země a teď si ho smutně prohlížel. Já jsem mezitim vyletěla za Angel ze dveří a snažila se jí dohonit.
"Angel no tak počkej sakra!!" přidala jsem na tempu. "Neni to jak si myslíš!!" chytila jsem ji za loket a zastavila ji. "Ne?? A jak to teda je??" otočila se na mě Angel rozzuřeně. "Já s Billem nic nemám, jestli ti jde o tohle," řekla jsem v klidu. "No jasně že ne. Ty přece s nikym nic nemáš a přitom se taháš se všema!!" křikla Angel ironicky. "Je mi z tebe špatně!! Jseš normální děvka!!" vmetla mi do obličeje. "Kurva přestaň Angel!! Meleš kraviny a přitom nic nevíš!!" křikla jsem na ni naštvaně a v tom mi Angel jednu vpálila. Já jsem jen tak tak uhla, aby mi nepřistála v obličeji, ale schytala jsem ji do ramene. "Tak teď už mě ale fakt sereš!!" křikla jsem a vrazila jí na zpátek. "Nenávidim tě!! Proč si se tady musela vůbec objevit?" vyjekla Angel rozzuřeně. "Já jsem sem nechtěla, to mi věř," sykla jsem na odpověď. "Jsi hnusná berlínská štětka, která nám tu všem ničí životy!!" zaječela na mě Angel nepříčetně. "Já fakt nechápu, co na tobě Bill vidí," zakroutila jsem hlavou místo štiplavý odpovědi nebo rány. "Cože??" zeptala se Angel zaskočeně. "Přes tu svojí debilní zaslepenost ani nevidíš skutečnost a chováš se jako pomatená stíhačka. Já vážně pochopim, proč o tebe tolik stojí, když by moh mit stokrát lepší holku než je taková povrchní barbie jako ty," řekla jsem klidně a upřeně Angel pozorovala. Ta na mě jenom překvapeně zírala a nevěděla, co říct. "Bill je skvělej kluk, suprovej kámoš a ty seš úplně blbá a slepá," dořekla jsem svoji myšlenku, otočila se a vrátila se zpátky k Billovi. Angel za mnou jenom vyhoukaně zírala a potom se pomalu vydala na autobus domů.
"Tak co??" zeptal se mě Bill, když jsem vešla do obývačky, ve který byl už zase sám. "Menší roztržka, ale ušlo to," odpověděla jsem a posadila se vedle něj na gauč. "Tohle se nám asi moc nepovedlo, co??" zadívala jsem se na jeho smutnej pohled, kterym neustále pozoroval řetízek s přívěškem. "To teda ne," přikývl Bill. "Mrzí mě to.Nechtěla jsem ti to tak podělat, ale nebylo v plánu, že se tady Angel zjeví," řekla jsem s lehce provinilym tonem. Bill se na mě upřeně zadíval a chytil mě za ruku. "Ale ne. Nic si neskopala. Naopak. Moc jsi mi pomohla," usmál se. "Fakt??" zadívala jsem se na něj překvapeně. "Jj fakt. Ještě nevim přesně jak, ale určitě si mi pomohla," přikývl Bill a objal mě. "Tak to sem ráda," usmála jsem se a hned na to se zarazila. "Eh... fakt jsem řekla mrzí mě to??" zeptala jsem se. "Jo řekla. Proč??" přikývl Bill a pustil mě. "To je poprvý v životě, co jsem sama sebe slyšela něco takovýho vypustit z pusy," zakroutila jsem nechápavě hlavou. "To myslíš vážně??" zadíval se na mě překvapeně Bill. "Naprosto. Mě snad ještě nikdy nic v životě nemrzelo. Tohle je poprvý," přikývla jsem a přitom zamyšleně projížděla v hlavě svoje vzpomínky, abych se ujistila. "No fakt. Tohle bylo poprvý.... páni, já tady fakt začínám nějak měknout," zakroutila jsem po chvilce vzpomínání znova hlavou. "Haha, ježiš Sendy," rozesmál se Bill a znova mě objal. "Hele hele brzdi s tim objímánim. Už takhle mi tady měkne mozek a ty mi teda nepřidáš," vyhekla jsem a Bill se rozesmál ještě víc. "Andy má pravdu. Ty jseš fakt číšlo," pustil mě a nepřestával se smát. "Joooooooo joooooooo, to řiká ten pravej. Andy rozparovač," ušklíbla jsem se a Bill se rozesmál ještě víc. "Tak přesně takhle ho tenkrát nazval i Tom," smál se Bill a já se jenom zakřenila. "No... a když už je řeč o Tomovi... jak to mezi váma vlastně je??" přestal se Bill smát a zvědavě se na mě zadíval. "Jak?? No nijak. Mezi náma nic neni," odpověděla jsem ledabyle. "Nijak?? Neni??" zopakoval Bill. "Nj. Nebo aspoň nic, o čem bych věděla. Je to kámoš stejně jako ty nebo Andy," přikývla jsem. "No kámoš.... hodně "sexy" kámoš, řekla bych," dodala jsem a zakřenila se. "Sexy jo?? To teda pokročil od rozkošnosti," usoudil Bill a já se hned rozesmála. "Rozkošnej nebo sexy, v tom nevidim rozdíl," mávla jsem se smíchem rukou. "Taky je ale pořádně nerozhodnej a to nesnášim," dodala jsem už bez smíchu. "Proč??" zajímal se Bill. "Protože mám ráda lidi, který vědi co chtěj stejně jako já nebo třeba ty. Nemám ráda, když musim na něco čekat. Jsem zvyklá dostat věci, který chci, hned," vysvětlila jsem mu. "Ale všechno hned nejde," namítnul Bill. "To vim a když mi o něco fakt jde, umim si počkat nebo si to vybojovat," přikývla jsem. "Ale??" zeptal se Bill. "Ale nesmí to bejt tak protivný jako Tom," ušklíbla jsem se a Bill se okamžitě rozesmál. "Tom je protivnej??" smál se Bill. "Ale neeee. Tom je super, ale.... nejsem si tak úplně jistá, jestli ho chci proto, že se mi fakt líbí a nebo jenom proto, abych přebila Alex," řekla jsem pomalu a uvědomovala si, co to ze mě právě vylezlo.
"Teda... já mám asi horečku," připlácla jsem si ruku na čelo. "Cože??" zadíval se na mě Bill nechápavě. "No slyšel jsi, co sem právě řekla??" zadívala jsem se na něj a pořád si ji držela na čele. "Slyšel. No a??" nechápal Bill. " No a?? Tohle bych ještě před měsícem v životě nevypustila a dneska už je to po druhý, co mi něco takovýho vyletělo z huby," odpověděla jsem s nechápavym tonem. "Něco takovýho?? Tim myslíš, něco s nádechem citlivosti??" ujasnil si Bill. "Heeeeeeee?? Cože to... citlivost??" vyvalila jsem na Billa oči a ten jen přikývl. "Tak to neni horečka," sundala jsem si ruku z čela "to je buď infekční nákaza od Alex a nebo jsem se zbláznila," konstatovala jsem a při pohledu na Billův vykulenej výraz se rozesmála. "No já sázim na tu druhou možnost," prohlásil Bill nakonec a rozesmál se.
"Asi bych už ale měl jit," usoudil Bill, když jsme se dosmáli. "Yeah, ještě by ses tady moh taky nakazit," přikývla jsem s úšklebkem. "Myslim, že to co tobě mi fakt nehrozí," ušklíbnul se Bill a tak jsem ho šla se smíchem vyprovodit. Hned potom jsem zašla do kuchyně, kde jsem prohrabala ledničku a její obsah a s večeří mimo rodinej okruh jsem se vydala do sprchy a rovnou do postele, kde jsem ještě uvažovala nad rozhovorem s Billem.
"Líbí se mi Tom nebo ho chci vážně jenom proto, abych mohla soupeřit s Alex??" napadlo mě. "Ne, líbí se mi, to je jasný. Vždyť se mi líbíl už na mostě, když jsem na něj skočila a to jsem o Alex neměla ani páru," odpověděla jsem si okamžitě. "Fajn, takže se mi líbí, ale chci ho doopravdy nebo jenom kvůli protivnýmu pocitu, že mi Alex bere mámu a tak jí to chci takhle vrátit??" uvažovala jsem dál. "Co mě na něm vůbec tak láká??" zeptala jsem se sama sebe nahlas a hned věděla hromadu odpovědí. "Sakra, už z toho tady fakt blbnu. Dřív jsem nad něčim takovym vůbec neuvažovala. Když jsem to chtěla, šla jsem dotoho a nepřemejšlela nad tim, proč to chci a teď?? Dumám tady, proč chci Toma a ani nevim pořádně proč," přetočila jsem se ze zad na bok. "Že by mi tak záleželo na tom, abych mu svym chovánim neublížila?? Vždyť mě bylo vždycky jedno jak jsem na ostatní působila a Alp s Domem a ostatníma mě měli prostě rádi takovou jaká sem, takže proč by mě mělo zajímat, jestli to Toma třeba nějak veme?? Fajn, je to kámoš a záleží mi na něm, ale když s nim udělám nějakou botu, měl by to jako kámoš přejit a všechno by mělo bejt ok jako to bylo vždycky s klukama. Dom s Alpem mě taky brali vždycky s rezervou a časem si na to moje hraní i zvykli a začalo je bavit..." dumala jsem a vzpomínala na svoje prohřešky. "Tak doprdele čim to sakra je?? To jsem se do něj zabouchla nebo co??" praštila jsem pěstí do postele a prudce se posadila. Hned na to jsem se ale šíleně rozesmála. Celý to moje přemejšlení mi připadalo neuvěřitelně směšný. "Kašlu na to. Nějak se to vyřeší," usoudila jsem nakonec a pustila si televizi.
Pokračování příště =D

Len nevlastná sestra 51.

26. května 2007 v 21:16 | Werča |  ╬Len nevlastná sestra
Zatiaľ ,sme my už stáli pred chatou a lúčili sa z Georgom.
Keď Georg odišiel , Andy sa snažil nájsť kľúče ,lenže sa mu to nejako nedarilo.
"Do riti kde som ich dal?" nadával a vyhadzoval všetko z tašky. Ja som si za ten čas sadla na zem a pozorovala ako sa znervózňuje a hľadá tie kľúče.
To z vedľajšej chaty vyšiel nejaký čiernovlasý chalan a mal na sebe iba župan ,ktorý mu ledva prekrýval rozkrok ...
"Teeeeda." Zadívala som sa na neho a milo som sa usmievala. To Andy konečne našiel tie kľúče z výkrikom "Mám ich máááááám ich" . To si nás hneď ten chalan všimol a šiel smerom k nám. Ja som ho pozorovala ,že som ani nežmurkla a už vobec som si nevšímala Andyho.
"Čauuu Andy." Prišiel k nám a ja som sa konečne prebrala a znovu sa nadýchla.
"Čau Lukas." Pozdravil ho znechutene a znovu zobral tie tašky. Mal namierene k dverách chaty ,ale ten Luksa ho ešte zastavil a zadíval sa na mňa.
"Teda ... Mi ani nepredstavíš túto slečnu?" poriadne si ma ešte obzrel a frajersky sa na mňa usmial.
"Toto je Niky , Niky toto je Lukas ... Má chatu z bratom vedľa tej našej..." hovoril stále nezaujímavo Andy a pozrel na mňa pohľadom alá "Poďme dnu" . Ja som na neho iba tázavo pozrela a znovu sa zahľadela na Lukasa.
"Tak ma teší Niky." Podal mi ruku ,bližšie si ma k sebe pritiahol a vlepil mi pusu na jedno i druhé líco.
"Aj mňa." Povedala som udivene ,keď som sa od neho odtisla.
"Takže vy tu strávite znovu ten svoj slávny posledný týždeň?" pozrel Lukas na Andyho ,ktorý na nás len čumel ,až mu spadli tie tašky spoločne i z kľúčmi.
"Hej ..." odpovedal Andy.
"Teda .. Inak je u nás dnes párty ,ako každý rok ,vieš o tom že?" zasmial sa potichu Lukas a Andy len unudene prikývol.
"Takže prídete ?" oblizol si peru a pozrel na mňa. Teda to si nemůžeme nechať újsť!
"No jas..." to ma prerušil Andy ... "No my už máme iné plány sorry." Uškeril sa ,zobral tie tašky spoločne z kľúčmi a šiel k dverám.
"Takže ak budeš chcieť môžeš sa zastaviť sama." Žmurkol na mňa a odišiel. Teeda mu vidno zadok :D Woooow!
Ja som si len trochu naštvane vydýchla a šla za Andym ,už do otvorenej chaty.
Ten namrzene s tými vecami vošiel dnu ,všetko hodil na zem a otočil sa na mňa. Ja som len potichu a v kľude zatvorila dvere a čumela na neho ,ako čumí na mňa.
Tak teraz by to chcelo niečo vymyslieť ,aby na mňa tak nečumel ,inak tu môžeme takto postávať aj celé dni.
"Ehm ,tak ukážeš mi to tu?" prehovorila som po dlhej dobe a snažila sa o milý úsmev.
"Jasnee." Pokrútil nenápadne očami ,chytil ma za ruku a ťahal niekam. Hneď sme zabočili do prava ,kde bola malá a dosť tesná [aj temná] miestnosť.
"Taak tu sú potraviny a také blbosti." Machal rukami a pomaly sme cúvali naspäť . To sme išli už rovno.
"Tuto je taká mini obývačka." Ukázal na jednu pohovku a 5 kresiel. V strede bol malý stolík.
"Super." Zamumľala som si a šli sme ďalej.
"Tuuto je naša milovaná kuchynka." Ukázal na sporák ,malú chladničku a všetko ostatné. Je to tu tak maličké ,že sa tu zmestia najviac tak 3 osoby.
"Uff ,nejaké malé nie?" kukla som na neho .
"Tak trochu hej...." to sme vyšli z kuchyne a Andy ma ťahal po schodoch hore ,kde bola maličká chodba a veľa dverí.
"A túto su izby." Ukázal na dvere. "Keďže sem prídu aj ostatní ,tak tá prvá izba je určite Tomova a tá posledná je Billova. Takže moja je tá v strede. Tu je kúpeľna aj wecko a tamto je malý šatník." Ukazoval na všetky dvere. To som len pootvorila ústa.
"To sú tu iba 3 izby?" kukla som na neho zhrozene.
"No hej ,ale v jednej sú tri postele. Inak sú všade manželské postele." Tie jeho plamienky v očiach.
"Faaajn ,takže budem spať v tej poslednej a potom keď prídu ostatní ,tak už sa nejako uskromním." Snažila som sa stále o milý úsmev.
"Ale veď som myslel ..." to ani nedopovedal a otvorila som dvere hneď do prvej izby ,tej "Tomovej" .
"Téééda ten tu má ale luxus. Takže tu su tie tri postele?" obzrela som si to tu.
"No hej." Sadol si na posteľ a oprel sa o stenu.
"No tak tu to je pekné." Sadla som si k nemu a teraz som na neho začala dívať ja. Teraz už ani neviem čo chcem ... Či ešte stále Billa ,alebo Andyho. Je zlatý aj pekný a k tomu už i ... priateľský. Je to ťažké ,ale možno sa mi časom vyjasní ...
To zatiaľ Bill zo Susi ,konečne zišli k Tomovy a Katrin ,ktorí sa už o niečom bavili.
"Hej aj Tom tam bol!" vykríkla z ničoho nič Susi ,keď si sadla vedľa Toma a nastalo nehorázne ticho.
"Kde?" kukal na ňu Tom nechápavo.
"No kde asi? V tom mojom sne..." hovorila naduto a Bill sa už nemohol udržať a vybuchol smiechom. Katrin nechápala , spoločne s Tomom ,tak sa dívali raz na Susi a raz na Billa.
"Akom sne?" nechápal Tom ďalej.
"No o tých japoncoch." Urobila vystrašené očká a Bill už ležal na zemi a chytal sa za brucho.
"Akých japoncoch?" vypytovala sa už aj Katrin.
"Sní.... Snívalo sa jej .... chachacha... že ... chachacha... že ju uniesli .. chachacha." Tlačili sa Billovi slzy do očí ,tak sa smial. Tom stále nechápal a Katrin sa len udivene dívala na Billa ,ako sa váľa po zemí a smeje sa ,ako o život.
"Čo sa ti snívalo? Kto ťa uniesol?" pýtal sa naďalej Tom.
"Že ma uniesli japonci..." sklonila smutne hlavu a Bill sa začal rehliť ešte viac.
"A nechápem čo je na tom také smiešne." Vrhla vražedný pohľad po Billovi ,ktorí sa hneď prestal smiať a upokojil sa.
"Ale ... Ale.... Čo som tam potom robil ja?" pozrel na Susi ,ešte stále nechápavym pohľadom Tom a poškrábal sa za hlavu.
Autor: Werča

VáLkA dVoJčAt XXXXVII.

