AuToR: Sandra=)
Dole v chodbě jsem narazila na Alex s mámou, který právě vyprovázely Angel. "Tak naschle paní Winterová a ráda jsem vás poznala," řekla Angel a společně s Alex zmizela ze dveří. "Ahoj Angel," pozdravila máma a otočila se na mě. "Sendy!! Co celej den děláš?? Proč sis taky nepovídala s Angel a Alex??" vyhrkla hned na mě. "Už seš doma??" zeptala jsem se místo odpovědi. "Jak vidíš tak jo," odpověděla mi máma. "Fajn. Mám hlad. Je něco k jídlu??" zajímala jsem se. "Je. Vařila jsem," kývla máma. "Ok. Jdu se najíst," kývla jsem a chtěla jít do kuchyně. "No moment. Nikam. Počkáš na Alex a najíme se společně," zarazila mě máma. "O bože. To tady teď je nějakej novej styl, večeřet jako spořádaná rodinka společně??" protočila sem panenky. "Sendy přestaň. Všichni se snažíme tak se to snaž aspoň trochu ocenit a pomoct nám s tim," napomenula mě máma. "Hmmf," odfrkla jsem a odpochodovala do jídelny, kde seděl táta.
"Ahoj Sendy," pozdravil mě okamžitě. "Čau," zabručela jsem a kecla si na židli. "Jak ses celej den měla??" zajímal se. "Fajn," houkla jsem. "Aha. No já se měl taky dobře," přikývl táta. "Hmmm," zabručela jsem bez zájmu. "Co jsi celej den vůbec dělala?? Proč jsi nebyla s Alex a Angel?? Takhle se těžko poznáte," zeptal se. "Kdo o to stojí?? Nepotřebuju se seznamovat s něčim takovym," odpověděla jsem stroze. "Jakym takovym?? To je přece tvoje sestra a její nejlepší kamarádka!!" připomněl mi táta. "Blik," ušklíbla jsem se a v tom do jídelny dorazila máma s Alex a společně nesly večeři. "No sláva," zahučela jsem, vytrhla Alex z ruky talíř s příborem a okamžitě si začala nandávat. "Nespěchej," napomenula mě máma. "Hmmm," broukla jsem a začala se cpát, aniž bych počkala na ostatní. "Tak co jsi teda vlastně celej den dělala??" podíval se na mě znovu otec. "Byla jsem nakupovat," odpověděla jsem s plnou pusou. "Nakupovat?? S kým??" podívala se na mě zvědavě máma. "No s kym asi?? Sama přece," odpověděla jsem jí nechápavym tonem. "Sama?? Tak proč si nešla s Alex a Angel??" zajímal se táta. "Protože jsem šla sama. Jsem zvyklá nakupovat rychle a ony by mě akorát zdržovaly," odpověděla jsem štiplavě. "Sendy!!" napomenula mě máma. "No co?? Vždyť je to pravda. Holkám to vždycky dlouho trvá a ani nemáme stejnej vkus," řekla jsem prostě. "Hmm fajn. Takže si celej den sama pobíhala po centru??" zeptal se táta. "Ne. V centru jsem potkala Toma a tak jsem k němu zašla," zakroutila jsem hlavou. "Tys byla u Toma?? A co si tam dělala??" zbystčil táta okamžitě. "Nic moc. Jen jsme kecali a hráli na indiány," pokrčila jsem rameny. "Na indiány??" spozorněla už i máma. "Nj. Docela legrace, když se k nám přidal i Bill," zašklebila jsem se. "Sendyyyy, ježiš marja," vyhekla máma a pátravě se na mě zadívala. Hru na indiány znala moc dobře. "Co je??" obrátila jsem se na ni. "Doufám, že jste ji hráli jen nějak decentně," zašeptala máma, aby to táta neslyšel. "No jasněěěě," zašklebila jsem se. "Co je to za hru??" zeptal se táta zvědavě. "Na indiány?? Ty to neznáš??" podívala jsem se na něj jako na největší pako. "Ne," zavrtěl hlavou. "No tak to se hraje tak, že..." "že se přiváže někdo k židly a potom po něm patláš jídlo," přerušila mě máma rychle. "No ale..." "ale nic," přerušila mě máma znova a vrhla na mě pohled, ze kterýho mi bylo jasný, abych radši mlčela. "Aha. Takže vy jste se tam matlali jídlem??" podíval se na mě táta. "Dá se říct," kývla jsem a nacpala si poslední zbytek do pusy. "Hmmm zajmavý," pokývla táta hlavou a mrknul na Alex, která seděla jak pěna a upřeně zírala do talíře.
