AuToR: Sandra=)
"Bod!! Konec hry!!" křiknul profa, když jsem znova zaskórovala. "No super. Už mě to nebaví," vydechla jsem spokojeně a odhodila míč za sebe. "Auu!!" vykřiknula nějaká holka okamžitě, když jí spadnul na hlavu. "Postřech kotě," ušklíbla jsem se na ni a se smíchem se vydala k profovy, kterej na mě kýval, abych k němu šla.
"Co je??" zeptala jsem se, když jsem k němu dorazila. "Děláš nějakej sport??" zajímal se tělocvikář. "Kromě streetu nic nedělám," odpověděla jsem stroze. "Co je to ten street kruci??" zeptal se profa. "No to je taková adrenalinová zábava, při který skáčete po střechách, z mostů, šplháte po balkonech, přeskakujete auta a popelnice a další a další věci," vysvětlila jsem mu to ve zkratce. "A to vy děláte??" vytřeštil na mě profa oči. "Nj. Je to fakt prdel," přikývla jsem s úsměvem. "Hm, aha. No... a kromě toho teda nic jiného neděláte??" zeptal se lehce otřeseně. "Řikám že ne," zakroutila jsem hlavou. "Ale měla by jste. Máte velkej talent a ten by se dal ve sportu uplatnit," začal do mě hustit. "Hmmm," zabručela jsem bez zájmu a rozhlídla se po tělocvičně. Pohled se mi zastavil na nápadnym hloučku stojícim u basketbalovýho koše. Stály tam asi tři holky s dvouma klukama a na něco se podivně mačkali. Hned jsem dostala špatný tušení, že to něco je Alex, protože nikde jinde nebyla vidět a když jsme se dělili na rugby a basket, šla právě tam.
"Tak co Alex?? Jaký to je mit dvojče??" zeptal se jeden z kluků a přitom pevně svíral její zápěstí. "Normální jako mit sourozence," odpověděla Alex klidně. "Fakt?? No mě se nezdá, že by tě tvoje sestřička měla zrovna v lásce," ušklíbnul se. "Proč myslíš??" zeptala se Alex. "No podle toho, co jsem slyšel, tě spíš nemůže vystát a tu tvoji rádoby kamarádku Angel taky," odpověděl jí ten týpek. "A to jsi slyšel kde??" snažila se pořád o klidnej ton Alex. "Tohle je malí škola a už se k nám doneslo to s tou fotomontáží," řekl s úšklebkem. "Já jsem nevěděla, že si děláš zálusk na Toma," ozvala se plavovlasá holka posměšně. "No jestli jo tak se stejně nemusíš namáhat, protože Tom nestojí o takovýhle trosky jako seš ty," přidala se nějaká blondýna. "To je moje věc, jestli o něj stojim nebo ne a vám je dotoho kulový!!" zvýšila Alex hlas. "Tak to se šeredně pleteš. Co se týká Toma, týká se i mě," sykla blondýna. "A co se týká jí, týká se i nás," dodal te ntýpek a zvýšil tlak na Alexiino zápěstí, až lehce sykla bolestí. "Proč mi už nedáte sakra pokoj?? Co proti mě máte??" vydechla Alex. "Nic moc. Jenom seš prostě skvělej bod, na kterym se dá pobavit," odpověděl jí se smíchem druhej kluk. "Konec řečí. Tak jak je to teda s tim Tomem??" ozvala se znova blondýna. "Nijak. Tom je můj kamarád a pokud to chceš vědět, Sendy se líbí," odpověděla Alex potichu. "No a?? Co já s tim??" pokrčila blondýna ramenama. "To na ni by sis měla dávat pozor. Je tu sotva pár dní a už se s nim několikrát líbala. Dokonce u něj doma," odpověděla jí Alex. "Hmmm a co má bejt?? Tvoje sestra má narozdíl od tebe aspoň styl a osobnost. To ty bohužel ve všech směrech postrádáš, takže se nedivim, že o ni Tom má zájem," mrkla na mě. "Ale ani ona pro mě neni žádnej soupeř. Tom si s ní jenom užije a potom ho už zajmat nebude. Zato s tebou by si začla leda tak z lítosti," dodala uštipačně. "Jseš odporná," procedila Alex mezi zuby. "Tak hele sklidni. Asi zapomínáš, s kym mluvíš," syknul na ni týpek a pevně jí sevřel i sruhý zápěstí. "Jo, Mark má pravdu. Radši se sklidni nebo by se ti mohlo stát zase něco nepěknýho jako tenkrát," přitakala blondýna a Alex hnedka ztichla. Jakmile to vyslovila, naskočili Alex děsivý vzpomínky, ve kterejch figuroval Mark s tim svym kámošem v těch nejhorších rolích...