26. května 2007 v 0:09 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)

"Tak to je ten tvůj street??" zeptal se a prudce oddychoval. "Dá se říct," přikývla jsem s úsměvem. "Teda... ty jseš fakt číslo," zakroutil Andy hlavou a rozesmál se. "Nápodobně. Už jsem si potřebovala trochu protáhnout kostru," zakývala jsem se smíchem hlavou. To už se k nám přihnal i Bill s Tomem.
"No tak co?? Dostal si ji??" zeptal se ještě vykulenej Bill. "Ani nápad. Přeskočila plot mrcha," otočil se na něj Andy a dál se smál. "Vidíš?? Já jsem řikal, že nemá šanci," drcnul Tom do Billa a v duchu si pořádně oddychnul. "Ještě, že tak. Já měl málem infrakt, když jsi sletěla. Už jsem tě viděl v nemocnici se zlomenou páteří," zamával Bill rukama a Tom pokýval nenápadně hlavou na souhlas. Sám v tu chvli měl dojem, že ho to trefí. "Tak to dík. Ty si zrovna nevybíráš," zasmála jsem se přes plot. "Nediv se. Vždyť to byla vejška," zadíval se na mě Bill upřeně. "Nedivim. Taky to byla pořádná pecka," přikývla jsem se smíchem a přejela si rukou přez záda. "Ježiš doufám, že jsem ti nic neudělal," vykulil Andy oči. "Ale, ale... si nějak vyměk ne??" rozesmála jsem se. "Ale jdi. Já jsem vždycky jako beránek," mávnul Andy rukou. "Ale když mi někdo šáhne na vlasy, to se potom neznám," dodal, když po něm Bill s Tomem vrhly udivený pohledy. "Mno super, tak aspoň vim, čim tě budu moct provokovat a teď by jste ale mohli pohnout těma zadkama a jit sem, aby jsme stihli bus, nemyslíte??" zahlásila jsem při pohledu na Angel s Alex, který právě nastupovaly do autobusu. "Nj jdeme," přikývli kluci, rychle oběhli plot a tak jsme společně naskákali do busu dřív, než se rozjel. V něm jsme ještě stihli prodiskutovat vzpomínku na Tomovu noční můru v podobě Andrease s nůžkama a já se stihla s Billem domluvit, že se k večeru staví, aby jsme mohli začít s lekcí "Jak být chlap", než jsem společně s Alex vystoupila. Doma jsem se jenom pořádně nacpala všim, co my přišlo pod ruku a potom jsem se uvelebila v obývačce k televizi, od který mě kolem šestý vyrušil zvonek.
"No do řiti... moje záááda," hekla jsem, když jsem se zvedla z gauče a v zádech mi nepříjemně zapraskalo. Okamžitě jsem si je chytla a pomalu se šourala ke dveřím, abych otevřela. "Čau Bille," usmála jsem se na něj a uhnla na stranu. aby mohl vejít. "Čau Sendy," usmál se Bill a vlezl dovnitř. "Co je ti?? Jdeš nějak divně," zadíval se na mě zvědavě, když jsem se za nim pomalu šourala do obývačky a pořád si držela záda. "Ále, Andy mi dal akor pěkně na prdel," mávla jsem rukou a opatrně se posadila vedle něj na gauč. "Nebo vlastně na záda," opravila jsem se při Billově nechápavym pohledu. "Bolej tě??" zeptal se. "Mno jo. Nějak mi tam praská. Přece jen to byla šlupka," přikývla jsem. "To teda," kývnul Bill souhlasně. "Jestli chceš, namasíruju ti je," navrhnul. "A umíš to??" zadívala jsem se na něj zvědavě. "No jasně. Jsem nejlepší masér hned po Gustavovi," zakřenil se Bill. "Ok, tak dělej," kývla jsem a otočila se k němu zády. "Ehm..." odkašlal si Bill. "Mám se vslíknout??" otočila jsem na něj hlavu. "No... bylo by to lepší..." přikývnul Bill a tak jsem si sundala tričko. "Fajn. Můžu??" zeptal se. "Yeah, začni," přikývla jsem a tak mi Bill začal pomalu masírovat záda. V ten samej okamžik Angel stanula před dveřma Billova a Tomova bytu a krátce zazvonila.
"Jeeeeee čau Angel... co ty tady??" otevřel jí překvapeně Tom. "Čau... musim mluvit s Billem," odpověděla nervozně Angel. "Aha. Nj ale Bill teď doma neni," řekl Tom a pustil ji dovnitř. "Neni?? A kdy se vrátí??" podívala se na něj Angel tázavě. "To netušim," pokrčil Tom rameny. "Kruci... zrovna dneska," zaklela Angel polohlasně. "A co mu potřebuješ tak důležitýho??" zajímal se Tom. "Ale jen si s nim potřebuju něco vyjasnit," prohodila Angel neurčitě a rozhlídla se. "A kam vůbec šel??" podívala se znova na Toma. "K Sendy," odpověděl Tom jednoduše. "Cože??" vykulila na něj Angel oči. "Nj. Odešel tak před půl hodinou asi," přikývl Tom. "A co u ní bude dělat??" začala Angel okamžitě vyzvídat. "Nevim. Prej maj spolu něco domluvenýho," odpověděl Tom a usadil se do křesla. "Něco domluvenýho??" zopakovala Angel polohlasně. "Jj," přikývl Tom na souhlas. "Něco si s ní domluvil a ani neřekl Tomovi co??" problesklo jí hlavou. "Sakra," vyhrkla najednou. "Co je??" zadíval se na ni Tom nechápavě. "Ale nic. Jen už musim jit," vyhrkla Angel a vyběhla z bytu pryč. "Jestli ani Tomovi neřek, co si domluvili, je to něco špatnýho," lítalo jí hlavou a rovnou se vydala na busovou zastávku, odkud ji autobus zavez přímo k nám. Tom zůstal jenom nechápavě sedět v křesle, odkud si nakonec radši zapnul televizi a začal ji sledovat. Já jsem si mezitim užívala masáž zad v podání Billa.
"Teeeeeeeda, tobě to fakt jde," pochválila jsem Billa a bez hnutí držela. "Vždyť jsem to řikal ne??" zakřenil se Bill spokojeně. "Nj řikal, ale teď aspoň vim, že si nekecal," zašklebila jsem se a protáhla se. "No super!! Už mě nebolej," zajásala jsem a otočila se zase na Billa. "Dík," líbla jsem ho vděčně na tvář. "Neni zač," zakřenil se Bill a sjel mě pohledem. "Měla by ses zase oblíct," zastavil se na chvíli pohledem na mojí podprsence a potom rychle přeskočil na tričko ležící vedle mě. "Proč??" zeptala jsem se zvědavě. "No tak... aby jsi tu nebyla jenom... v podprsence," vykoktal Bill. "Tobě to snad vadí??" nadzvedla jsem obočí. "No... ne... ale... co kdyby někdo přišel??" rozhlídnul se Bill. "No tak co?? Sedim tady a kecám v podprsence. Co je na tom??" zajímala jsem se. "No... nic," vyhekl Bill a já se rozesmála nad jeho rozpačitym výrazem. "Ty jseš fakt roztomilej," zasmála jsem se a natáhla na sebe tričko. "No to dík," ušklíbnul se Bill. "Neni zač," usmála jsem se a nahnula se k němu. "Takže co teď??" zeptala jsem se a nahodila vyzývavej pohled. "Nooooo," protáhnul Bill a tupě mi zíral do obličeje. "Noo??" nahodila jsem i vyzývavej tón a naklonila se ještě blíž. "Noooo... eh...... já prostě nemůžu. Já tohle nedokážu," cuknul sebou a vstal z gauče. "Co nemůžeš??" zadívala jsem se na něj tázavě. "No... tohle.... Neumim reagovat na takovýhle situace," odpověděl mi Bill celej nesvůj. "Ježiš Bille. Kašli na to, jestli to umíš nebo ne. Přestaň chvilku myslet a chovej se podle instinktu," vstala jsem z gauče taky. "Podle instinktu?? Myslíš něco jako instinkt na přežití??" zadíval se na mě Bill tázavě. "No tak něco, akorát ty instinkt sebezáchovy postrádáš," zasmála jsem se. "Jakto??" nechápal Bill. "No protože člověk, co chce Angel je sebevrah," zašklebila jsem se. "Proč mi vlastně pomáháš, abych Angel dostal, když ji nesnášíš??" zadíval se na mě Bill pátravě a já se přestala okamžitě smát. "Protože jsi kámoš a chci ti pomoct," odpověděla jsem okamžitě. "Možná Angel neni moje kámoška číslo jedna a nechápu, co na ní vidíš, ale tebe mám ráda a jestli si myslíš, že zrovna ona je pro tebe dobrá, tak ti chci pomoct," dodala jsem na vysvětlenou. "Vážně??" zadíval se na mě Bill upřeně. "No fakt," přikývla jsem přesvědčivě. "Ok. Tak děkuju za pomoc," usmál se. "Neni zač," mrkla jsem na něj spiklenecky a stoupla si k němu blíž. "No a teď mi ukaž jak by si se nejradši po Angel vrhnul," pobídla jsem ho, ale když se na mě Bill jenom neurčitě zadíval, prohodila jsem si vlasy, nahodila vyzývavej pohled a stoupla si podobně jako Angel. "Co to děláš??" zeptal se mě se smíchem Bill. "No co asi... předvádim Angel ne??" odpověděla jsem s úšklebkem a znova nahodila vyzývavej pohled. "Ahaaaa. Tak to jo," přikývl Bill se smíchem. "No tak dělej. Vyjeď po mně," pobídla jsem ho znova. "Ok," zakroutil Bill se smíchem hlavou, pomalu si ke mě stoupnul a nejistě mě začal líbat.
"Ježiš Billeeeeeeee, co blbneš??" odlepila jsem se od něj se smíchem. "No co??" zadíval se na mě nechápavě. "Co to mělo bejt??" smála jsem se dál. "No měl jsem po tobě vyjet ne??" odpověděl mi otázkou. "No právě," přikývla jsem. "Tak proč se ptáš??" nechápal Bill. "No protože si po mně měl vyjet a ty mě tady mezitim líbáš jako bych byla z cukru a měla se každou chvilku rozpustit," odpověděla jsem mu. "A jak jinak bych tě teda měl asi líbat??" zeptal se Bill zvědavě. "No pořádně, živočišně přece. Musíš mi ukázat jak tě přitahuju a jak moc mě chceš. Prostě po mně musíš skočit a nechat se ovládnout emocema jasný??" vysvětlila jsem mu. "Hmmmm jasný," přikývl Bill a znova se na mě neurčitě zadíval. "Ach jo. Víš co?? Já ti to radši předvedu, ok??" navrhla jsem nakonec. "Dobře. To bude lepší," přikývl Bill a tak jsem se na něj upřeně zadívala, pomalu k němu došla a vyčkávavě si skousla spodní ret. Bill mě pečlivě pozoroval a čekal, co udělám. Já jsem ho ještě chvilku jen tak pozorovala, ale potom jsem si ho prudce přitáhla za opasek a začala líbat. Na to se do obývačky přihnala Angel, kterou právě vpustila Alex. Jakmile nás Angel uviděla, zůstala opařeně stát ve dveřích obývačky a tupě na nás zírala.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXVI.

23. května 2007 v 20:26 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Tak teď už toho mám tak akorát dost!!" zasyčela Angel, když chtěla jít za Billem, ale ten se mnou hnedka po hodině zase zmizel ze třídy pryč, protože mě vedl do třídy, kam chodí Janis s Jenny, se kterejma jsem nutně potřebovala probrat svůj bojovej plán.
"Čeho??" zadívala se na ni Alex tázavě. "Všeho, ale hlavně tvojí debilní sestry!! Už mi leze na nervy jak si každýho přivlastňuje. To by nevydržel nikdo!!" odpověděla jí Angel naštvaně. "A Billa mám už plný zuby taky!! Co je tady Sendy, chová se jak idiot!!" dodala a Alex vyprskla okamžitě smíchy. "Ale už na to kašlu. Nebudu čekat až do pátku. Dneska za nim pudu a přímo si to s nim vysvětlim, aby bylo konečně jasno," prohlásila Angel nakonec rozhodně a Alex jenom kývla na souhlas a ukázala zvednutý palec. To už začalo zvonit na další hodinu a tak jsem se společně s Billem přiřítila v těsnym závěsu za profesorkou, která nás nejdřiv zbuzerovala, že se někde ulejváme a potom začala vykládat nějaký nesmysli o druhý světový, takže po prvních deseti minutách jsem začala ze sešitu trhat listy, skládat z nich letadla nebo jenom obyčejný koule a házet je po třídě. Asi po dalších deseti minutách plnejch bombardování Billa s Tomem si toho profa všimla a hned mi nakázala s tim přestat. Já jsem jí ale s klidem oznámila, že předvádim názorně druhou světovou a nerušeně kluky dál bombardovala. Tim jsem si proti sobě poštvala další profesorku a sebe, Toma a Billa zabavila na další dvě hodiny.
"No sláva. Konečně můžem jit," zajásala jsem, když zazvonilo na konec poslední hodiny a společně s Billem a Tomem se vydala pryč ze třídy. Na chodbě jsme se srazili s Andym, kterej se k nám rychle přiřítil, aby jsme se mu někde v tom davu nestratili. "No čaaaaaaaaaaaaaaaau," pozdravil ho Bill, dkyž se k nám připojil. "Zdravim," zakřenil se Andy a upravil si vlasy. "Co tam pořád honíš?? Stejně to už lepší nebude," zašklebila jsem se a drcla do něj, takže si přehrábnul pěšinku na úplně opačnou stranu a Bill se při pohledu na něj okamžitě rozchechtal. "Ehm..." hekl Andy, přerovnal si vlasy nazpátek a zadíval se na mě "... na vlasy mi nešahej," nahodil vážnej ksicht. "Nebo co??" nahodila jsem vyzývavej pohled. "Nebo tě zabiju," přehodil na výhružnej. "Tak to chci vidět," vyhrkla jsem, přiskočila k němu, rukou mu procuchala vlasy a začala se společně s Bille ma Tomem smát jeho novýmu účesu stylu tři dny nečesanej. "Co- no- to- ježiš," vyhekl Andy, když se zadíval do vytrýny, kolem který jsme právě procházeli a uviděl v ní neuveřitelný háro. "Tyyyyyyyyyyyyyy," zadíval se nepříčetně na mě. "A jeje. Andrease popad amok," řekl se smíchem Bill. "Já tě zabiju!!" vykřikl a chňapnul po mně. Já jsem rychle uhla a se smíchem začala zdrhat přeplněnou chodbou. "Počkej až tě chytim!! To bude tvoje poslední hodinka!!" zakřičel Andy a začal se prodírat za mnou. "Jestli ji chytne, je po ní. Pamatuješ jak ti málem ostříhal dredy, když si mu udělal to samý??" zadíval se se smíchem na bratra Bill. "Jo, na to se vážně nedá zapomenout. Andreas stojící nade mnou s nůžkama v ruce a šílenym výrazem ve tváři mě děsí do dneška," přikývl se smíchem Tom. "Ale myslim, že nemá šanci Sendy chytit," dodal už bez smíchu. "To je fakt," přikývl Bill a pátravě se na Toma zadíval. "Co je??" zeptal se zvědavě. "Nic jenom... chová se úplně normálně. Celej den je, jako by se včera vůbec nic nestalo," odpověděl Tom zamyšleně. "Hmmm, ta musí mit teda žaludek," zasmál se Bill, ale rychle zase stichnul, když viděl Tomův zkleslej výraz. "Tak si to tak neber. Každá prostě neomdlívá při pomyšlení, že se tě mohla jenom dotknout. Každýho holt nebere, že jseš ten Tom Kaulitz," poplácal ho Bill bratrsky po rameni. "Nj ale řeknu ti, že pro tentokrát bych to bral," přikývnul Tom s úšklebkem. "To věřim," kývnul Bill a společně vylezli na školní dvůr, kde bylo velký schromaždiště u dětskýho hřiště, kam si chodily hrát děti z nižších ročníků.
"Co je??" podíval se Tom tázavě na Billa. "Netušim," pokrčil Bil lrameny a tak se k houfu vydali, aby zjistili, co je středem pozornosti. Když se jim oboum podařilo prodrat úplně dopředu, uviděli Andrease stojícího pod jednou velkou prolejzačkou a mě sedící na jejim vršku.
"Okamžitě polez dolů!!" křiknul na mě Andy. "Ani mě nehne," vyplázla jsem na něj jazyk a ještě pořád se smála jeho rozcuchu. "Já ti řikám, že slezeš!!" supěl Andy. "A co uděláš, když ne??" šklebila jsem se. "To nechtěj vědět!!" zasyčel Andy výhružně. "A jeje. Chlapešek se ložlobiiiiiiiiiil," zašišlala jsem a začala se smát ještě víc. "Sendy neser mě a slez dolů!!" zavrčel Andy. "Zapomeň," protestovala jsem. "Tak slezeš kurva nebo ne??" křiknul Andy a kopnul do prolejzačky, která se zachvěla. "Řikám, že ne," zavrtěla jsem hlavou "ale jestli po mě tak toužíš, můžeš si vylíst za mnou," dodala jsem s úšklebkem. "Tak to mě ani nehne," zabručel Andy. "Tak potom smůla," pokrčila jsme rameny. "Jednou ale budeš muset slízt!!" houknul Andy chytře. "Jednou jo, ale v nejbližších dvou dnech určitě ne," zašklebila jsem se. "Už toho mám ale dost!! Buď slezeš dobrovolněn ebo tě sundám!!" zakřičel Andy a chytil prolejzačku od rukou. "Tak se předveď machře," ušklíbla jsem se a v ten okamžik začal Andy prudce lomcovat s prolejzačkou ze strany na stranu. "Oooooouuuuuuuuuuu," výskla jsem a rychle se chytla, abych nesletěla. "Slez!!" křičel Andy. "Ne-e," křikla jsme na odpověď a Andy s ní začal lomcovat ještě víc. "Ježiš Andy neblbni!! Vždyť ji vážně schodíš," poklepal mu na rameno vyhoukaně Bill. "A o co myslíš, že mi jde," otoči lna něj Andy rudej obličej. "Andy no tak. Vždyť si něco udělá," přidal se Tom. "Může slíst dobrovolně," houknul Andy směrem ke mě. "Usnadňovat ti to teda určitě nebudu," houkla jsem nazpátek a tka s ní začal znova třást. "Andyyyyyy!! Vzpamatuj se!!" poklepal mu znova na rameno Bill, když už se prolejzačka nebezpečně nakláněla a já se držela zuby nehty. "Neotravuj Bille!! Víš moc dobře, že jsem na svoje vlasy citlivej," okřiknul ho Andy a já se při tý větě rozesmála jak cvok, takže jsem se přestala pořádně držet. "Andreasy kurva přestaň!! Vždyť jí něco uděláš!!" křiknul Tom naštvaně a jen jak to dořekl, já jsem se tlumenym výkřikem zdekovala k zemi.
"Oouuuuuuuuuu," hekla jsem a zůstala na ní ležet. "Sendy!! Je ti něco??" přiběhnul ke mě okamžitě Tom, zatímco se vyděšenej Bill snažil zadržet vzteklýho Andrease. "Wow, už jsem ti řikala jak si v tý černý sexy??" řekla jsme místo odpovědi a sjela Toma pohledem. "Cože??" zeptal se Tom nechápavě, ale v tom se mu za zádama objevil rudej Andy a za sebou táhnul Billa, kterej mu visel na ruce. "Že už musim," vyhekla jsem, v rychlosti vyskočila ze země a začala zdrhat. Andreas okamžitě vytrhnul svoji ruku Billovy a rozeběhnul se za mnou. "An...." chtěl na něho Bill křiknout, ale potom se jenom zadíval na Toma, kterej se pomalu zvednul ze země a tupě pozoroval naše běžící postavy, který se rychle blížily k plotu.
"Mám tě!!" křiknul za mnou Andy vítězně, když jsem byla skoro u plotu. "Smůla kotě!!" křikla jsem, prudce se odrazila do země, vyskočila asi do půlky plotu a bleskurychle přez něj přešplhala. Na druhý straně jsem dopadla přímo na kapotu zaparkovanýho auta, kterýmu jsem vyběhla na střechu, z ní skočila salto na zem a potom si s úsměvem stoupla k plotu, kde už stál Andy a překvapeně na mě zíral.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXV.