"No tak já jdu," zvedla jsem se od stolu a dala se na odchod. "No kam jdeš?? Ještě jsme nedojedli!!" křiknul na mě táta. "Ale já už jo Maxi," řekla jsem s úšklebkem a odešla. "Teda ta je fakt strašná," povzdychl si táta a znova se podíval na Alex. "Tak co jsi dneska dělala ty zlato??" zeptal se jí už mile a tak mu Alex začala vyprávět o dnešním dnu s Angel. Já jsem se mezitim zavřela do koupelny a vlezla si pod sprchu. Potom jsem se zabalila do ošušky a začala si čistit zuby. "Sakra... došla pasta," zaklela jsem a začala se rozhlížet po nový. "Zatraceně... co to je??" vypadlo ze mě, když jsem mezi osuškama srovnanejma ve skříňce pod umyvadlem našla starou žiletku se zaschlou krví. "Teda co je tohle za rodinu??" zakroutila jsem nechápavě hlavou a převalovala si žiletku mezi prstama. "Hmmm," pokrčila jsem nakonec ramenama, žiletku zahodila do koše a začala se znova schánět po pastě, kterou jsem nakonec našla. Rychle jsem si vyčistila zuby a vypadla k sobě do pokoje, protože do koupelny mířila Alex. "Hmmmm. Tak co že to zejtra vůbec máme??" rozhlídla jsem se po pokoji a sebrala ze stolu napsanej rozvrh. "Němčina, kompy, matika, tělák," přeletěla jsem pondělní rozvhr očima. "Takže kromě těláku nuda," zahučela jsem a rozvhr položila. "To jsem teda na tu jejich školu zvědavá. Doufám, že maj tu tělocvičnu aspoň pořádně vybavenou, jinak tam asi umřu nudou," hučela jsem si pro sebe a přitom si do tašky cpala učení ze stolu. "Zejtra už taky musim jit někam na střechy jinak tady úplně zakrnim," rovzpomněla jsem se, než jsem si šla lehnout. "Nj. Zejtra se musim někoho zeptat, kde tady maj veřejnou tělocvičnu, kam bych mohla chodit trénovat s Tomem, když to tak chce umět," napadlo mě, když jsem se uvelebyla v posteli. "To bude prdel. Už ho vidim jak někde šplhá s tou svojí postavou po balkoně," prolítlo mi hlavou a hned jsem se tomu musela začit smát. Nakonec jsem usnula. Probudila mě až brzo ráno máma.
"Sendy vstávej!!" drcla do mě. "Nechci," zavrčela jsem a přehodila si polštář přes hlavu. "Žádný nechci. Jdeš do školy," nakázala mi máma. "Nejdu. Je mi špatně, bolí mě krk, mám horečku, necejtim nohy," "asi umírám. To známe. Ať jseš během deseti minut dole," přerušila mě máma a odešla. Tohle moje stěžování a vymejšlení nemocí znala už na vzpamněť. "Hmmm tady i kdyby člověk umíral tak ho stejně pošlou do školy," zabručela jsem a začala se hrabat ven. Pomalu jsem otevřela skříň a začala v ní hrabošit něco na sebe. Nakonec jsem na sebe natáhla nový volný džíny, červený upnutý tričko s hopařskym znakem a mrkla na sebe do zrcadla. Rychle jsem si podle něj udělala culík, nandala červenou kšiltku, přetáhla si řasy řasenkou a vydala se tak do koupelny. Odtamtud jsem se vrátila do pokoje pro bágl a s nim se vydala dolů. Dole jsem zamířila rovnou do kuchyně, kde byl zbytek rodinky.
"Už jsi hotová??" podívala se na mě máma. "Jo," kývla jsem a vytáhla z ledničky džus. "Takhle jdeš do školy??" otočil se na mě táta a přeměřil si mě pohledem. "Jo. Problém??" podívala jsem se na něj chladně. "Radši ne," zavrtěl hlavou a znova se začal bavit s Alex. "Si myslim," kejvla jsem a vzala si od mámy nachystanou snídani. Tu jsem do sebe v rychlosti naházela a potom jsem znuděně čekala, až dojí Alex s tátou. "Jak pojedem do školy??" zeptala jsem se mámi. "My vás tam odvezem a odpoledne přijedete busem," odpověděla mi máma. "Hmmm fajn. Jsem teda zvědavá na ty zdejší paka," kejvla jsem a mrkla na Alex. "No sláva," prohlásila jsem, když měla snědeno. "Tak můžem vyrazit. Máme nejvyšší čas," oznámil otec a tak jsme se všichni sebrali a vydali se do haly. Tam jsem si rychle nazula červený boty a vyšla ven, kde jsem s mámou a Alex musela počkat, než táta vyjel s autem z garáže a teprv potom jsme si mohli nalíst dovnitř. "Máte všechno??" otočil se na nás. "Hmmm," zabručela jsem na souhlas. "Jo mám," přikývla Alex. "Fajn, Tak jedem," kývl táta a rozjel se.
Pokračování příště =D
Ďaleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeejjjjjjjjj :D teba sa bojí vlastný otec uvedomuješ si tho? :D Ježiš mega ... :D