Autor: Sandra=)
"Koneeeeeeeeeeec!!" zakřičel Bill po dobrý půl hodině běsnění v bazéně. "Já už nemůžu. Jsem úplne vyřízenej," oddychoval z těžka a opřel se o okraj bazénu. "Jo já jsem už taky grogy," přidal se k němu Martin.
"Tak to tady už zabalíme a pudem ne??" navrhnul Georg. "Cooooo?? Už???" protáhla jsem. "Jo už. My jsme totálně hotový," kývnul Tom a začal se s těží šplhat z bazénu.
"No co se dá dělat?? Musim taky," posteskla jsem si a vyhoupla se z vody na dlaždičky, když už byli všichni kluci venku. "Neříkej, že by jsi tu ještě zůstala??" drknul do mě Gustav a usmál se. "Já klidně. Říkala jsem, že jakmile se dostanu do vody, těžko mě z ní tahaj ven," oplatila jsem mu úsmev a pomalu ťapala za klukama směrem k šatnám. "Hele, že se neodvážíte odejít odsud jen v ručníkách??" zašklebila jsem se najednou. "Cože??" zastavil se Bill a zvědavě se na mě otočil. "No jen se ptám, jestli se odvážíte odejít odtud úplne nahý, zabalený jen v ručníku a půjdete tak až do pokoje," ďábelsky jsem se šklebila. "Já to klidně risknu. To nic není," prohlásil okamžitě Tom. "Jo já taky," přidal se Georg s Martinem. "Fajn. Já s tim žádnej problém taky nemám," pokrčil rameny Bill a Gustav jen přikývl. "Ok. Tak jsme domluvený. Pudem do pokojů jen v ručníkách," zakřenila jsem se na kluky. "Ty taky??" pozdvihl obočí Tom. "No jasně. Přece jsem to navrhla a nenechám vás v tom samotný," mrkla jsem na něj. "Fajn. Takže nejdýl za deset minut u dveří," houkl Tom a zalezl do šatny. Kluci se poroučeli za ním a já se vydala do dámský šatny.
Pomalu jsem tam ze sebe svlékla plavky, pohodila je na lavičku a pustila na sebe proud teplý vody. Pečlivě jsem se osprchovala a potom jsem se zamotala do osušky. Ze skříňky jsem popadla svoje věci, ještě jsem vzala z lavičky plavky a vypochodovala jsem ze šatny. Georg, Gustav a Martin už čekali u pultu a povídali si s tou milou paní. "Tak tady vám vracim ty plavky. Moc děkuju za půjčení," položila jsem jí na pult mokré plavky a usmála jsme se. "Není zač. Hlavně že posloužily," usmála se mile ta paní a zmizela. To už se z šatny taky vyhrabal Tom a Bill. "Můžem jit??" podíval se na nás Bill a srovnal si ručník. "Asi trošku nesvůj," pomyslela jsem si a pousmála se. "Všichni na ostro?? Nikdo nepodvádí??" prohlídla jsem si zkoumavě kluky. "Ne, všichni jsme na ostro," odpověděl mi Gustav. "A co ty?? Nepodvádíš??" zeptal se se zájmem Tom. "Já určitě ne. Chcete to vidět??" řekla jsem a zamrkala. "Nooooooo, tak já bych se i mrknul…" začal Tom, ale Bill do něj hned vrazil a tak Tom radši zmlknul. "To byl jenom vtip," zasmála jsem se a otočila se k odchodu. "Nashledanou," pozdravila jsem tu paní, která se právě vrátila a vyšla jsem z prosklené haly ven. "Naschle," zamávala nám ta paní a začala si číst nějaké noviny.
Pomalu jsme vkráčeli zpátky do hotelu. Když jsme přecházeli přes recepci, všimla jsem si jak na nás jedna recepční zírá. Mile jsme se na ní usmála, povytáhla si ručník do půlky zadku a zamávala jí. Ta recepční jen otevřela pusu dokořán a já se mohla potrhat smíchy. "Hele, ještě musíme vrátit ty tácy," drknul Bill do Georga, kterej prázdný tácy nesl. "Jo to jo," kývnul Georg a už chtěl zatočit do jídelny.