21. května 2007 v 22:54 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Do řitě s tim už. Já nechci slavit narozky bez nich," zanadávala jsem, když jsme skončili a já odhodila mobil. "Hrozně mi tady chyběj. Co bych dala za Jerovy provokace, Jadovy výpadky a Alpa," dumala jsem a nakonec usnula. Ráno mě opět probudila máma, když se mnou nehorázně lomcovala, abych se vzbudila.
"Kurva dejte mi pokoj s těma buzika," zavrčela jsem a připlácla si na hlavu polštář. "Sendy stávej a nekecej!!" houkla na mě máma, ukradla mi polštář a společně s nim odešla z pokoje. "No dopr... to si ze mě snad už dělá srandu," zakroutila jsem nevěřícně hlavou a rozespale se vyhrabala z postele. "Středa. Dneska je teprv středa a já už nemůžu pomalu ani chodit," zabručela jsem, když jsem se soukala do věcí. "Já dneska fakt musim už jit někam na střechy nebo totálně zrezivim," bouchla jsem s dveřma skříně a vydala se dolů na snídani, kde už všichni pokojně jedli. "Tobě to trvá, to je hrůza," zakroutila máma hlavou a podala mi snídani. "A to tady mám takhle po ránu křepčit valčík nebo co," zadívala jsem se na ni tázavě a pustila se do jídla. "Dělej si co chceš, hlavně sebou pohni," odpověděla mi máma a zase mi talíř sebrala. "Hej!! Já to ještě nedojedla!!" zaprotestovala jsem. "Smůla. Dneska spěcháme, takže sis měla pohnout," pokrčila máma ramenama. "No super," zahučela jsem a vydala se s nima k autu.
"Kdyžtak si kup k jídlu něco ve škole. Tam občerstvení maj," poradil mi táta, když nás vysadil u školy. "Dík za radu Maxi. Bez tebe bych asi fakt nepřežila ani den," ušklíbla jsem se a vyrazila do školy. Alex se táhla někde za mnou, ale to mě vůbec nezajímalo. Okamžitě jsem zaplula do třídy a usadila se vedle Billa. "Ahoj," pozdravil mě trochu sklesle. "Čau," pozdravila jsem podobně bez nálady. "Co je?? Jsi nějaká přešlá ne??" prohlídnul si mě Bill. "Hlavně že ty záříš štěstim," ušklíbla jsem se. "Mám důvod nezářit," kývnul Bill. "To já taky. Nestačila jsem se nasnídat a mám hlad. Mno a když mám hlad, nemám náladu," vysvětlila jsem mu stručně. "Áha. No tak si něco kup. Tady je automat," navrhnul Bill. "Ok kde??" přikývla jsem. "Pojď, pudu s tebou," zvednul se ze židle a tak jsme se společně vydali pryč ze třídy. Bill mě zaved rovnou k obřímu automatu, kde byl neomezenej výběr různejch potravin, takže jsem si hned nadělala zásoby a společně s nima a Billem se usadila na zem vedle automatu.
"Tak proč že to nemáš náladu??" zadívala jsem se na Billa zvědavě a přitom se cpala. "Ále to ani nestojí za řeč," mávnul Bill rukou. "Copak copak?? Zbouchnul si nějakou naivní fansku??" vyzvídala jsem. "Cože??" zadíval se na mě Bill překvapeně. "Noooooo nebo jsi zjistil, že ses nakazil HiV??" pokračovala jsem dál v typování. "Hmm??" nechápal pořád Bill. "A nebo jsi zjistil, že Angel je ve skutečnosti přeoperovanej kluk a tim pádem se z tebe stal gay??" nepřestávala jsem a v ten okamžik se Bill rozesmál na celou chodbu. "Takže sem se trefila?? Je to Angel??" nadzdvihla jsem obočí a Bill jen se smíchem přikývl. "Hmm, tak to neni tak vážný nakolik setváříš," konstatovala jsem a začala do sebe cpát další tyčinku. "Ty jseš vážně strašná," zakroutil Bill se smíchem hlavou. "Hele na mě lichotky neplatěj. Jestli chceš sex, musíš bejt trochu víc chlap," zadívala jsem se na něj přímo. "Ježiš Sendy, ty seš příšerná. Ty mě fakt vždycky rozesměješ," smál se na celý kolo Bill. "Od toho jsou kámoši ne??" zakřenila jsem se. "To teda jo," přikývl Bill se smíchem. "Mno... ale s tim chlapem jsem to myslela vážně," začala jsem se cpát další věcí, která mi přišla pod ruku. "Jak vážně??" přestal se Bill smát. "No vážně by ses měl chovat víc jako samec a ne jako štěně," zadívala jsem se na něj znova. "Chceš říct, že se chovám jako štěně??" zeptal se Bill překvapeně. "Chceš říct, že ne??" odpověděla jsem mu otázkou. "No... já nevim. Nechápu, na co narážíš," pokrčil Bill rameny. "Přece na tebe a na Angel," osvětlila jsem mu to. "Na mě a Angel??" nechápal dál Bill. "Ježiš Bille, mám oči a nejsem slepá. Myslíš, že jsem si nevšimla jak včera Angel koukala, když jste se vrátili??" pokulila jsem očima. "Jak Angel koukala??" zeptal se Bill. "No jak asi. Sklamaně a nasraně," odpověděla jsem mu. "Sklamaně a nasraně??" opakoval Bill. "Jo. Nasraně, protože jsem se ti snažila narvat do nosu hranolku a sklamaně, protože jsi určitě neudělal to, co očekávala," vysvětlila jsem mu to. "Ahaaaaaaaa," přikývnul Bill a zamyslel se. "Nj, ale co jsem neudělal co ona očekávala??" zadíval se na mě tázavě. "No co asi...." vykulila jsem oči "...dal jsi jí ten dárek??" "No jasně a líbil se jí," přikývl Bill. "Mno a co jsi udělal potom??" zajímala jsem se. "No co... nic. Šli jsme za váma," pokrčil Bill rameny a nahodil smutnej ksicht. "Vždyť to řikám. Neudělal jsi, co jsi měl," pleskla jsem ho do stehna. "Chtěl jsem jí políbit, ale nějak jsem se k tomu nerozhoupal," pípnul Bill. "No právě a ona čekala, že se po ní vrhneš a budeš jako nadrženej samec," pokývala jsem hlavou a Bill se na mě zamyšleně zadíval. "Čekala, že se po ní vrhnu a budu jako nadrženej samec??" zopakoval. "Jj," přikvýla jsem a dál se spokojeně ládovala. "To myslíš naprosto vážně??" zíral na mě dál Bill. "Naprosto," kývla jsem. "A kde si něco takovýho vzala??" vyzvídal. "No kde asi... jestli sis nevšim tak sem taky holka a můžu tě ujistit, že každá chce pořádnýho bejka, kterej si umí poradit," odpověděla jsem jednoduše. "A holky jako Angel tuplem," dodala jsem. "Áha... hmmm... tak to mám asi smůlu," vydechl Bill zklamaně. "Proč smůlu??" zadívala jsem se na něj nechápavě. "Protože já takovej nejsem. Neumim se chovat jako nadrženej bejk. Na to je spíš expert Tom," vysvětlil mi Bill. "No to mi povidej," napado mě okamžitě při vzpomínce na včerejšek. "To jsou kecy. To víš, že seš taky takovej a že se tak umíš chovat," zadívala jsem se na něj upřeně. "Myslíš??" zeptal se Bill nejistě. "No jasně. Každej kluk má tohle v sobě a je jenom otázka tréninku, vůle a sexuální přitažlivosti, nakolik to z tebe dokáže vyjit," přikývla jsem. "Tréninku??" zopakoval překvapeně Bill. "Jasně, že tréninku. Jestli chceš, pomůžu ti. Naučim tě jak a kdy využit svoje sexuchtiví já," navrhla jsem. "Naučíš?? Fakt??" zadíval se na mě Bill užasle. "Yeah. Jestli se mě nebojíš a chceš tak klidně," přikývla jsem. "Tak dobře. Skusíme to," přikývnul Bill na souhlas. "Fajn. Tak dneska po škole u nás," mrkla jsem na něj a posbírala se ze země. "Ale popravdě se ti ani nedivim," pomohla jsme Billovi na nohy. "S čim??" zeptal se Bill. "Že ses nerozhoupal k tomu, aby si Angel políbil. Já bych si asi taky pořádně rozmejšlela, jestli se vrhnout po šestihlavý sani," ušklíbla jsem se a Bill se rozesmál. "No ale... najedená sem, náladu už zase mám a..." "Je dvacet minut po zvonění," přerušil mě Bill vyhoukaně. "Cože?? Fakt??" otočila jsem se na něj. "Jo fakt a zrovna máme němčinu. Ta nás zabije," přikývnul Bill. "Ale nezabije. Nanejvíš ji to klepne, až se začne rozčilovat," mávla jsem rukou a tak jsme se pomalu vydali zpátky do třídy.
"Kde jste sakra byli??" křikla na nás profa, jen co jsme vlezli společně do dveří. "Na záchodě," zašklebila jsem se a pokojně se zakousla do poslední tyčinky, která mi zbyla. "A to jste tam byli oba celejch dvacet minut??" zapištěla na nás. "No jasně," přikývla jsem. "Co jste tam takovou dobu spolu dělali sakra??!!" zakřičela nasupěně. "Fakt to chcete vědět??" odpověděla jsem jí otázkou a dál pokojně jedla tyčinku. "Vy...!!" zasupěla profa celá rudá. "No, já," přikývla jsem. "A Bill, "dodala jsem s úšklebkem. "Okamžitě přestaňte žrát tu tyčinku!!" zaječela, profa přiskočila ke mě a vyrvala mi ji z ruky. "Hele to je moje!!" křikla jsem a vzala si ji zpátky. "Nešahejte na to!!" vřískla profesorka a znova mi ji vyškubla. "Vy na to nešahejte!! Ta je moje! Kupte si svoji," vzala jsem si ji zase nazpátek a nacpala si zbytek z obalu do pusy, než mi to stačila znova vyškubnout. "Okamžitě si běžte sednout!! Oba!!" zaječela na nás nepříčetně a tak jsme se s Billem vydali zpátky do naší lavice, kde jsme si dřepli a zadržovali smích z jejího rudýho obličeje a hlubokýho oddychování. "Tak schválně. Klepne ji to nebo ne??" pošeptala jsem Billovi, kterej okamžitě vyprsknul smíchy, ale rychle si přiryl pusu a snažil se uklidnit. "Já vás přesadim!! To ani druhej Kaulitz nedělal takovej bordel jako teď vy!!" zaječela profa na poprskávajícího Billa a na mě. "Hele slyšíš to?? Tak nakonec přece jenom budeš mit souseda. Ono mě to chce přesadit," otočila jsem se se smíchem na Toma, kterej na mě nejdřiv zaraženě čuměl, ale potom s úšklebkem přikývnul. "Ticho!! Okamžitě zklapněte, otočte se nazpátek a dávejte pozor!!" zavřeštěla němčinářka a tak jsme jenom hodně neochotně začali poslouchat její kecy, který naštěstí trvaly jenom deset minut, než zazvonilo na přestávku.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXIV.

19. května 2007 v 20:39 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Tak už seš tady??" zeptal se Bill z obývačky, kde sledoval televizi, když za Tomem zapadly dveře. "Hmmm," zabručel Tom a zapadnul rovnou do koupelny, kde zalez pod sprchu. Odtamtud se vydal do obývačky, kde si jenom v ručníku dřepnul vedle Billa na sedačku a zničeně si složil hlavu do rukou.
"Co je ti??" zadíval se Bill na bratra se zájmem. "Nic. Jsem jenom v totální prdeli," odpověděl Tom suše. "Cože?? Stalo se něco??" vykulil Bill oči a vypnul televizi. "Jo asi jo. Asi se celej svět zbláznil," přikývnul Tom a upřeně se na něj zadíval. "Proč?? Stalo se něco se Sendy??" nechápal Bill. "Taky," kývnul Tom. Bill nasadil jenom nechápavej výraz a tak mu Tom začal všechno vyprávět.
"Takže ty si po ní vyjel, ona tě to a potom klidně odešla??" schrnul si to Bill do jedný otázky. "Jo. Prostě se zvedla a odešla. Nemoh jsem jí to ani oplatit. Nenechala mě na sebe pomalu ani šáhnout," přikývl Tom. "A dotoho Alex??" zeptal se Bill. "Přesně. Najednou z ničeho nic mi dává silně najevo, že se jí líbim," kývnul Tom na souhlas. "Hmmm, ale to jsi vlastně chtěl ne?? Chtěl sis užít se Sendy a vědět, jestli bys měl u Alex vůbec šanci," zadíval se Bill na bratra pátravě. "Chtěl, ale ne takhle. Nechtěl jsem, aby mě Sendy jenom uspokojila a Alex mě začala lovit jak kořist," zavrtěl Tom hlavou a znova si ji složil do dlaní. "Noooo, měl si pravdu. Teď jseš asi fakt v prdeli," pokýval Bill hlavou a soucitně se na bratra zadíval. "Ne, Sendy měla pravdu. Nedokážu se rozhodnout. Neumim si mezi nima vybrat. Netušim, kterou chci," prohlásil Tom. "Hmmm, budeš si to muset pořádně promyslet, protože věčně čekat asi nebudou," pokýval hlavou Bill. "Nebo aspoň Sendy ne," dodal zamyšleně. "Tak to vim taky," přikývl Tom a s velkym povzdechnutim se opřel. "Nejhorší na tom je, že já fakt nemám ani páru. Jsem ještě úplně vedle z toho jak mi najednou Alex dává najevo, že u ní šanci stoprocentně mám. S ní mám aspoň jistotu, protože ji znám, ale Sendy?? Po tohmle už vůbec nevim, co od ní můžu a nemůžu čekat. Je skvělá, ale někdy na mě působí úplně bezcitně a až moc tvrdě," uvažoval nahlas Tom. "Takže se spíš přikláníš k Alex??" zeptal se Bill. "Ale vůbec ne. Sice nevim jak se Sendy zachová příště, ale taky mě čim dál tim víc přitahuje. Nechápu proč, ale jak mě přechází zlost, vzrůstá touha," mávnul Tom rukou. "Áha. Nooo, vidim, že máš fakt dilema," kývnul Bill hlavou. "Já bych hlavně hrozně nerad nějak ublížil Alex. Ona je narozdíl od Sendy dost citlivá," povzdychnul si Tom. "Nj. Rozdílný jak jen to jde," přikývl Bill. "Mám pocit, že když šlápnu vedle se Sendy, ta to přejde jako bych ani neexistoval, ale když u Alex... to by mohlo dopadnout špatně," zaksichtil se Tom. "No počkej. Zase ze Sendy nedělej kus ledu. Ona má taky city, akorát je nedává najevo tolik jako Alex. Vzpomeň si jak zaválela se ségrama Angel," zastal se mě Bill. "Nj já vim. Už mi z toho jde hlava kolem," přikývl Tom zkroušeně. "Ale vidíš... jak jsi dopad s Angel a dárkem?? Vypadáš celkem neporušeně, takže se líbil??" prohlídnul si se zájmem Tom bráchu. "Jo, dárek se jí líbil," přikývl Bill. "Ale??" vytušil už Tom dopředu nějakej zádrhel. "Ale totálně jsem to projel kámo," vyhekl Bill. "Jakto??" nechápal Tom. "Nezmoh sem se ani na to, abych jí dal blbou pusu," odpověděl poníženě Bill. "Cože?? Ty jsi jí dal takovej dárek a ani si jí nepolíbil??" vykulil Tom oči. "Ne. Prosral jsem to na plný čáře," zakroutil Bill hlavou. "Teda... to je mazec," pokýval Tom hlavou. "Jsme normální zoufalci," odfrkl si Bill a zapnul znova televizi. "To teda jo," přikývl Tom a oba začali sledovat obrazovku. Já jsem mezitim dorazila domů, protože jsem si po cestě nenápadně obhlídla pár domů v naší ulici, abych zjistila jejich možnosti na tvoření graffitů.
"Sendy!!" ozvalo se hnedka, jakmile jsem vlezla mezi dveře. "Co??" zadívala jsem se na mámu nechápavě. "Kde si sakra byla?? Už je dávno po večeři!!" osvětlila mi čas. "To neva. Stejně nemám hlad. Moje střeva ještě trávěj jídlo ze skoušky," přejela jsem si dlaní po břiše. "To teda va!! Jestli si nevzpomínáš, chtěli jsme u večeře probrat vaše narozeniny!!" připomněla mi máma. "Ahaaaaaaa. Nj to je fakt. Na to jsem zapomněla," kývla jsem. "No co. To je fuk. Mě je ukradený, co bude dělat Alex. Já si je oslavim po svym jako každej rok," mávla jsem rukou a rozvzpomněla se na každoroční tradici slavení mejch narozenin, kterou jsem zavedla s klukama. Celý odpoledne jsme dělali street po celym Berlíně, po cestě vyrobyli pár graffitů a noc jsme potom propařili v klubu. "Tak na to zapomeň," vyvedla mě máma okamžitě z omylu. "Cože??" zadívala jsem se na ni překvapeně. "Zapomeň, že se na celej den někam vypaříš a už vůbec, aby tě napadlo jet do Berlína za klukama. Protože si se večeře neúčastnila tak ti teď oznamuju, že páteční narozeninovej plán je už vymyšlenej a ty pojedeš přesně podle něj," oznámila mi máma přísně a já na ni zůstala jenom nevěřícně čumět. "Doprdele jakej plán??" vyklouzlo ze mě. "Sendy!! Nech si ten slovník, kurva... kolikrát ti to mám už řikat?!!" okřikla mě máma a hned se zarazila. "Kurva??" zopakovala jsem s úšklebkem. "Ehm... to mi ujelo," špitla máma a obě jsme se rozesmály.
"Ale i tak. V pátek se budeš řídit přesně podle našeho programu a nechci slyšet jediný protivný slovo nebo vidět otrávenej ksicht jasný??" přestala se máma smát. "A můžu laskavě vědět, co je to za plán??" nadzdvihla jsem obočí. "To můžeš. S Maxem a Alex jsme se dohodli tak, že nepůjdete v pátek do školy a my do práce. Dopoledne si uděláme nějakej rodinej vejlet, kde to společně oslavíme, odpoledne to tady přichystáme na párty a večer já s Maxem zmizíme na celou noc pryč, aby jste se tady mohli vyřádit podle libosti," seznámila mě máma nadšeně s celym programem. "No to nemyslíš vážně..." vytřeštila jsem na ni oči. "Smrtelně vážně," přikývla máma. "Takže chceš říct, že mám svoje narozeniny skejsnout s Alex za zadkem??" konstatovala jsem nasupěně. "Přesně tak a přestaň o svojí sestře už konečně mluvit jako o nějakym obtížnym hmyzu!!" napomenula mě máma. "Jenomže ona je jako obtížnej hmyz a jestli si myslíš, že s ní budu jak debil celej den tak na to zapomeň!! Já jsem svoje narozeniny slavila vždycky s Alpem, Jerem a Jadem a tak to zůstane!!" křikla jsem naštvaně. "Jenomže oni tady nejsou a nebudou tak se s tim konečně smiř!! Už jsou tvojí minulostí a Alex budoucností!!" křikla máma. "To ani omylem!! Alex jako budoucnost by si nepřál ani člověk na smrtelný posteli natož já!! Ona nikdy nebude moje budoucnost a kluci moje minulost, takže s tim se smiř ty!!" zakřičela jsem na ní a vydala se naštvaně do pokoje, kde jsem sebou praštila na postel.
"Alex a moje budoucnost, to tak. To bych si radši vlezla slonovi do zadku než tohle," zabručela jsem popuzeně a při tý představě se hnedka začala smát. "Radši pudu do sprchy," rozhodla jsem se nakonec a vydala se do koupelny. Odtamtud jsem se vrátila zase zpátky do pokoje, kde mi začal zvonit v ten okamžik mobil. "Alpe!!" křikla jsme nadšeně, když jsem to zvedla. "Kotě no čaaaaaaau. To je taky dost, že jsem se ti dovolal," zakřenil se Alp spokojeně a tak jsme začali hned kecat.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXIII.