"Tak neskusíte něco??" zeptal se mě profa. "Co??" otočila jsem se na něj. "No ptám se, jestli něco nevyskoušíte. Nějakej sport," zopakoval mi to. "Ne díky. Já jsem nesportovní typ," odpověděla jsem suše a rychle se vydala k tomu podezřelýmu hloučku. "Tak co je to tady??" stoupla jsem si jim za záda. Mark okamžitě pustil Alex zápěstí a otočil se s ostatníma na mě. "Tak dozvim se to nebo jste všichni tak retardovaný, že neumíte mluvit??" houkla jsem tvrdšim tonem. "Hej klid kotě. Nikdo tady neni retardovanej," ujal se slova Mark. "Jseš si jistej?? Mě to tak totiž nepřipadá," ušklíbla jsem se. "No fajn. Tak lepší bude, když se ti představíme ne?? Já jsem Mark, tohle tady je Josh, Ketty, Kely a Kessy," ukázal mi postupně na všechny kolem. "No ne. To bude asi náhoda, že jsou všechny od K co?? Nebo že by měli stejný tatínky, ale jenom maminky o tom jakože nevěděli??" sjela jsme je posměšně pohledem. "Cože??" zeptala se nechápavě Kessy. "Ale nic. To je na tvůj mozek moc složitý," mávla jsem rukou. "Teď bych se ale ráda dozvěděla, co se to tady děje," zadívala jsem se znova na Marka. "Nic. Co by se dělo?? Jenom si tu povidáme s Alex," odpověděl mi s odpornym úsměvem. "A já jsem anglická královna. Nedělej ze sebe aspoň debila," zamračila jsem se. "Kotě prrrr. Všechno je ok tak se nerozčiluj," klidnil mě Mark. "Jo všechno je ok. Že je všechno ok Alex??" otočil se na Alex Josh. "No Alex??" zadívala jsem se na ni taky. "No... já..." začala Alex koktat a lehce zděšenym pohledem na mě zírala. "Jo, všechno je ok," hlesla nakonec. "Vidíš?? Všechno v pořádku, takže můžeš bejt naprosto klidná. Tvoje sestřička je naprosto v pohodě," usmál se na mě Mark. "No jasně," ušklíbla jsem se a vpálila mu pěst přímo do obličeje. "Co děláš ty krávo??" vykřikla okamžitě Kessy a hned schytala další. "Jseš zdravá?? Nepřeskočilo ti náhodou??" křiknul na mě Josh. "Mě vždycky," zakřenila jsem se a taky mu jednu vrazila. "Vstávej," podala jsem Alex ruku, abych jí pomohla zvednout se ze země, na který seděla. "Díky," vydechla Alex a rychle se zvedla. "O co ti jde sakra??" křiknul na mě Mark a přidržoval si u krvácejícího nosu ruku. "O to, aby jste jí dali pokoj!! Opovažte se na ni jenom šáhnout!! Jestli se jí někdo z vás ještě dotkne, dozvym se to a bude mit co dělat se mnou!!" odpověděla jsem mu výhružně. "Fajn kotě. Nikdo se tvojí sestry ani nedotkne," odfrkl Mark. "Fajn," kývla jsem a vrazila mu ještě jednu. "To máš za to kotě debile. Jmenuju se Sendy," dodala jsem na vysvětlenou a společně s Alex odkráčela do šatny.
"Sendy... já..." chtěla mi Alex něco říct, když jsme dorazili do šatny, ale přerušila jsem ji. "Tak hele. To že sem ti teď zachránila zadek neznamená, že jsem tě začala mit ráda. Nesnášim tě, ale nedovolim, aby tě někdo šikanoval, protože si nehodlám nechat pošpinit meno takovouhle slabošárnou," vysvětlila jsem jí rázně, otočila se a vydala se ke svojí skříňce, kde se už převlíkal Bill s Tomem. Alex na mě chvíli jenom tiše zírala, ale potom se s velkym povzdechnutim vydala ke svojí skříňce, kde na ni čekala Angel. "Co jsi tam tak dlouho dělala?? A proč jsi přišla se Sendy??" vyptávala se Angel hnedka. "Ale jen jsme spolu o něčem mluvili," odpověděla Alex vyhejbavě. "Mluvili?? O čem??" zajímala se Angel. "O ničem důležitym. Jenom mi řekla, že mě nesnáší," utrousila Alex a začala se pomalu převlíkat. "No to ti teda řekla novinku," ušlíbla se Angel. "A co nos?? Už je to dobrý??" zavedla Alex řeč na něco jinýho. Angel byla sice její nejlepší kamarádka, ale o problémech s Kelyinou partou neměla ani ponětí, protože se jí s tim Alex nidky nesvěřila. Bylo to její tajemství, o kterym nikdo nevěděl. Nebylo to ale jediný její tajemství. Alex měla ještě jedno velký tajemství, který si pečlivě střežila.
"Jo už je to dobrý. Chvíli to krvácelo a docela to bolí, ale nejsem zrovna z cukru, takže už pohoda," přikývla Angel. "Tohle mi ale zaplatí. Nedaruju jí, že mě takhle ztrapnila," mrskla po mě nenávistnej pohled. "Ok. Tak už pojď, ať stihnem autobus," zavřela Alex skříňku a vydala se s Angel pryč ze šatny.
Pokračování příště =D