17. května 2007 v 23:27 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)

"Tohle teda taky neni nic snadnýho," zabručela jsem a mnula si brnící prsty. "To teda neni. Je to stejný jako street. Nejdřív si musíš vyžrat to nejhorší, než se dostaneš k tomu pohodlnějšímu," přikývl Tom. "A to pohodlnější má bejt jako co??" zajímala jsem se. "Trsátko," zašklebil se Tom, vzal mi ruku a začal mi lehce masírovat prsty. "Hmmm, to neni špatný," zakřenila jsem se a klidně držela. "Nj já nejsem takovej rasista jako ty," vypláznul na mě jazyk. "Jakej rasista?? To nebyla moje vina, že jsi padal pořád na zadek. Moh si padat třeba na kolena," nahodila jsem nevinej kukuč. "Nebo rovnou na hubu viď," ušklíbnul se Tom. "Taky možnost," přikývla jsem se smíchem. "Ale ne. To bych tě nenechala," dodala jsem hned potom. "Ale nemoh si čekat, že ti ten zadek budu masírovat," zašklebila jsem se. "A proč by ne?? Mě by se to třeba líbilo," zasmál se Tom. "Pochybuju, protože pokud se dobře pamatuju, bolelo tě i nošení kalhot," ušklíbla jsem se a oba jsme se rozesmáli.
"A jak se těšíš na tu chystanou párty??" zeptal se mě se zájmem Tom. "Párty?? Jakou párty??" zadívala jsem se na něj nechápavě. "No přece tu v pátek na vaše narozky," odpověděl mi nechápavě Tom. "Ona bude nějaká párty??" zeptala jsem se překvapeně. "No jasně. Vždyť mě na ní Alex právě zvala. V pátek se v klubu pořádá velká párty a pokračovat bude u vás, protože prej vaši uvolněj dům," přikývnul Tom. "Ty vole... a já nic nevim," vyhekla jsem. "Vymyslela to Alex s Angel. To se divim, že o tom ještě nevíš. Možná ti to zapomněly říct," pokrčil Tom rameny. "Hmmmm," zabručela jsem zamyšleně. "Tak to ty dvě určitě něco chystaj," pomyslela jsem si a hned mi bylo jasný, že musim nastrčit Janis s Jenny, aby zjistily o co go. "No tak já myslim, že by sme mohli pokračovat v tom cvičení ne??" pustil mi Tom ruku a postavil se. "Jj jdem na to," přikývla jsem na souhlas a stoupla si zase před něj. "Ehm... nemohla by sis sundat tu kšiltku??" zeptal se mě Tom. "Proč??" otočila jsem na něj hlavu. "Protože přez ni blbě vidim," vysvětlil mi Tom a tak jsem si ji stáhla z hlavy a hodila na gauč. "No vidíš. Bez ní vypadáš super," syknul mi Tom do ucha a sjel mě pohledem. "No hlavně, že máš dobrej výhled," zašklebila jsem se a tak jsme začali znova skoušet.
"Tak a teď to skus přehrát sama," nakázal mi Tom po další hodině zkoušení. "Yeaaaah," kývla jsem a začala pomalu vybrnkávat. Tom mě přitom upřeně sledoval a mě neušlo, že se na mě čim dál tim víc zezadu lepil. "A hele. Tady jdou na někoho zase choutky," pomyslela jsem si s úšklebkem, když mě Tom začal pomalu líbat zezadu na krku. Já jsem si toho ale nevšímala a dál nerušeně brnkala. "Nech už toho," syknul Tom a lehce mě kousnul. "To už chceš jit domů??" otočila jsem na něj s úsměvem hlavu a odložila kytaru. "Ne," odpověděl Tom a začal zvyšovat intenzitu polibků. "No do řiti. Jestli bude takhle pokračovat, budu mit asi problém udržet se," pomyslela jsem, když mě přitom několikrát kousnul. "Tak co chceš??" zeptala jsem se naoko zvědavě. "Tebe," odpověděl okamžitě Tom, prudce si mě k sobě otočil a začal mě vášnivě líbat. "Teeeeeeda, toho to brnkání nějak rozjelo," pomyslela jsem si pobaveně. "Ale já dvakrát nenabízim, to přece víš ne??" odtrhla jsem se od něj. "No tak Sendyyyyy... v tom klubu jsem měl zásek jenom kvůli Alex," zakňučel Tom, až jsem se nad jeho výrazem pozastavila. "Já tě chci..." dodal přesvědčivě. "Tak fajn. Uvidíme jak budeš mluvit, když si s tebou trochu pohraju," rozhodla jsem se v duchu, chytila Toma za tričko, prudce si ho k sobě přitáhla a po chvilce upřenýho zírání se k Tomovy pevně přitiskla. Začala jsem mu prudce oplácet polibky a vášnivě ho kousat do rtů. To už Tom na nic nečekal, rychle se ode mě odtrhnul, popadnul mě za ruku a dotáhnul ke gauči. Na něj se pohodlně usadil a stáhnul si mě nedočkavě na sebe. Já jsem si na něj obkročmo sedla a znova ho začala líbat. Přitom jsem mu vklouzla rukama pod tričko a začala prsty přejíždět přes osvědčený citlivý místa na zádech a břichu. Tom chvíli poslušně držel s rukama na mym zadku a chvílema tlumeně usykával, ale potom mě z ničeho nic popadnul, přehodil na gauč a lehnul si na mě. "Hmmmm tohle se mi začíná líbit," pomyslela jsem si a v tu chvíli ze sebe Toma schodila na zem. Než se stačil vzpamatovat, rychle jsem k němu sklouzla, znova si na něj sedla, sundala si svoje tričko a začala ho líbat. Přitom jsem se rukama dobejvala přes pásek a zip kalhot. Jakmile se mi ale povedlo kalhoty rozepnout, Tom se převalil, lehnul si na mě a neustával v divokym líbání. "Teda ten musí bejt nadrženej jak králik," napadlo mě a málem jsem se začala smát. Proto jsem z Toma radši rychle stáhla tričko a znova si s nim prohodila pozice. Jen co jsem se ocitla nahoře, přemístila jsem se na jeho krk a přitom svojí ruku nechala volně putovat přes jeho břicho do rozkroku a zase nazpátek. Ani Tom nezůstával pozadu. Hned jak jsem se dostala k jeho rozkroku, začal se mermomocí dobejvat přes moje kalhoty. Jen co se mu je povedlo rozepnout, zaklínil mi za ně svoje ruce a chtěl mi je stáhnout. Já jsem se ale začala přesouvat z jeho krku na břicho a pořád níž. "Ooou," hekl Tom, zavřel oči a pevně zatnul pěst.
"Uhhhhhm," vyšlo z Toma přiškrceně a já jsem se na něj se zájmem zadívala. "Tak... nejvyšší čas, abych šla," prohlásila jsem a zvedla se. "C- cože??" vzpamatoval se Tom rychle a nechápavě se na mě zadíval. "No já jsem hotová, takže můžu jit," zašklebila jsem se a zapla si kalhoty. "Teď chceš jít pryč??" zeptal se Tom nevěřícně a rychle se vyškrábal na nohy. "Jasně. Svoji práci jsem už udělala ne??" přikývla jsem a natáhla na sebe tričko. "A...." chtěl něco namítnout, ale při pohledu na můj potutelnej úšklebek ve tváři se zarazil a zamračil. "Ty si se mnou pořád jenom hraješ!!" vyhrknul na mě Tom popuzeně a popadnul mě za ramena. "Máš pravdu. Já si možná hraju, ale aspoň vim, co chci narozdíl od tebe!!" zamračila jsem se i já a vyškubla se mu. "A- ale..." zavrtěl Tom nechápavě hlavou. "Ale nic. Já jdu. Uvidíme se zejtra ve škole," protáhla jsem se kolem něj pro svoji kšiltku a nasadila si ji. "Ale proč?? Proč takhle??" vyhrknul znova Tom. "Jseš rozkošnej, když se rozčiluješ," usmála jsem se místo odpovědi, líbla ho na tvář a zmizela ze skušebny. Tom tam zůstal chvíli ještě překvapeně stát, ale potom se rychle oblíknul a vydal se co nejkratší cestou domů. Já jsem došla na busovou zastávku a naskočila hned do busu, kterej jel do naší čtvrti.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXII.

15. května 2007 v 19:57 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)

"Ehm.. můžu??" zeptala se Alex opatrně a lehce Tomovi naznačila hlavou na jeho klín. "Jo jasně," přikývl Tom a odložil na stranu kytaru, aby se Alex mohla posadit. "Díky," zakřenila se Alex a pohodlně se usadila. "Aaaaaaaaaaaaaaaa!!" zajčela jsem právě, protože jsem přelítla pžes opěrku gauče a přistála rovnou na zádech. "Dobrýýýýý, dobrýýýýýýý jsem ok!!" zamávala jsem rukou a pomalu se posadila. Andy s Georgem a Gustavem se mlátili smíchy po gauči a mě sklouznul pohled na Alex, která nenápadně dorážela na Toma. "Tyyyyyyyyy jo. Ta se něják rozjela," kejvla jsem hlavou a bez dalšího zájmu se vrátila zpátky ke klukům, který jsem začala z gauče postupně schazovat. Bill s Angel se mezitim po cestě z Mc a dávky zmrzliny vraceli k nám s náručí plnou jídla a kecali o všem možnym.

"Ehm Angel, počkej chvilku," zastavil jí Bill, když stáli před domem, kde je zkušebna. "Co je??" zadívala se na něj Angel nechápavě. "No... já... já jsem... já jsem ti chtěl něco dát... ehm," vykoktal Bill a nervozně mačkal pytlíky s jídlem. "Dát??" zopakovala Angel překvapeně. "Nj. Počkej, někde to tady mám," kývnul Bill, naložil jí do náruče jídlo, který držel a začla se hrabat v kapsách. "Jo tady to je," vytáhnul asi na třetí pokus krabičku a podal jí Angel. "No... ehm... já bych ráda, ale..." zamumlala Angel a ukázala hlavou na jídlo, který držela v náručí. "Ou, sorry," vyhekl Bill a rychle jídlo popadl, aby si Angel mohla krabičku vzít. "Snad se t ito bude líbit. Nevěděl jsem co vybrat a tohle se mi líbilo tak... když máš ten svátek..." mumlal Bill, zatím co Angel nedočkavě rozevřela krabičku a zadívala se na řetízek s přívěškem. "To je.... krása," rozzářily se jí oči, když uviděla přívěšek ve tvaru srdce. "Fakt?? Líbí se ti??" rozjasnil se i Bill. "No jasně. Vždyť... vždyť je to krása," přikývla Angel a nadšeně se na Billa zadívala. "No... tak to jsem rád," usmál se nejistě Bill a zůstal na Angel tupě zírat. Ta na něj dychtivě koukala v očekávání, že jí bude chtit aspoň políbit, ale když Bill pořád stál s taškama v náručí na stejnym místě a nepohnul se ani o milimetr, zastrčila si krabičku do kapsy a s úsměvem odebrala trochu z Billovi zátěže. "Ehm... půjdem??" zeptala se. Bill jen tiše přikývl a tak se vydali po schodech nahoru k nám.

"Jídlo se neseeeeeeeeeee!!" zahlásil Bill už ode dveří. "Supeeeeeeeeeeeeeeeer!!" zajásala jsem, slezla z Gustava, kterýho jsem se právě snažila dostat přez gauč a vrhla jsem se nadšeně k Billovi. "Naval," vyrvala jsem mu všechno z ruky a vrátila se s tim zpátky ke klukům, kde jsme se dotoho okamžitě pustili. "Mno... ehm..." zadíval se na nás Bill rozpačitě a otočil se na Toma, kterýmu Alex právě něco šeptala do ucha. "Ehm..." zrospačitěl ještě víc a otočil se na Angel, která ještě stála ve dveřích. "Ehm..." vyhekl už rezignovaně, popadl z její náruče jeden pytlík a společně s nim se vydal za mnou, Andym, Gustavem a Georgem. "Hmmm," povzdychla si Angel sklamaně, došla k Alex a Tomovi, každýmu podala jeden pytlík a pak se pustila do svý porce. Přitom nezpouštěla oči z Billa, kterýmu jsme se právě snažila nacpat do nosu hranolku, protože Andy si jí tam strčil sám, Gustav ještě rozdejchával můj poslední útok a Georg se bránil jak mohl. Po jídle se kluci pustili do druhýho "poločasu" takže jsme se já, Alex, Angel a Andy usadili zpátky na gauč a pozorně je sledovali. Akorát jsme si prohodili role, protože tentokrát já a Andy jsme leželi rozvalený přes sebe a pracně jsme spracovávali hromadu jídla, co jsme do sebe právě natlačili a Angel s Alex šeptem pořád něco řešily.
"Je fakt krásnej," špitla Alex, když Angel zapínala na krku řetízek od Billa. "Jo to je," přikývla Angel a smutně si ho prohlídla. "Co je?? Ty nemáš radost??" zadívala se na ní Alex nechápavě. "Ale mám. To víš, že mám. Hroznou a ten řetízek je nádhernej, ale..." šeptla Angel. "Ale co??" nechápala Alex. "Ale ten trouba mi nedal ani blbou pusu," odpověděla jí Angel naštvaně. "Áha," kývla Alex chápavě. "Už mi začíná vadit jak se se mnou drží zpátky. Když je to Sendy, to ho skoro ani nepoznám jak se chová, ale když jsem to já, je jak gay," zavrčela Angel nasupěně a Alex se potichu uchychtla. "Ježiš Angel," zakřenila se. "No co, vždyť je to pravda," pokrčila Angel ramenama a obě se rozesmály. "Tak to u mě to vypadá celkem dobře. Myslim, že se Tom pomalu chytá," pošeptala Alex a mrkla na Toma, kterej zaujatě něco pozoroval na zemi. "Fakt??" zadívala se na ni Angel upřeně. "Jj fakt. Už jsem ho pozvala na tu narozeninovou párty a tam to už prostě skusim," přikývla Alex. "No super!! Já jsem ti to hned řikala," zajásala Angel a šlehla po mně pomstychtivej pohled. "Jsem zvědavá jak se bude tvářit, až jí o tý párty řeknem. Pořádně jí to tam nandáme, přede všema, aby jí spadnul ten její hřebínek," sykla Angel a Alex jen nadšeně přikývla. "Nemůžu se pátku dočkat," zakřenila se Alex a nadšeně se zadívala na Toma.

"Mno tak já myslim, že pro dnešek skončíme ne??" zahlásil Bill po druhý polovině poločasu. "Já jsem pro," přikývl Georg a odložil basu. "I já," přikývl Gustav a vstal od bicí. "Chci jit ještě na chvíli za stíhačkou," dodal, když sklízel svoje paličky, ale hned potom se zarazil a rozhlídnul se po všech, který se na něj překvapeně dívali až na mě. Já jsem se po tý větě začala šíleně smát. "Fakt jsem to řek??" zeptalse Gustav nejistě. "Jo fakt," přikývl Bill. "Oups..." vyhekl Gustav a zadíval se na Angel s Alex. "Nic jste neslyšely, že ne," nahodil psí kukuč. "Nooooooo.... ani ne," zavrtěly obě hlavou. "Uff... díky," oddychl si Gustav a začal se smát, když viděl Tomův vesel úšklebek. "Copak?? Ty snad nekončíš??" zeptal se Bill bratra, kterej pořád seděl na židli a držel kytaru. "Já ještě ne. Dneska mám ještě hodinu," oznámil Tom spokojeně a já jsem okamžitě zbystřila. "Hodinu??" zopakoval Georg a Gustav naráz. "Jo hodinu," přikývl Tom a zakřenil se na Billa, kterej jenom chápavě přikývl, popadl svoje věci a společně s Angel a Alex vypochodoval ze skušebny. "Jakou hodinu sakra??" rozhlídnul se po nás Andy. "Áha, už chápu," dodal hnedka potom, když se na něj Tom zadíval. "No tak se mějte pěkně a zejtra ve škole," rozloučil se s náma a vyběhl za Billem. "Joooooooo tak hodinuuuuuuuu. Tak to nebudem rušit," zašklebil se Georg, společně s Gustavem mi zamával a oba taky zmizeli, takže jsem ve skušebně zůstala akorát já a Tom.

"Takže hodinu jo?? A že si mi nic neřek," zadívala jsem se na něj vzhůru nohama, protože mi hlava právě vysela dolů z gauče. "Řek bych, kdyby jsi nebyla tak zaneprázdněná Andreasem," ušklíbnul se. "A nebo ty Alex," vyplázla jsem an něj jazyk. "No tak já myslim, že by jsme mohli začít ne??" zasmál se Tom. "Ok. Co mám dělat??" zeptala jsem se a dál ho pozorovala vrhůru nohama. "No tak nejdřiv by si mohla slíst z toho gauče a stoupnout si sem ke mě," řekl Tom, zvednul se ze židle a postavil se. "Faaaaaaajn," hekla jsem, převrátila se z gauče dolů a došla k němu. "Tady si stoupni a tohle si vem takhle," postavil si mě k sobě zády a vrazil mi kytaru do ruky. Potom se na mě nalepil a začal mi srovnávat prsty. "Hmmmm tohle teda bude hodina tělo na tělo co??" zvrátila jsem na něj se smíchem hlavu. "Tak trochu," přikývl Tom, stlačil mi prsty a svejma přejel po strunách. Potom mi začal postupně vysvětlovat, co a jak mám dělat a nemám dělat. Já jsem ho pozorně poslouchala a se zájmem pozorovala jak je dotoho zapálenej. Asi po hodině jsme si udělali na chvilku pauzu, protože mi už začínali brnět všechny prsty.
Pokračování příště =D

VáLkA dVoJčAt XXXXI.

13. května 2007 v 22:14 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Ty dva si docela sedli co??" drcnul Bill do Toma, když jsme všichni společně jeli busem do města, kde maj kluci zkušebnu. "Hmmm... až moc, řekl bych," kývnul Tom a otočil se o sedačku do zadu, kde jsem seděla s Andym a právě mu vysvětlovala, co je to street. Angel s Alex seděli přes uličku od Billa s Tomem a něco zapáleně řešily jako vždycky.
"Snad nežárlíš??" šťouchnul do bratra se smíchem Bill. "Cože?? Já?? A na co jako??" otočil se na něj Tom s nechápavym výrazem. "No na Andyho přece," zakoulel Bill očima. "Proč bych měl??" nechápal dál Tom. "No protože si tak dobře rozumí se Sendy," vysvětlil mu Bill. "Blbost," zavrtěl Tom okamžitě hlavou. "Co?? Že si ty dva rozumněj nebo že žárlíš??" zajímal se Bill. "To druhý. Já přece nemám na co žárlit," odpověděl Tom rozhodně. "Áha," kývnul Bill s potutelnym úšklebkem na tváři. "A ani to neumim," dodal Tom jistě a znova se na mě a na Andyho otočil. "No to vidim," pomyslel si Bill s úšklebkem a začal nenápadně pozorovat Angel.
"Teeeeeeeeda to je fakt kotel," písknul Andy, když jsem mu dovykládala o streetu. "Ani mi nemluv. Už se těšim jak si to zopáknu," kývla jsem hlavou. "Ty musíš bejt ale hroznej magor stejně. To já bych se musel nejdřív snad zlejt do němoty, abych něco takovýho vůbec zkusil," zakoulel Andy očima, čemuž jsem se začala okamžitě řehtat. "Žádnej magor. Musí tě to jenom bavit. Vždyť teď to zrovna učim Toma," smála jsem se. "Cooože?? Tom a street??" vykulil Andy oči. "Jj," přikývla jsem. "Ty vole, proč jsi mi nic neřek??" plácnul Andy Toma do zad. "Co zas??" otočil se na něj Tom nechápavě. "No že lítáš někde po střechách a hraješ si na Supermana," odpověděl mu Andy. "Co to meleš??" čuměl na něj Tom nechápavě a já se vedle svíjela smíchy při představě Toma v modro-červenym oblečku Supermana. "No že se učíš ten street," vysvětlil mu konečně Andy. "Ahaaaaaaa, ty myslíš tohle," kývnul Tom. "Tak jakto, že ses nepochlubil zážitkama??" vyzvídal Andy. "Nebylo čim," pokrčil Tom ramenama. "Jakto že nebylo??" nechápal Andy. "Zatim jsem dělal jenom salta a odnes si z toho akorát tak modrej zadek," ušklíbnul se Tom a já se jenom sladce zaculila. "Hele ty modrej zadku, radši vystupuj, protože jsme už tady," otočil se k nám i Bill a tak jsme se všichni vyhrabali z busu ven, odkud nás Tom s Billem zavedli ke starší budově, kde měli svoji skušebnu. Všechno bylo už dost starý a místama polorozpadlý. Perfektně mi to připomínalo jednu starou část v Berlíně, kde jsme se učili streetovat s Jadem, Jerem a Alpem, protože tam většinou nikdo nebyl a tak nám aspoň nenadával. Rychle jsme vyšlapali po starejch schodech úplně nahoru, kde na nás už netrpělivě čekal Gustav s Georgem ve zkušebně a čas si krátili laděnim nástrojů.
"No sláááááááááva," zahlásil Georg, když jsme se nahrnuli do dveří. "Ahoooooooooooooooooj!!" zakřičela jsem na celou zkušebnu. "Hmmmm, slušná akustika," pokývala jsem hned na to uznale hlavou. "Jeeeeeeeeeee Sendyyyyyyyyyy, ty seš tady taky??" zasmál se na mě Georg. "Si piš. Musim si vás přijit omrknout, když už mě sem Bill pozval," mrkla jsem na něj. "No supeeeeeeeer. Aspoň tady bude nějaká zábava," zasmál se Georg a já se jenom zakřenila. "Čaaaaaau Sendy," pozdravil mě Gustav. "Jeeeeeeeeeeeeeeee Gustaveeeeeeeeeee, kde jsi nechal tu svoji stíhačku??" skočila jsem mu na klín. "Jestli myslíš Kathrin tak ta je někde s kámoškama myslim," zasmál se Gustav. "Super!! Aspoň na mě nebude koukat jako vrah, když se k tobě přiblížim," zašklebila jsem se. "Na to mi tady bohatě stačí Angel," dodala jsem polohlasně a Gustav se začal hnedka smát. "Noooooooo, ale jinak to tady máte faaaaaaaaaaaaakt...." rozhlídla jsem se kolem sebe. "Rozpadlý??" zeptal se Andy. "No to taky," přikývla jsem se smíchem a Bill do Andyho hnedka praštil. "Ale chtěla jsem říct pěkný," dodala jsem s úšklebkem. "Hlavně ten gauč se mi líbí," pohodila jsem hlavou směrem k místy odřenýmu rudě červenýmu gauči, kterej stál u jedný stěny. Naproti němu byly poskládaný nástroje a všude kolem se váleli krabice, ubrousky a kelímky od jídla. "Ten sem vybral já," ohlásil se okamžitě Tom. "To se ani nedivim," zašklebila jsem se, slezla z Gustavova klína a skočila na gauč, až Alex s Angel nadskočily, protože seděly na druhý straně. "Mno tak já myslim, že by jsme mohli začit ne??" rozhlídnul se Bill po klucích. "No tak my už jsme připravený dávno," ušklíbnul se Gustav. "Čekáme jenom na vás," doplnil ho Georg. "Ok, ok tak začnem. Já si jenom rychle naladim kytaru," kývnul Tom, popadnul svoji kytaru a začal ji skoušet. Bill si mezitim připravil mikrofon a Andy se usadil vedle mě. "Tak teď něco zažiješ," pošeptal mi. "Proč?? Prasknou mi bubínky nebo vypadaj vlasy hrůzou??" zadívala jsem se na něj se zájmem a Andy se začal hnedka smát. "No tak začínáme dámy," oznámil nám Bill. "Ehm??" zadíval se na něj Andreas tázavě. "Eeeehm??" nahodila jsem tázavej pohled i já. "Eeeeeeeehm začnem," zaksichtil se na nás Bill a tak kluci začali hrát. My jsme se s Andym jenom rozesmáli a začali poslouchat.
První "poločas" jak kluci nazývaj dobu, po kterou zkoušej bez přestávky, trval hodinu. Angel s Alex seděly tiše jako myšky a zaujatě kluky pozorovaly. Já a Andy jsme zase naopak pořád něco řešili, blbli a smáli se na celý kolo, čímž jsme rozčilovali Alex s Angel a zaujímali většinu pozornosti kluků. O přestávce se Angel s Billem vydala pro něco k jídlu, Gustav s Georgem se přidali ke mě a Andymu a Alex se váhavě vydala za Tomem, kterej dřepěl na svojí židli, něco si brnkal a přeskakoval pohledem z nás čtyř do okna a zase nazpátek.
Pokračování příště =D

Stredná v Nemecku 1.

12. května 2007 v 20:11 | Ema |  ╬Stredná v Nemecku
" No super . Vy dve si budete užívať dovolenku v Thajsku a ja zase budem tvrdnúť doma ! " zo slzami v očiach som to vyčítala Samer a Nicol . " No tak nerob z toho drámu veď o dva týždne sme naspäť " snažila sa ma upokojiť Samer . A nielen ja , ale aj Nicol a Samer sa nepodarilo udržať slzy . " Hmm možno to bude aj celkom fajn dať navzájom od seba pauzu .
Veď keď pôjdeme na strednú tak budeme stále spolu takže by sme sa mali upokojiť a ... " to som nestihla dopovedať a už na nás vyletela triedna aby sme boli ticho .. " Hej Samer , Nicol , Nataly buďte už ticho , čo nevidíte že riaditeľ ma príhovor " to sme radšej držali huby a čumely na starého ako tam niečo trepe . Keď stíchol Nicol spustila " Dnes by sme to mali poriadne zapiť veď už končíme školu a ideme na strednú do Nemecka a to najlepšie na tom všetkom je , že budeme bývať spolu . " tešila sa ako malé decko . " Dnes by mala byť nejaká žúrka na pláži a my tam určite nesmieme chýbať " zavelila som výťazoslávne a nahodila diabolsky xicht . Samer a Nicol začali hneď prikyvovať . No a keď sa skončili všetky tie ceremonie okolo konca školského roka tak sme sa ešte všetci na záver rozlúčili a zaspievali rozlúčkovú pieseň ako je to zvykom . Potom sme zo školy vyleteli ako veľká vlna a išli domov , aby sme sa stihli pripraviť na večer .
Všetky sme rovnaké a pritom každá z nás je iná . Tak napr. Nicol obdivuje emo štýl aj keď to na nej nieje až tak vidno je to jednoducho jej štýl . Samer tak ona by sa mohla dať prirovnať k Avril Lavinge ten štýl obliekania a tak . A ja , ani neviem správam a obliekam sa tak ako mi to v danej chvíli vyhovuje . všetki tri sme tmavovlásky , zbožňujeme hudbu a tanec , žijeme v Miami (Florida) a už cez prádniny cestujeme do Nemecka , ideme tam na strednú (masmediálne komunikácie) . Veľmi sa tam tešíme už len preto , že budeme preč a budeme mať pokoj od fotrovcov a ešte sa chceme zoznámiť teda stretnúť zo Sendy spoznali sme sa cez net . Tiež ide na tú školu takže tam budeme spolu . (Toľko radosti naraz)
Asi tak by som vám nás predstavila .
Keď som došla domov tam ma už čakali naši a s obedom tak som si k nim prisadla
A začali sme kecať .
" Naozaj nechceš ostať tu v Miami ? " začala zase s tou istou pesničkou moja
mama " Viem , že viete po nemecky aj ty aj Nicol zo Samer , alee ...... " . To som jej
skočila do reči " Mami dajte mi už s tým pokoj od kedy mi prišiel list , že ma prijali tak do mňa stále v jednom kuse len rýpeš ! " už ma s tým fakt naštvala ! " . Medzitým prišla Carmen
naša slúžka a snažila sa dohovoriť mojim rodičom , asi si nechcú uvedomiť ,že už niesom malá . Ale to je fuk veď oni sa ukľudnia. Medzitým mali Samer a Nicol rovnakú , ale dlhšiu kázeň ako ja . Keď som vyšla hore do svojej izby tak som sa hneď hodila po sprchu . Bola som dosť rýchla , lebo som si všimla , že Josh kosí trávnik . Môj otec mu zaplatil a on to bez váhania prijal . Je úplne dokonalý , krásny , milý ...... a a všetko . Keď som vyšla z kúpeľne hodila som sa do plaviek , vzala som si krém na opaľovanie , slnečné okuliare , mobil a vyšla na balkon odkiaľ som mala dokonalý výhľad na polonahého Josha ako spotený a pritom taký sexi kosí trávnik . Sadla som si na lehátko a začala som sa natierať krémom . Zrazu Josh vypol kosačku a jeho pohľad mieril rovno na môj balkon , myslim si , že je pochopiteľné , že mi to vôbec neprekážalo a s natieraním som pokračovala . Medzitým prišla Carmen s pohárom pomarančového džúsu keď videla že niečo nieje v poriadku , teda , že na dvore pod mojim balkonom stojí Josh a stačilo si všimnúť tých pohľadov bolo hneď všetko jasné . " ..Ehm........ Nataly priniesla som ti džús " vyrušila ma "Ďakujem" povedala som jej to dosť nevnímavo a pokračovala v krémovaní . " Už mi došlo prečo musí byť len váš trávnik posekaný minimálne tri až štyri krát do týždňa . " to som na ňu vyhúkane začala čumieť a vytrhla jej z rúk pohár s džúsom a ľahla si na lehátko . " O chvíľu tu už budete mať samú hlinu . " dodala a hodila vražedný pohľad na Josha , ktorý hneď ako si ju všimol začal sa babrať s kosačkou "ako , že" je pokazená . Vzápätí ako Carmen odišla mi zazvonil mobil "No."ozvala som sa "Čau Nataly to som ja Nicol ." ozvala sa mi a bolo počuť ,že plače . " Nicol čo sa stalo prečo plačeš ??? " začala som hneď vyzvedať . "Noooo mám vážny problém ...... " zase plač ....

So Wie Du 5.

12. května 2007 v 19:14 | Werča |  ╬So Wie Du
"Tak kam ideme najprv ?" spýtala som sa ,keď sme stáli na začiatku ,veľkého nakupovacieho centra a pred nami ,sa mihalo veľa ľudí .
"No ... To je fuk ,len nech si niečo kúpim." Kývla plecami a tak sme vrazili do prvého obchodu ,kde mali všeliake vecičky na seba . No o 5 minut sme s tamade zmizli ,pretože sa tu nič slečne nepáčilo. Tak sme zamierili do ďalších obchodov ....
Celkovo nám toto nakupovanie trvalo asi 2 hodiny a zatiaľ čo ja som si na seba pokúpila asi 20 tričiek a 3 džíny ,Tan si odniesla domov len jedno tričko a jeden náušnice. Dnes nemá asi svoj deň ,aj keď je taká šťastná ... Možno preto ,že je taká šťastná nemôže nakupovať.
"Nič som si nekúpila." Ozvala sa smutne ,keď sme stáli neďaleko ihriska a pohľadmi hľadali Toma a Billa.
"Čuduješ sa? Skúšala si si asi 100 vecí a nič sa ti nepáčilo. Čo s tebou je ?" chytila som jej čelo ,akoby mala horúčku. Tá sa len otrávene odtiahla a hneď sa z ničoho nič začala dusiť smiechom.
"Som buchnutá asi..." hovorila popri smiechu ,pustila tú svoju jednu tašku na zem a bežala niekam . Keď som sa otočila ,už som pochopila ,kam beží. K Billovi ... Ou už zase sa na seba lepia ... Ona je asi fakt buchnutá... Veď aj ja ... Teda dúfam ,že nie !
"Ahoj." Prišiel za ten čas ,ako som tých dvoch sledovala , Tom ku mne a pobozkal ma na líce.
"Tak čo ste robili ?" vypytujem sa a položim tie tašky na zem.
"No Bill sedel na lavičke a ja ... Hral som basket z kamošmi ... Keďže bola NUDA." to posledne slovo zdôraznil a hneď sa ku mne pritlačil.
"Mohli sme byť dnes celý deň spolu ..." objal ma okolo pásu a tieto slová mi šeptal do ucha.
"Ale čo pre Tan ja neurobím...." zasmiala som sa a mala som sto chutí uhryznúť mu do ucha :D
"No hej ,je pre teba dôležitejšia ,že ?" vyplazil na mňa jazyk ,keď sme sa od seba už "odtrhli" .. teda trošičku ... ešte stále sme v pevnom objatí a hľadíme na seba.
"Ale Tom. Je to moja najlepšia kamoška." Zahryznem si do spodnej pery a uškrniem sa.
"No to máš pravdu ,je to tvoja najlepšia kamoška a pre ňu necháš svojho chalana ,z tamtým deBillom ,osamote a ešte pri tom s tamtými debillmi hrať basket ... ?" debilne sa uškrnul a obaja sme sa rozrehotali . To k nám prišli Bill z Tan ,oblapený okolo pásu.
"Tak čo si si kúpila ?" spýtal sa Bill ,Tan . To som na ňu len anjelsky pozrela a podala jej ,jej tašku.
"Nooooooooo ... Vieš keď mi niečo jeeeeee... Tak mám takú malú chorobu a to potom .... No...." prekrúcala očami a všetcmi sme na ňu čumeli, akoby spadla rovno z nebies.
"No?" nechápal Bill.
"No kúpila som si len jedno triko ,pretože ... Nič sa mi nepáčilo." Snažila sa o úsmev a ukázala Billovi to triko ,čo si dnes kúpila.
"Aha ... A iba pre toto tu [podvihol triko] sme dnes neboli spolu ?" čumel na ňu a my tiež.
"No ja vážne potrebujem pár vecí a proste to nešlo!" znovu ta snaha o úsmev ...
"Ahaaaaa tak fajn." Usmial sa Bill a pozrel na mňa.
"No vážne ,keď je buchnutá nedá sa z ňou nakupovať." Dvihla som prst a obaja [Bill a Tan] na mňa pulili oči. To sa Tom rozrehlil a ja som celá zčervenala.
"Takže buchnutááááááá ?" nadvihol Bill obočie a pozrel tým svojím pohľadom na Tan. Tá mi len nenápadne naznačovala ,že ma zabije a tiež celá zčervenala.
"No vieš Bill ... Asi jj ..." anjelsky sa na neho usmiala a radšej sme to nechali ležať a šli do Toma a Billa ,kde ostali len Tan a Bill a ja s Tomom sme s tými taškami ,šli do mňa.
"Dúfam ,že to nebude také ako včera keď sme odchádzali..." pošeptal mi Tom pred vchodom našich dverí ,keď som sa pokúšala odomknúť.
"A nebola to sranda?" smiala som sa a konečne som odomkla.
"No ako sa tvoj otec oblizuje s tou.... Myslíš?" uškrnul sa a tak sme konečne vošli dnu. Tom položil všetke tie tašky do predsiene a šli sme do kuchyne ,pretože sme dnes skoro ani nejedli. Teda aspoň ja nie.
To nás tam ale čakalo prekvápko.
"O môj bože." Zakryla som si oči ,keď som vošla. Tom išiel za mnou ,takže si to ani nevšimol ,no keď sa lepšie pozrel ,videl to aj on.
"Ja som to vedel." Zakryl si aj on oči a obaja sme vypadli z kuchyne. Otec z tou Suzanne si nás hne´d všimli. No si asi typnite ,čo tam tí dvaja asi robili ... Teda skoro ... Tá ženská sedela nahá na kuchynskom stole a svoje nohy mala obpletené okolo otcovho pásu a pomaly ho zobliekala ... Viac podrobností radšej ani dávať nebudem ,lebo asi hodim dnes tyku.
"Tak cítim sa dosť trápne." Sadla som si na pohovku v obývačke a stále si zakrývala oči.
"Tak to ti verím. Keby to nebol tvoj otec ,bolo by to celkom pekne pozo..." to ani nedohovoril a jednu som mu natiahla po hlave.
"Si hrozný." Znechutene som sa na neho pozrela .
"Noa ? Veď to je celkom normálna vec!" kývol plecami a to do obývačky vletel foter celý červený ,snáď i na zadku a postavil sa pred nás.
"Ehm ...." urobil kyslí xicht.
"Fajn pane ,na budúce dáme vedieť že sme dole ,chápeme ,že to je pre vás big trapas ,ale je to normálna vec." Dával zo seba Tom a obaja sme na neho len vyhukane čumeli.
"No čo? Mojich rodičov som pri tom prichytal ,keď som bol malý ,ale tiež to pre nich bolo trápne nemyslíte?" dokončil a ja som na neho vypulila oči ,ako najviac som mohla.
"Jaa.... Fie chcem s tebou hovoriť." Kukol na mňa otec vyhukane . No som s toho bola ešte stále hrozne vedľa ,tak som len bezdušo prikývla a neprestavajúcim pohľadom na Toma ,som šla s otcom do kuchyne ...
Autor: Totgeliebt

VáLkA dVoJčAt XXXX.

10. května 2007 v 22:20 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Kurva jakej debil se motá o hodině na chodbě??" vylítlo ze mě, když jsem dřepěla na zemi a vzpamatovávala se z tý rány. "Uhm," dostalo se mi odpovědi jenom nejasný vyheknutí a tak jsem se rychle pozbírala na nohy, abych si mohla toho dotyčnýho prohlídnout. Byl to nějakej vysokej týpek s blonďatejma a teď dost pocuchanejma vlasama, kterýho jsem vůbec neznala.
"No..." heknul a pomalu se sezbíral ze země. "Debil možná jsem, ale motám se tady stejně tak jako ty," usmál se. "Já se nemotám. Já zdrhám," ušklíbla jsem se a srovnala si kšiltku, kterou jsem měla celou na křivo. "Ahaaaaa no tak to sorry, ale já vlastně taky tak trochu zdrhám," vypláznul na mě jazyk. "No nevypadáš, že by ti zrovna hořelo za řití," změřila jsem si ho pohledem. "Zato ty tam máš požár," sjel mě pohledem. "Nějakej moc drzej ne??" zamračila jsem si. "Nějaká moc zvědavá ne??" zašklebil se. "Moc se neškleb nebo ti nakopu zadek," nadzdvihla jsem obočí. "Taková malá a ono by se to pralo jooo??" ušklíbnul se. "Kdo tady mluvil o praní?? Tobě by stačila jedna rána," vyplázla jsem jazyk. "Ty mě chceš asi rozesmát co?? Vždyť by si na mě ani nedošáhla," rozesmál se. "Mezi nohy perfektně," zašklebila jsem se ďábelsky a blonďák se přestal okamžitě smát. "A potom, kdo je tu drzej," přeměřil si mě znova pohledem. "Na to se můžem zeptat francoužtinářky, protože támhle zrovna jde," ukázala jsem za něj, i když tam nikdo nebyl. Týpek se okamžitě polekaně otočil a v ten moment se už válel znova na zemi, protože jsem mu podrazila nohy. "Tak teď už došáhnu perfektně, co myslíš," stoupla jsem si nad něj s vítěznym obličejem. "Já myslim...." chytil mě za kotník a strhnul vedle sebe " že bys potřebovala nařezat," posadil se na mě obkročmo. "Ale ale ale, chlapeček by mě chtěl ošahávat jooo??" zašišlala jsem, schodila ho ze sebe a dřepla si na něj. "Ošahávat?? Tebe?? Né díky," ušklíbnul se a znova mě převalil na zem. "Jen se nedělej. Tady v tý škole je to samej retard a když ne retard, tak pro vylepšení nadrženec," zašklebila jsem se a přehodila naše pozice. "Nováček co?? Že ty seš ta z Berlína??" heknul z pode mně. "Trefa," přikývla jsem. "Tak o tobě jsem už slyše..." vyhekl a znova mě schodil. "O tobě jsem už slyšel. Postrach všech učitelů," syknul mi do obličeje. "Nj to jsem celá já," zakřenila jsem se. "Zato o tobě sem neslyšela," přetočila jsem se. "Já jsem Andreas," heknul a převalil se. "Sendy," zašklebila jsem se a zaklínila mu koleno mezi nohy. "No tak aspoň, že se už známe, když si tu pořádáme takový sexuální orgie na zemi," vyheknul a začal mě štípat do zadku.
"Teda ty jseš otravnej," hekla jsem, když jsme se tak přetlačovali dalších deset minut. "Dík. Tebe se člověk taky jen tak nezbaví," vyheknul už celej rudej. "To jo," přikývla jsem s těží. Tenhle týpek se mi zamlouval čim dál tim víc. "Tak se na tři pustíme??" navrhnul Andreas. "Ok," odsouhlasila jsem. "Fajn. Tak tři, dva, jedna, teď!!" heknul a oba jsme se vedle sebe svalili na zem, kde jsme zůstali chvíli ležet a oddychovat. Nakonec jsme se šíleně rozesmáli. Na to začalo zvonit na konec vyučování, takže se dveře naší třídy rozletěli a přímo v nich stál Tom s Alex, Bill s Angel, v závěsu zbytek třídy a všichni se už chtěli začít hrnout ven, když si všimli mě a Andrease ležícího na zemi se záchvatem smíchu. "Andy??" vypadlo z Toma překvapeně a nechápavě přeskakoval pohledem z Andrease na mě a nazpátek. "Sendy??" dodal Bill se smíchem. "Joooo??" zvedli jsme naráz hlavy. "Co to tady vyvádíte??" zeptal se Tom. "Sexuální orgie," vyhekla jsem a znova se společně s Andreasem rozesmála. "Cože??" heknul nechápavě Tom a otočil se na Billa, kterej se smál společně s náma. "Hmm??" pokrčil Bill ramenama, stoupnul si ke mě a pomohl mi na nohy. "Eh, dík," hekla jsem a pomohla na nohy Andreasovi. "Heh," vydechnul Andy a začal si upravovat rozcuchaný vlasy. "Tak dozvíme se už co jste to tady vy dva prováděli??" zeptal se znova Tom. "Nic moc," mávla jsem rukou. "Jen jsme se seznamovali," doplnil mě Andreas. "Seznamovali jo??" zopakoval Tom nedůvěřivě. "To dost divně," přitakala mu Alex. "Proč divně??" zadíval se na ni tázavě Andy. "My se takhle v Berlíně seznamujem často," zašklebila jsem se. "Vidíš. Tak čemu se divíš??" pokýval hlavou Andreas. "Ale ničemu. U mojí sestry už vůbec ničemu," zavrtěla Alex hlavou. "Tvojí sestry?? To Sendy je to tvoje dvojče??" zopakoval Andy a vykulil na ni oči. "Nj," přikývla Alex. "To fakt?? Vždyť si nejste vůbec podobný," otočil se na mě a vyhoukaně si mě prohlížel. "No ještě aby jo. To bych nevylezla ani vynýst koš," ušklíbla jsem se. "Copak ty chodíš někdy vynášet koš??" zeptala se jízlivě Angel. "Já?? Neeee. Šílíš?? Můj koš by šel vynýst jedině někdo hooodně odvážnej a oděnej do ochranýho obleku. Proto ho sypu ven z okna, aby měla Alex neustále čerstvej vzduch v pokoji," zašklebila jsem se a Andreas s Billem a Tomem dostali okamžitě záchvat smíchu. "Ale jestli máš zájem.... tak ti to klidně přenechám," dodala jsem se sladkym úsměvem. "Csssss," odfrkla Angel pohrdavě a zadívala se na Alex, která jenom nechápavě kroutila hlavou.
"A jak jste se vy dva tady vůbec takhle sešli??" zeptal se se zájmem Bill, když se přestal smát. "No jak sem se sem dostala já asi víš ne, protože si z úplně stejnýho důvodu málem ohluchnul," zašklebila jsem se. "Jó to je fakt," přikývl Bill a přejel si bezděčně rukou po uchu. "He, cožeee??" zeptal se se smíchem Andy. "Ále nic," odpověděla hnedka Angel a mrskla po mně vražednej pohled. "Já ti to potom povim," mrknul Bill na Andyho spiklenecky. "Ok," přikývl Andreas spokojeně. "Ale jak se tady zjevilo tohleto, to fakt netušim," drcla jsem do něj. "Nooooo já jsem se ulil tak trochu z hodiny mnoooooo a tak mě napadloooooo, že počkám na svoje dva nejlepší kámošeeeeee než jim skončí vyučováníííííííííí," protáhnul Andy obličej. "Takže si tady čekal na nás??" ujistil se Tom. "Noooo, měl jsem to v plánuuuuu, ale jaksiiiiiiii mě tady někdooooooooo obtěžovaaaaaaaal," zadíval se na mě. "Hele no co čumíš na mě?? Já bych si tě ani nevšimla, kdyby si mě nesrazil na zem," ohradila jsem se. "Já tebe?? To ty si vyletěla za třídy jako by tě někdo nakopnul," ohradil se i Andreas. "Já si můžu lítat jak chci, mám na to pilotní průkaz, ale ty by si nedostal řidičák ani na chůzi," praštila jsem do něj. "To jo, průkaz. Leda tak na koště co??" šťouchnul do mě. "Člověče kde to žiješ?? Teď už se lítá na vysavači, že jo Angel," řápla jsem do něj a podívala se na Angel. "Já nevim. Dávám přednost autu," ušklíbla se Angel a vydala se s Alex napřed. "Sračka," zakroutila jsem hlavou a Andreas dostal další záchvat smíchu.
"Tak koukám, že jste si vy dva nějak padli do oka," řekl se smíchem Bill. "Padli?? Neeeeeeee nepadli. My se srazili," zavrtěl Andy hlavou. "A koukám, že na tobě to zanechalo následky," zašklebil se Tom. "To neeeee, to neni tou srážkou. To bude tim jak mi na tý zemi drtila mýho kámoše," zamával Andy rukama a vykulil oči. "Ehm??" vyvalil na mě Tom oči a Bill se rozesmál na celý kolo. Já jsem se jenom nevině zakřenila a zamrkala. "No tak já myslim, že by jsme už měli jit, aby na nás Angel s Alex nečekali takovou dobu," prohlásil Bill mezi návaly smíchu a tak jsem se všichni čtyři vydali ven ze školy, kde už čekala netrpělivě A a A.
Pokračování příště =D

So wie Du 4.

10. května 2007 v 20:15 | Werča |  ╬So Wie Du
Tak sme nakoniec i zaspali.
Medzi tým Bill a Tan sa za ruky ,vracali domov z kina.
"Teda ten film bol fakt dobrý." Pochválila Tan a Bill sa uškrnul.
"To bol." Pobozkal ju a obaja sa rozosmiali. Celý film sa na jednom sedadle bozkávali a vôbec si nevšímali ohlasy ľudí a pohľady starších žien.
"Som rád ,že dnes sme konečne samy." Zahryzol sa do spodnej pery a vošli do domu Tan .
"To aj ja. Žiadna Fie ,žiaden Tom ,len my dvaja samy doma." Pritlačila ho k stene a začala bozkávať. Spoločne šli ,bez odtrhnutia ,do obývačky ,kde sa spoločne zvalili na pohovku a tam si ,trochu divokejšie bozky opätovali viac.
Ráno som sa zobudila na Tomovej hrudi. Počula som ako mu bije srdce. Tak nádherne ...
Pomaly som z neho vstala ,pretrela si oči a šla do kuchyne ,kde som si urobila čaj ,pretože mám pocit ,že mi začína byť nejako blbo. Treští mi v hlave ,akoby som sa včera opila a pritom som s Tomom pokojne spala. Mala som ale čudný sen ,ktorý radšej nebudem ani riešiť.
Z čajíkom som sa posadila do obývačky a zapla si telku ,kde išla nejaká rozprávka.
"Teda zaujímave." Ozvalo sa za mnou ,až zo mnou podskočila ,ale hneď ako som si všimla že to je Tom ,tak som sa trochu ukľudnila.
"Ty si už hore?" usmievala som sa na neho .
"No myslím ,že niesom namesačný." Zasmial sa a prisadol si ku mne.
"Ja som." Vyplazila som na neho jazyk a sladko ho pobozkala na líce.
"Čo budeme dnes robiť?" oprel sa mi o rameno a čumel na telku.
"No myslím ,že by sme si mohli isť zájsť zahrať basket ,čo povieš?" napadlo ma. Basket sme vlastne mali hrať včera ,ale pre ten "incident" sa to nejak prekazilo.
"Ou ... Tak to je super nápad." Nahlas si zívol ,uchmatol mi čaj z ruky a položil ho na stolík.
"Ehm je mi blbo ,tak mi daaaj ten...." načiahla som sa poň ,ale to ma Tom pritisol k pohovke a začal ma znovu bozkávať.
"Ty si nedáš povedať?" odtisla som sa od neho.
"Nedám ! Bez teba sa nedá začať ráno." Znovu ma začal bozkávať a to niekto vpadol do obývačky ,ruka v ruke.
Boli to Bill a Tan vyusmievaní od ucha k uchu .
"Čauteeeee." Skočil k nám Bill a objal ma. Nechápem prečo.
Tan sa len zo smiechom posadila na kreslo a pozorovala Billa ako ma obíma. Skoro ma dusí ,ale to nevadí.
"Mám vás všetkých rád i teba bráška." to skočil na Toma a začal ho tam obímať.
"Ehm ,Bill si okay?" chytil mu Tom čelo a všetci sme sa začali rehliť.
"Veď hej ,som v naprostej pohode." usmieval sa ďalej.
"Niesi ,veď ma obímaš a .. a ... si divný." Hovoril z nechuťou Tom a ja som sa dusila smiechom.
"Iba šťastný." Pozrel na Tan ,ktorá sa len jemne začervenala a ja som už asi pochopila. Tí dvaja sa spolu zrejme vyspali ,alebo čo ... No sú dobrí ... Tan sa Billa aspoň nebojí ,zato ja Toma hej ... Ale to je zase naopak z Billom ... Bill to tiež nechcel príliš rýchlo ,ako ma Tan inforomovala. No ale protiklady sa priťahujú :D
"Dnes ideme na nákupy!" vyhlásila Tan z ničoho nič a obaja s Tomom sme sa zarazili.
"Kto ?" vyhrkol.
"No ja a Fie ... Viete potrebujeme niečo na seba." Usmievala sa ďalej a ja som na ňu len pulila oči.
"Ale .. Prečo práve dnes ? Veď je sobota a ... môžeme si to užiť nejak inak." zastávala som sa sama seba.
"Fie prosííííííííím. Poďme dnes ,mám prachy a do pondelka mi určite neostanú. A poobede sa môžete venovať sebe." Vyplazila na nás jazyk a ja som len kývla plecami.
"Tak fajn .. A čo budeme robiť my?" pozrel Bill na Toma .
"Neviem ,ale rád by som si konečne zahral basket." zdôraznil to a stále sa uškieral.
"No ... Ak Tan chce dnes ,pôjdem z ňou teda. Veď ten basket si môžeme zahrať i večer." nahodila som nevinny úsmev a Tom len prikývol.
"Ah tak teda fajn." Povedal a odtlačil od seba konečne Billa ,ktorý na ňom ešte stále sedel. Bill sa však nestihol ani spamätať a už bol na zemi a spadol rovno na zadok.
"Auuuuuuuuuuuuu vy hnusoby." Kričal ako zmyslov zbavený a my sme pukali smiechom.
"Tak choď sa obliecť ..." hodila po mne vražedný pohľad Tan a tak som už radšej bežala do Tomovej izby a Tom hneď za mnou.
"To vážne musíš?" pritisol si ma zo zadu keď som zo seba vyzliekala triko.
"Musííííím." pobozkala som ho na krk a zobrala si druhé triko.
"Chcem si s tebou zahrať basket a byť konečne s tebou sám. Jeden celý deň stráviť s tebou." Šeptal mi a ja som sa zastavila.
"Tak môžeš ísť z Lis." Podrípla som a zosmutnela.
"Nezačínaj znovu prosím." Otočila si ma k sebe tvárou a hľadel do očí.
"A prečo nie? Veď je tvoja kamoška ... Môžeš ísť za ňou." Obliekla som na seba triko.
"Ale povedal som ,že z ňou nič nechcem mať a že chcem byť s tebou. Tak už s tým prestaň." Mračil sa na mňa a pochodoval za mnou do kúpeľne.
"Fajn." Zatvorila som sa do kúpeľne a počula len Tomov výdych. Rýchlo som sa namachlila a zišla dole k Tan.
Tá sa z Billom stihla ,ešte bozkávať ,takže som na ňu ešte musela ,ako debil čakať. Ale asi za 15 minút ,keď si uvedomila ,že to preháňa [no lepšie povedané som ich na to upozornila ,inak by neskončili asi nikdy]
"Konečne." Vydýchla som si ,keď sme z Tan vyšli z domu a ona mi začala ,cestou kecať ,čo všetko sa včera večer i v tom kine stalo ...
Autor: Totgeliebt

VáLkA dVoJčAt XXXIX.

9. května 2007 v 22:26 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Sedněte si a doufám, že už bude klid!!" zdůraznila profa poslední slovo, když jsme nakráčeli do třídy a usadili se do lavic. "Já a klid?? To nejde dohromady," ušklíbla jsem se a mrkla na Toma, kterej si ještě stíral z tváří slzy od smíchu. "Já vám dám, že nejde!!" vyštěkla profa nasupěně. "Tak tohle jsme už dneska slyšela..." mávla jsem rukou bez zájmu. "Já jsem v klidu jedině, když spim," dodala jsem s nevinym kukučem. "Mám vás teprv první hodinu a už vás mám dost," sykla profa. "Ooooo děkuju. Snažim se," nahodila jsem stydlivej výraz, kterýmu se Bill začal znova smát. "Lezete mi na nervy!! Oba!! Okamžitě přestaňte a předvěďte nám krátkej rozhovor podle poslední lekce, co jsme probrali. Předpokládám, že jste si už případné nedostatky dostudovala," křikla na nás profa rozlíceně. "Já ale nemám nedostatky ve francoužtině, že ne Tome," otočila jsem se s úšklebkem na Toma, kterej okamžitě pochopil ,co mm na mysli a tak jenom se smíchem přikývl. "No výborně. Takže chci teď vidět pětiminutovej rozhovor ve francoužtině," nakázala nám profa. "Pětiminutovej?? No já nevim... vydržíš to tak dlouho??" podívala jsem se tázavě na Billa, kterej mi oplatil nechápavej pohled. "Co to zase melete?? Proč by to neměl vydržet??" křikla na mě profa. "No tak já nevim. S Billem jsem francoužtinu fakt ještě nezkoušela tak nevim jak na tom je," pokrčila jsem rameny. "Já už nechci slyšet žádný další řeči jinak než francouzky, takže dělejte!!" rozkřilal se profa. Já jsem jenom kývla, rychle si sedla Billovi na klín a začala ho líbat. Bill nejdřív překvapením stuhnul, ale když pochopil, o co mi jde, v poklidu se zapojil.
"Co to sakra děláte??!!" vyjekla profa asi po minutě, když si přebrala, co vidí. Já jsem ji ale naprosto ignorovala a dál s Billem v poklidu hrála hru na provokaci francoužtinářky. Celá třída na nás vykuleně zírala a Angel měla co dělat, aby nevylítla z lavice a neskočila po mně, jak se v ní vařila krev. Alex ji jen duchapřítomně držela za ruku a přeskakovala pohledem ze mně a Billa na Toma, kterej seděl zaraženě na židli a v obličeji měl nepřirozenej škleb, protože nevěděl, jestli se má smát, protože je to sranda a nebo má bejt naštvanej, protože to myslim vážně. "No tak necháte toho už?? Co si myslíte, že děláte!!" zaječela profesorka po dalších čtyřech minutách. "No chtěla jste vidět rozhovor ve francoužtině ne? A pokud vim, teenageři se ve francoužtině bavěj jedině takhle," zašklebila jsem se na ni, když jsem se od Billa odtrhla. "Já jsem ale chtěla, aby jste předvedli pětiminutovej rozhovor jako je to v učebnici a ne aby jste tady sexuálně atakovali celou třídu!!" zapištěla na nás. "Kdo koho atakuje?? Prostě jsme jen konverzovali po francouzku jak jste chtěla a jak je to v učebnici netušim, protože tu sem ještě ani neotevřela," zašklebila jsem se. "Hele a nemoh bych teď místo Billa konverzovat já??" ozval se Tom a zadíval se tázavě na profesorku. Ta na to neřekla ani slovo, jenom zavrtěla hlavou, popadla svoje věci a vypadla ze třídy.
"Yeaaaaaaaaaaaaah!!" výskla jsem nadšeně. "Dík za pomoc," líbla jsem Billa na tvář a slezla z něj. "Takže další způsob jak nasrat profu??" zadíval se na mě Tom se zájmem. "No jasně. Přece bych tady jinak Billa jen tak neoblejzala," přikývla jsem. "Mno, i když.... možná jj," dodala jsem se smíchem, když se na mě Bill tázavě zadíval. "Cože??" podíval se na mě tázavě i Tom. "Nj, nelíbá se totiž vůbec špatně. Jako ty," pokývala jsem uznale hlavou. "Ty jseš hrozná," zakroutil Tom hlavou. "Já vim," zašklebila jsem se a všichni tři jsme se začali smát. "Ehm...." stoupla si k nám Alex a odkašlala si. "Jeeeeeeeeeeeeeee Alex, ahoooooooooooooj," zakřenil se na ni Tom, když ji zaregistroval. "Ahoj," usmála se Alex mile a posadila se vedle něj na židli. "Teeeeeeeeeeeeda, vypadáš super. Tohle by si měla nosit častějc," sjel ji Tom pohledem. "To teda jo. Sluší ti to," přikývl Bill. "Díky," zakřenila se Alex spokojeně. "A kde si nechala tu šestihlavou s..... jeeeeeeeeeeeee čau Angel," vypadlo ze mě, když jsem se chtěla zeptat kde ja a Angel právě přišla. "Čau," pozdravila uštipačně a já čekala, že mi každou chvíli jednu střelí za ten výstup s Billem. Místo rány se ale Angel jenom mile usmívala a kývla na Alex, která okamžitě vstala ze židle, na který seděla, aby jí udělala místo a sama se usadila Tomovy na klíně. Ten na ní nejdřiv chvilku vykuleně zíral, ale potom ji chytil za boky, aby nespadla a začal s ní kecat. Bill už mezitim zasypával komplimenty Angel, která se spokojeně usmívala a občas po mně střelila nenávistnej pohled, na kterej jsem ji pokaždý odpověděla úšklebkem, kterej ji ještě víc pohoršil.
"Aaaaaaaaaaaaaaaaach jo," zívla jsem, když jsme měli poslední hodinu a Tom, Bill, Angel a Alex seděli u nás v lavici a horečně debatovali, protože profesor, kterýho jsme měli mit, nedorazil. "Teda to je vopruz. Od zejtřka si sem budu muset nějáký jouky nosit, protože jinak bych se tady asi ukousala nudou, když ty dvě už přešly do toho "útoku" jak řikala Janis s Jenny," pomyslela jsem si a otráveně přejela přes třídu pohledem, kterej se mi zakotvil na Angel. Ta se právě nakláněla přes lavici, aby mohla Billovi něco pošeptat a z upnutejch džínů jí vykukovaly tanga. "Áhaaaaaaaaaa," zašklebila jsem se, vyskočila ze židle, popadla je a prudce s nima škubla. "Aaaaaaaaaaaaaaaauuuuuuuuuuuuuuuu!!" zaječela okamžitě Angel, nadskočila a chytila se za zadek, až Tom s Alex polekaně nadskočili. "Aaaaaaaaaaaaaaaaaa!!" zakřičel hned na to Bill a chytil se za ucho, protože mu Angel zaječela přímo do něj. "Ty blbá krávo!!" křikla na mě Angel rozzuřeně a snažila se ke mě dostat přez lavici. Já jsem na ni jenom vyplázla jazyk a se smíchem začala zdrhat ze třídy. Angel se rozeběhla okamžitě za mnou, ale hned se zastavila. protože jí nehorázně štípal zadek. "Štětka hnusná," ulevila si Angel a posadila se na židli vedle Billa, kterej si pořád držel ucho a vykuleně na ni zíral. Já jsem mezitim už vyběhla ze třídy na chodbu, kde jsem to rovnou do někoho napálila.
Pokračování příště =D

So wie Du 3.

9. května 2007 v 16:07 | Werča |  ╬So Wie Du
"Tak fajn ,to už aby som sa pobalila ,že ?" odlepila som sa od neho a on urobil smutný xichtík.
"Pomôžem ti." Usmial sa šťastne. To sme už vstali a ja som začala vyhadzovať veci zo skriniek.
Začala som spodným prádlom. Tom to všetko hádzal do tašky ,takže mal celkom milé slová ,pohľady i zvuky ,ktoré vydával.
Keď som si pobalila vecičky ,zišli sme s Tomom z izby a v obývačke som si už všimla ,dvoch zamilovane muchľujúcich ľudí na našej pohovke. Jasne ,že ocko a Suzanne. Ach ...
Nenápadne sme s Tomom zmizli a vonku sme spustili hrozný rehot.
Šli sme asi 5 minút ,pretože nebýva ďaleko.
"Vitaj u nás." Privítal ma ,akoby som tu ešte v živote nebola ,keď sme vošli dnu. Ja som hodila tašku na zem a skočila na Toma. Nohy som mu obtočila okolo pásu a ruky obhodila okolo krku.
"Teda .." vyšlo z neho ,po dlhom pozorovaní našich dobre poznaných tvári a potom sme sa zase začali bozkávať.
Keď mi Tom začal vyhrňať tričko odlepila som sa od neho ,vlastne i preto ,ale viac ma zaujalo domáce kino ,ktoré mali v obývačke. [Cez to sme sa presúvali...]
"Woooooow ,pozrieme si nejaký film?" navrhla som a "obmotala" som sa od neho.
"A aký?" snažil sa o úsmev . Vidno ,že som mu zrejme prekazila plány.
"No ja neviem ,aký máš rád."
"No .. žeby to péčko?" nadvihol obal a ja som sa zasmiala.
"Už zase?" pritlačila som sa k nemu a pomalými pohybmi som mu dávala ruku pod tričko.
"Minule sa mi to páčilo ... Pekná romantika." Uškrnul sa. To som ho bez slov pobozkala a odhrňala triko.
"Sme to nedokončili ,že?" zahryzla som si do spodnej pery.
"No nie." Vrhol sa mi na krk ,do ktorého sa mi jemne zahryzával. Mne sa takmer podlamovali kolená a keby som sa ho nedržala jednou rukou ,skončila by som na zemi ,úplne hotová.
"Fie ..." šeptal popri tom ,ako som sykala od vzrušenia.
"Hm?" len na to som sa zmohla.
"Poďme do mojej izby." Navrhol. Ja som sa nemohla ani len hýbať ,potom čo tu robí ,nie to ešte ísť do jeho izby,
"Iba ak ma odnesieš." Pobozkala som ho. To ma podvihol a už zo mnou išiel do svojej izby ,kde rozsvietil malú lampu . Posadil ma na posteľ ,nenápadne zo šuflíka vybral kondóm a posadil sa vedľa mňa.
"Ľúbiš ma ?" bozkával ma ďalej.
"Veľmi ..." šepla som a prevalila ho . Ľahla som si na neho a tentoraz sa mu vrhla na krk ja.
"Ja teba tiež." Šeptol ešte a sykal ,ako ja pred chvíľou. To som ucítila ,ako mi Tom rozopína nohavice. No nechala som to tak ,predsa sa určite nič viac nestane. To nedovolím.
V tom som mu nechala krk a rukou mu hladila brucho a dávala dole tričko. Tom bol celý nedočkavý .
Keď mal už dole tričko ,prešla som mu jazykom po bradavkách. To znovu sykal .
Pomaly si ma viac tlačil k sebe ,aby zo mňa už mohol stiahnuť nohavice. Trošku som mu pomohla a konečne boli dole.
Hneď mi začal pchať ruku do nohavičiek a ja som sa pomaly dobývala k jeho opasku .
Konečne som ho rozopla a s Tomovou pomocou ,boli dole už i nohavice. Tak sme sa tam bozkávali ,teda už sa to nedá nazvať bozkávanie ale mazlenie. Alebo predo hra takmer. Ja v tričku a nohavičkách a Tom len v trenkách.
To som sa ,už ale zastavila a spomenula si ,nato čo som dnes videla. Hneď zo mňa to všetko opadlo a prestala som Toma bozkávať. Vytiahla som mu ruku z mojich nohavičiek a odlepila sa od neho.
"Čo je?" pozrel na mňa vystrašene.
"Ja nemôžem." Dýchala som zhlboka .
"Ale prečo nie?" odložil kondóm ,znovu nenápadne ,pod vankúš a objal ma.
"Lebo sa mi to stále vybavuje." Oprela som sa mu o rameno.
"Oh ..." pobozkal ma na čelo.
"Tak si teda mrkneme telku?" navrhol a ja som prikývla. To pustil telku a obaja sme si ľahli v tesnom objatí.
Autor: Totgeliebt

VáLkA dVoJčAt XXXVIII.

6. května 2007 v 21:01 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Alex, zlato, už máš něco naplánovanýho na narozeniny??" zeptala se máma, když jsme nasedli do auta a táta se rozjel. "No... vlastně ještě ne. Moc jsme o tom s Angel ještě nepřemýšlely," pokrčila Alex rameny a já okamžitě zbystřila. "Ty máš narozeniny??" podívala jsem se tázavě na Alex. "Jo, v pátek," přikývla Alex s nechápavym výrazem. "Ona má fakt narozeniny??" podívala jsem se překvapeně na mámu. "Sendy co blbneš?? Jasně, že má narozeniny," přikývla máma se stejně nechápavym výrazem. "Já neblbnu. Jenom jsem to nevěděla," pokrčila jsem ramenama, narazila si do uší sluchátka a zapla iPod. "No ale moment!!" vyhrkla jsem hned potom a sluchátka si zase vyndala. "Když má ona narozeniny tak... to já mám taky ne??" vypadlo ze mě, když jsem si to uvědomila. "Tak to je snad samozřemost, když jste dvojčata ne??" přikývla máma nechápavě. "No teda... a proč jste mi nic neřekli??" zeptala jsem se a Alex s mámou mi věnovali ještě udivenější pohledy. "Tak já mám v pátek narozky... to jsou věci..." zabručela jsem si pro sebe a znova si nasadila sluchátka. Máma se jenom zadívala nechápavě na Alex, která jí oplatila stejně nechápavej pohled, zavrtěla hlavou a začala sledovat ubíhající silnici.
"No tak se dneska mějte hezky a kdy asi tak dorazíte??" zeptal se táta, když jsme s Alex vystoupily před školou. "No nejspíš jako obvykle," odpověděla Alex s úsměvem. "Jo, přesně. Jako obvykle, takže nemám páru v kolik se zjevim," ušklíbla jsem se a dala se na odchod. "No... ehm... tak si to užijte a potom se ještě domluvíme o těch narozeninách," usmála se na Alex rozpačitě máma. "Dobře. Tak večer," přikývla Alex a vydala se za mnou. "Jedeme??" zadíval se táta na mámu. "Radši jo. Teď se mi za tou učitelkou nechce," přikývla máma a tak se rychle rozjeli pryč. Já už jsem mezitim dávno vpadla do třídy a spokojeně se usadila vedle Billa, kterej vypadal trochu vyhoukaně. "No čau," zakřenila jsem se na něj a vybalila si na lavici francoužtinu. "Ahoj," usmál se na mě Bill letmo. "Co je ti?? Vypadáš, jako by sis do zadku zarazil střep," zareagovala jsem na jeho neustále poposedávající pozadí. "Co?? Eh... promiň. Jsem trochu nervózní," vzpamatoval se konečně. "A to proč??" zajímala jsem se. "Protože se dneska chystá vlízt lvovi do huby," odpověděl mi místo Billa Tom. "Debile," zamračil se na něj Bill okamžitě. "Srabe," vypláznul na něj Tom jazyk. "No tak se mráda, že jste si od srdce popovidali ,ale teď by mě zajímalo, kam že to budeš líst??" zašklebila jsem se a nahodila zvědavej kukuč. "Ale nikam nebudu líst. Tom má zas jenom svoje debilní kecy," odpověděl Bill a zaksichtil se na smějícího se Toma. "Ona má totiž Angel dneska svátek, víš a Bill se nemůže rozhoupat, aby jí dal dárek," vysvětlil mi konečně Tom. "Ahaaaaaaaaaa," kývla jsem a zadívala se k lavici, kde už seděla Angel s Alex a o něčem horlivě debatovaly. "Tak potom to přirovnání docela sedí. Jenom já bych neřekla lvovi, ale šestihlavý sani," ušklíbla jsem se a Tom se okamžitě rozřehtal na celý kolo. "Ježiš vy jste fakt blbý," zakroutil Bill hlavou a začal se smát taky.
"No a co jsi jí vůbec koupil??" zeptala jsem se se zájmem, když jsme se trochu uklidnili. "Noooooo..." zabručel Bill a začal se hrabat v kapse "...tohle," vytáhnul malou krabičku a podal mi ji. "Fiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii," pískla jsem, když jsem jí otevřela a v ní uviděla stříbrnej řetízek s přívěškem ve tvaru srdce. "Pěkný co??" nahnul se mi přez rameno Tom. "Ale joooooo, dost dobrý, jenom... jseš si jistej, že je dost dlouhej??" zadívala jsem se pátravě na Billa. "Cože??" vykulil na mě Bill zděšeně oči. "No jen se ptám, jestli je dost dlouhej..." zopakovala jsem mu svoji otázku s úšklebkem. "Totiž aby stačil obmotat všech těch šest hlav bráško," doplnil mě Tom a hned jsme dostali další výbuch smíchu. "Blbečku," syknul s úsměvem Bill, zaklapnul krabičku a schoval ji zpátky do kapsy. "Ale jinak je to fakt pěkný. To se tý naší barbie bude určitě líbit," usoudila jsem, když začalo zvonit na hodinu, takže jsme museli s Tomem trochu uklidnit náš smích. "No to doufám. Strávil jsem u toho půl dne, než jsem se rozhod, co koupit," přikývnul Bill a v ten moment do třídy napochodovala profesorka francoužtiny. Byla starší a podle toho jak všichni zmlkly, když vešla jsem usoudila, že to bude pěkná fůrie. "Teda ty jí chceš fakt zbalit co??" zadívala jsem se na něj se smíchem a totálně ignorovala kecy, který ze sebe ta profesorka sypala. "Tak nějak," přikývnul Bill. "Tak nějak... to nezní moc nadšeně. To spíš zní jako když to děláš z donucení," ušklíbla jsem se. "Ale ne to ne. Mě se Angel fakt líbí a mám ji rád, ale..." zavrtěl Bill hlavou. "Ale co?? Neřikej mi, že se tý barbie bojíš," vyvalila jsem na něj oči. "No... ehm..." zakoktal se trochu. "No i když máš pravdu. Potom co dokázala včera večer bych se asi bála i já," pokývala jsem uznale hlavou a nahodial legrační obličej, kterýmu se Bill okamžitě začal smát.
"Kaulitz!! Co vám přijde tak směšné na budoucím čase??" zařvala přes celou třídu prófa a Bill se okamžitě přestal smát. "Mě?? Mě nic... ehm..." vykoktal ze sebe Bill zmateně a já měla co dělat, abych udržela další záchvat smíchu. "Tak čemu se tam tak řehtáte??" křičela dál. "Teda ta má ječák. Ta by mohla dělat policejní houkačku," sykla jsem potichu a to se už začal na celý kolo řehtat Tom, kterej to zaslechl. "Kaulitz!!" zakřičela profa rozzuřeně. "Ano??" zeptal se Bill i Tom najednou. "Stoupněte si!! Oba!!" zaječela na ně a tak se oba okamžitě postavili. "Čemu se tak vy dva smějete?? Řekla jsem snad něco tolik zábavného, že se tomu oba musíte smát?? Nebo to je nějaká řetězová reakce mezi dvojčaty??!!" ječela na ně a já v sobě mermomocí dusila smích, kterej vyvolával její ječák společně s Tomovym a Billovym vyhoukanym pohledem. "No.. to ne... myslim..." vykoktal ze sebe Bill. "Ale zaručit vám to nemůžem. V dnešní době je už možný všechno," pokrčil Tom rameny a to jsem už vybuchla. "Co je to tam sakra??!! Postavte se!!" zaječela na mě prófa skoro nepříčetně. Já jsem se pomalu postavila a přitom se dál šíleně řehtala. "Co jste vy zač??" přeměřila si mě pohledem, když došla k mojí a Billově lavici. "Já... haha... jsem... haha.... Sendy... haha," smála jsem se jak o život a Bill s Tomem se snažili zadržet smích, kterej pohled na mě vyvolával. "Jaká Sendy?? Vás neznám. Co tu děláte?? A přestaňte se konečně smát!!" zaječela na mě nasupěně a já se rozesmála ještě víc. "Když...haha... to... haha.... nejde... hahaha," tekly mi už pomalu slzy od smíchu. "Tak sakra dozvym se kdo jste??!!" vřískla profa, až celá třída nadskočila. "Ehm... prosím... to je moje sestra," zvedla ruku Alex a nejistě pípla. "Tvoje sestra?? "Tohle" že je tvoje dvojče Alex??" vyvalila na mě profa oči a přeměřila si mě pohledem. Já jsem se už válela smíchy po lavici, Tom se smál na celý kolo a Bill měl tak neuvěřitelnej škleb v obličeji jak se snažil nesmát, kterej mě rozesmíval ještě víc. "Ano prosím. To je Sendy, moje dvojče," přikývla Alex. "Tak to je strašný. To je příšerný!! Jak může něco takovýho bejt tvoje dvojče??" vypískla profa zděšeně a já se v ten moment zdekovala z lavice na zem, kde jsem ležela a smála se jak šílenec. K tomu se už na celou třídu rozřehtal i Tom. Bill to nakonec taky nevydržel, dřepnul si na židli, odkud sledoval můj záchvat smíchu a smál se jak cvok. "Tak to by už ale stačilo!! Okamžitě vy tři přestaňte!!" zakřičela na nás profa rozčileně. "Když... hahaha... to....hahaha... fakt....hahaha... nejde.....hahaha" dala jsem společně s doplněním kluků dohromady větu. "Já vám dám, že nejde!! Vypadněte!! A to tak že okamžitě!!" rozkřikla se a ukázala prstem na dveře. "Faaaaajn.... hahaha.... faaaajn," řehtala jsem se a pomalu se pokoušela vstát ze země, což se mi nedařilo, takže jsem se nakonec ke dveřím plazila po čtyřech. "Sendy... hahaha..." schýbnul se ke mě Tom a po tváři mu už tekly slzy. "Pojď...." řehtal se z druhý strany Bill, společně s Tomem mi pomohl na nohy a tak jsme se konečně dostali ven ze třídy na prázdnou chodbu, kde jsme sebou praštili na zem a dál se nerušeně smáli jak blázni až do konce hodiny. Uklidnili jsme se teprv až když zazvonilo na druhou hodinu francoužtiny a profa nám nakázala vrátit se zpátky do třídy.
Pokračování příště =D

Len nevlastná sestra 50

6. května 2007 v 20:33 | Werča |  ╬Len nevlastná sestra
"Crrrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrrrrr." Zvonil niekto ako totálne vymetený ,až som vyskočila ,spoločne z Tomom , z postele .
"Ktorý debil tak zvoní?" vykríkla som nasrato a snažila som sa zísť z postele ,lenže sa mi nejak všetko točí a všetko tu tak treští.
"Idem otvoriť." Povedal Tom ,pretrel si očí a vyšiel z izby. To som sa pozrela na hodinky a zistila že je už 15:00 .. Už by tu mal byť Andy a ja vôbec niesom pobalená :O do kelu ...
Hneď som vpadla do Billovej izby ,kde Bill spal na posteli ,rozpučený ako žaba a nahlas chrápal , a zobrala si malú cestovnú tašku . Hneď som si kľakla ku kope mojich šiat a začala tam všetko hádzať ako zmyslov zbavená.
To som z dola už počula Andyho a Tomov hlas ako sa rehlia.
Ešte som si rýchlo šupla do tašky kozmetiku a všetko potrebné a zbehla som dole ,celá udychčaná .
"Môžeme ísť." vydýchla som si a obaja na mňa len vyhukane pozreli.
"A to chceš ísť takto?" vybuchol Andy smiechom a Tom sa pridal. To som sa na seba kukla a všimla si ,že som ešte stále v nohavičkách a v Tomovom triku. Mám strapaté vlasy a šminky po celom xichte. Celkom som na to zabudla.
"Ou .. Takžéééééé.... ešte moment." Začervenala som sa hodila tašku Andymu priamo do náručia a vybehla znovu hore ,kde som sa umyla ,obliekla a jemne namachlila.
Tak som zišla dole a dala Andymu malú pusinku na tvár.
"A ja nič?" smutne sa Tom zaxychtil a tak som mu dala malú pusu na tvár aby nepovedal.
"Tak čau a pozdrav Susi ,Billa,Katrin i Matta." Vyplazila som na neho jazyk a obula sa do tenisiek .
"Čauuu ! Nezabudnite prísť na tú chatu!" kričal ešte Andy a to sme už vyšli z domu.
Pred ním stálo červené auto a v ňom sedel Georg.
"Ahoooj." Pozdravil ma nadšene. Ja som mu len zamávala a nastúpila si do autíčka. Andy hodil moju tašku do kufra a tak sme šli .. smer chata!
Zatiaľ sa Tom z úsmevom posadil na pohovku a zapol si rozprávky.
"Ááááááááááá." zchádzala dole schodmi zívajúca Katrin a keď zbadala Toma ,ako sa na ňu díva ,zatvorila hubu a začala sa uškrňať.
"Čo je ?" nechápala a prisadla si k nemu.
"Nič ,len ťa mám pozdraviť od Niky ..." zamumľal a ďalej čumel na telku.
"Ahaaaaa a kam šla ?" pretrela si oči a znovu zívla.
"No na tu chatu s Andym." Pogúlil očami.
"No vidíš? Skoro by som aj zabudla. Mimochodom dnes sa ideme korčuľovať." Nahodila "happy" xichtík a zahryzla si do spodnej pery.
"Ja dnes nemôžem .. Bolí ma noha." Zaxychtil sa a hladil si nohu.
"Skôr sa bojíš ..." kývala hlavou.
"Ja a báť sa? Veď som rodený korčuliar. Len ma tá noha fakt bolí." Hovoril smutne.
"A kde ťa to bolí?" vyzvedala.
"No tu .. aj tuuuuu... celá noha." Ukazoval prstom na koleno a stehno a Kat sa rozosmiala.
"A tu ťa to nebolí?" prešla mu prstom po perách a s Tomom striaslo.
"Prečo zo mnou toľko flirtuješ ?" hovoril horšie ako rozmaznané decko a vykuloval na Kat očička.
"Ja s tebou flirtujem?" vytiahla obočie a začala sa smiať.
"Hej! Najprv na mňa skočíš na tých weckách a teraz ma tu vzrušuješ..." nahlas prehltal a Kat v sebe dusila smiech.
"Teba toto vzrušuje?" znovu mu prešla po perách.
"Jj ..." dýchal nahlas.
"Ou ...." zahryzla si do spodnej pery ,prešla prstom z pier cez krk k triku a pritiahla si ho bližšie. Obaja si dívali rovno do očí a ani sa neozvali.
"Dobre rááááán..." kričal Bill ,ale keď zbadal ich dvoch ,zastavil sa a vyhukane kukal. Hneď sa od seba odtrhli a usmievali sa ako mesiačiki na hnoji.
"Ehm ... Neviete kde je Susi ?" stále vyhukane čumel.
"No asi v svojej izbe kde by bola ?" hovorila Katrin.
"Tam nieje ... Asi ..." milo sa usmial a znovu vypadol hore. To sa na seba Tom a Katrin pozreli a hlasito sa rozosmiali .
Bill hneď bežal do Susinej izby z úsmevom na tvári otvoril dvere a keď zbadala ,že Susi sladko spí ,tak spomalil krok a pomaličky šiel k jej posteli. Posadil sa na okraj postele a díval sa na ňu.
To Susi z ničoho nič vyskočila ,až sa Bill tak zľakol že s tej postele spadol rovno na zadok.
"Japonci ,všade sami japonci." Kulila na Billa oči a stále kričala to isté. Mala vystrašený výraz .
"Susi? Si oki?" vstal zo zeme a chytil jej čelo ,či nemá náhodou horúčku.
"Kde sú tí japonci ?" hovorila a stále sa obzerala.
"Akí japonci ?" nechápal.
"No boli tuuu ... Chceli ma vziaaaaaať." Kývala hlavou ako malé dievčatko po nočnej more.
"Ale to bol iba sen ,žiadny japonci tu neboli." Rozosmial sa Bill a prisadol si k nej.
"Fakt iba sen?" urobila na neho psie oči a Bill prikývol.
"Tak to som rada ,pretože by som stadeto nechcela odísť." Pritúlila sa k nemu .
"A ja by som neprežil keby mi ťa vzali." Pobozkal ju na líce a dusil sa smiechom.
Autor: Werča

VáLkA dVoJčAt XXXVII.

2. května 2007 v 18:18 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Co jsi to tam Peterovi říkala??" uhodil na mě táta hned jak jsem zavřela dveře. "To tě nemusí zajímat," vyplázla jsem na něj jazyk "ale jestli to musíš tak mermomocí vědět, dávala jsem mu jednu radu." "Ty jsi mu dávala radu?? A jakou prosim tě??" vytřeštil na mě táta oči. "Prosit mě nemusíš a byla to rada, kterou by jsi asi nepochopil," zašklebila jsem se. "Sendy!!" napomenula mě máma. "Proč bych jí neměl pochopit??" nechápal dál táta. "Protože to byla rada pro "správný taťky" a to ty fakt nejseš," sjela jsem ho pohrdavě pohledem. "Sendy to by stačilo!!" okřikla mě máma. "Vždyť já nic nedělám. Sám se ptal," otočila jsem se na ni s nevinym kukučem. "A já ti říkám, že by jsi měla omezit trochu ten slovník," sykla na mě máma. "A to proč??" povytáhla jsem obočí. "Protože je to tvůj táta a tak se s nim budeš bavit tak jak máš!!" řekla lehce podrážděně. "A co je mi potom, že je to můj táta?? Nevychovával mě, tak mu můžu bejt ukradená," začínala jsem bejt už i já naštvaná. "Přestaň!! Budeš se k Maxovi chovat slušně!! Proč nemůžeš bejt jako Alex?? Ta se ke mě taky nechová tak odměřeně jako ty k Maxovi!!" zakřičela máma naštvaně. "No tak to si ze mě děláš prdel," vylítlo ze mě, než jsem to stačila zarazit. "Co jsi to řekla??" zadívala se na mě máma upřeně. "Nic," sykla jsem a přímo se na ní zadívala. "Jenom jsem chtěla říct.... že nejsem jako Alex a nikdy nebudu jako Alex, protože já jsem Sendy a nikdy nebudu jako svoje debilní dvojče!!" zaječela jsem druhou polovinu věty, aby si jí všichni tři zapamatovali, otočila jsem se a rozzuřeně vydupala po schodech nahoru. Po cestě jsem minula Alex, která s vykulenym výrazem stála na schodech a pozorovala celou hádku. Měla jsem sto chudí do ní pořádně strčit, aby hodila tlamu dolů, ale nakonec jsem jí věnovala jenom vražednej pohled a co nejrychlejc zapadla do svýho pokoje.
"Neuvěřitelný," vyhekla jsem, když jsem práskla dveřma. "To je fakt neuvěřitelný. Ona mi fakt řekla, proč nejsem jako Alex," kroutila jsem nechápavě hlavou a zlostí praštila do boxovacího pytle. "Neuvěřitelný, že za tak krátkou dobu, co jsme tady, se dokázala tak změnit. To bylo vždycky, že mě má ráda takovou jaká jsem i se všema těma problémama, co jsem nadělala a že jsem to nejdůležitější, co má, ale teď by byla nejradši, kdybych byla stejná jako moje dvojče. Všechno to byly jenom debilní kecy, který teď nejspíš před spanim vyprávý Alex," supěla jsem a přitom čim dál tim rychlejc bušila do pytle. "Po tolika letech mi oznámí, že mám dvojče a tátu, po tolika letech mi překope celej život a chce si hrát na šťastnou rodinku. Fajn, ať si poslouží, mě je to fuk. Ať si klidně hrajou na šťastnou a spokojenou rodinku, ale beze mě," udeřila jsem do pytle naposled a praštila sebou na postel. "Vlastně možná i chápu jak se Angel cejtí. Má pocit, že jí Janis s Jenny ukradli tátu, protože se víc zajímá o ně, tráví s nima i mnohem víc času než s Angel a já teď začínám mit pocit, že mi Alex krade mámu," napadlo mě na okamžik. "Ježiši Sendy. Tobě už normálně hrabě. Copak se z tebe najednou stane nějaká citlivka, která se bude litovat??" zahučela jsem hned potom a vstala z postele. "To teda ani omylem. Může mi bejt volný, jestli se z Alex stane miláček mámi a jestli si někdy vůbec najdu cestu k Maxovi. Nikdy jsem nebyla žádná citlivka a ani jí nehodlám bejt. To by mi kluci dali, kdyby mě teď viděli. Asi mi už moc chyběj a tak mi začíná tady z toho měknout mozek," usoudila jsem nakonec. "Hmmm, kašlu na to. Zejtra to už zase bude jako by se nic nestalo. Tak je to pokaždý, když se s mámou porafu," mávla jsem rukou a vydala se do koupelny. Odtamtud jsem šla zase zpátky do pokoje, kde jsem okamžitě vytočila Alpovo číslo. Během chvilky se mi Alp ozval a tak jsem mu začala vyprávět, co se všechno dneska odehrálo a on mi pro změnu povykládal pár novinek z Berlína.
"Kruci... tady fakt chcíp pes," zavrčela jsem, když jsme s Alpem domluvili a znuděně jsem zapnula bednu, kde okamžitě naskočil videoklip od kluků. "No doprdele!! Já na ty dva úplně zapomněla!!" vyskočial jsem okamžitě z postele, když jsem si uvědomila, že při hádce s mámou byli ty dva pořád u nás. V rychlosti jsem vylítla z pokoje a vrazila do pokoje Alex, která už tvrdě spala. "Kde byl Tom s Billem??" rozsvítila jsem světlo a kopla do její postele, abych se ujistila, že se probere. Alex sebou vyděšeně trhla a rozspale se na mě zadívala. "Co je??" zívla. "Kde byl Tom s Billem po tý hádce??" zopakovala jsem jí svůj dotaz. "No tady přece," odpověděla Alex pomalu. "Kde tady??" chtěla jsem upřesnění. "No když jste se hádali, byli zrovna v kuchyni pro něco k pití, takže nic neslyšeli naštěstí a potom byli ještě chvíli se mnou," odpověděla mi Alex. "Hmmm aha. A proč nastěští?? Předpokládám, že ty by si byla jenom ráda, kdyby mě viděli ječet na mámu, aby si o mě mohli udělat představu hysterický kozy alá Angel," pozastavila jsem se nad jejím dodatkem. "To máš pravdu, ale ještě radši budu, když nebudou vědět, že mám hysterický dvojče. Nerada bych, aby si mysleli, že jsem stejná jako ty," ušklíbla se Alex. "Tak hele," přiskočila jsem k ní a pevně jí sevřela zápěstí v ruce. "Dej si pohov panenko a bacha na jazyk. Já nejsem žádná hysterka jako tvoje nablblá kámoška," sykla jsem. "Aby bylo jasno. Ty a já jsme dvě naprsto odlyšný osoby a nikdy v životě si nebudem podobný, protože já nidky nebudu taková troska jako ty a ty nikdy nebudeš tak nad věcí jako já. Jasný??" trhla jsem s ní. "Jasný," odsekla Alex, vytrhla mi svoje zápěstí z ruky a rychle ho schovala zpátky pod deku, takže jsem jen na okamžik zachytila jeho nepřirozeně zarudlou barvu, ale vůbec jsem to neřešila.
"To už spíš??" podivila jsem se, když jsem zírala do jejího opuchlýho obličeje, kterej na mě pořád napůl tupě civěl. "A co bych asi tak měla dělat v půl dvanáctý??" zadívala se na mě Alex nechápavě. "To už je zase tolik? Tak to se klidně zase ulož k spánku," ušklíbla jsem se a chystala se na odchod. "Super, ale než vypadneš tak ti mám od kluků vzkázat, že se už těšej na tu zejtřejší zkoušku," kývla Alex hlavou. "Zkoušku??" otočila jsem se na ni. "Jo, zkoušku. Bill říkal, že tě na ní pozval a že tě máme vzít zejtra sebou," přikývla Alex. "Ahaaaa zkoušku," rozsvítilo se mi. "Oba vypadali trochu zklamaně, že si se najednou tak vypařila," ušklíbla se Alex znechuceně. "To holt musíš s klukama umět," zašklebila jsem se a vypadla z jejího pokoje zpátky k sobě, kde jsem sebou praštila zpátky do postele a tvrdě usnula. Vzbudila jsem se až ráno, když se mnou máma třásla, abych vstávala do školy.
"Tak co máte dneska odpoledne v plánu??" zeptal se máma, když jsem byla já i Alex v kuchyni a obě jsme do sebe cpaly snídani. "Po škole se jdeme mrknout na zkoušku kluků," odpověděla jí pohotově Alex. "Aha. Jo táta mi něco říkal o tý jejich kapele. A ty jdeš taky??" otočila se máma na mě. "Nj jako čestnej host," zašklebila jsem a teprv teď si všimla ohozu, se kterym se Alex vytasila. Měla na sobě černý tričko s dlouhym rukávem a velkym výstřihem a hodně kraťoučkou černou mini. "Hmmmmm tak už přešla do útoku," pokývala jsem hlavou a přitom se dál cpala. To už dolů dorazil i táta. "Dobrý ráno," pozdravil s úsměvem. "Dobrý ráno," pozdravila ho máma a vlepila mu pusu. "Dobrý ráno tati," usmála se mile Alex. "Uhhh," nahodila jsem ksicht jako bych právě spolkla něco naprosto odpornýho a každou chvíli to měla vyzvracet, když se na mě táta zadíval v očekávání, že mu taky popřeju dobrý ráno. "Ehm," odkašlal si Max a vrátil se pohledem na Alex. "Dneska vypadáš skvěle," pochválil jí její novej šatník a na okamžik se vrátil pohledem na mě. Zběžně přejel očima moje volný kalhoty, bílý upnutý tričko s bílou kšiltkou a když jsem nasadila pohled říkající "Máš problém s tim jak vypadám??" jenom si povzdechl a zhluboka se napil kafe.
Pokračování příště =D