"Dej mi je. Já tam s nima skočim. Stejně si tam chci ještě něco vzít," vyhrkla jsem na Georga a vzala mu ty tácy z ruky. "Jo my je tam vrátíme. Klidně jeďte nahoru a my tam za váma dorazíme," přidal se hned Tom. "Ok," kývnul na souhlas Bill a pokračoval s klukama k výtahu. Já a Tom jsme se vydali do jídelny.
"Co si to tady vůbec chceš vzít??" zeptal se mě Tom, když jsem odložila tácy na stůl. "Tohle," řekla jsem a ukázala mu pixlu, kterou jsem právě vylovila z malýho chladícího boxu. "Zmrzlina??" prohlídnul si Tom pixlu. "Jo. Mám na ni šílenou chuť," kývla jsem a usmála se. "Hmmmm, ty máš vůbec zajímavý chutě," pronesl Tom s tajemnym nádechem. "To teda jo," zakřenila jsme se. "Půjdeme??" zeptala jsem se a vykročila ke dveřím jídelny. "Yeah," přikývnul Tom a následoval mě. Vyšli jsme z jídelny, přešli jsme halu se zvědavou recepční a čekali jsme na výtah. Když dorazil, nahrnuli jsme se dovnitř a výtah se rozjel nahoru. Stáli jsme naproti sobě a pozorovali se. Tom tiše sledoval jak mi po kůži stékaly kapky vody, které ještě neuschly a já si prohlížela jeho tvář, kterou lemovaly vlhké dredy. Chvilinku jsme tam jen tak stáli a civěli na sebe. Najednou se Tom pohnul, udělal dva kroky ke mně a bez jediného slova mi zajel rukou pod osušku a spočinul s ní na mém boku. Dál se nepohnul ani o kousek a jen mi upřeně koukal do očí. Takhle jsme tam stáli po zbytek cesty. Teprv když se výtah zastavil a rozevřely se dveře, Tom se ke mně nahnul a krátce mě políbil. Já jsem mu polibek oplatila, potom jsem ho odstrčila a se smíchem vylezla ven. Rychle jsem cupitala ke svýmu pokoji a Tom šel pozvolna za mnou. "Dobrou Tome," usmála jsem se na něj a otevřela jsem si dveře. "Dobrou," mrknul na mě Tom a zalezl do svýho pokoje.
"Tak co sis to přinesla??" ozval se Bill. "Zmrzlinu," odpověděla jsem a otočila se na něj. Bill už byl oblečenej v boxerkách, odlíčenej a povaloval se v posteli. "Hmmmm," kývnul Bill a zvědavě si mě prohlídnul. Já jsem se jen usmála a zalezla jsem do koupelny. Tam jsem ze sebe jen setřela zbytky vody, natáhla si na sebe tričko na spaní a hned jsem vylezla ven. Pomalu jsem došla k posteli a pohodlně se na ní uvelebila. Potom jsem otevřela pixlu a nabrala si plnou lžíci zmrzliny. "Hmmm čokoládová…. Dáš si??" ochutnala jsem ji a nabídla Billovy. Ten jen přikývl a tak jsem mu do pusy trochu strčila. "Hmmm, je dobrá," kývnul Bill a usmál se. Já jsem se jen zakřenila a strčila si do pusy další dávku. "Ještě??" natáhla jsem ruku s lžící k Billovy. Ten jen otevřel pusu a já mu do ní nandala. Takhle jsme se tam na střídačku krmili čokoládovou zmrzlinou a s velkejma úsmevama na sebe koukali.
"Téda, já už nemůžu," zachrčela jsem, když jsme spořádali celou půlku tý velký pixly. "Já už taky nechci," kývnul Bill a polknul poslední pozůstatek zmrzliny v puse. "Fajn. Tak já to uklidim," zaklapla jsem pixlu, vyskočila jsem z postele a zmrzlinu uložila do malýho mrazáku. "Už to vypadá pěkně," řekla jsem, když jsem se vrátila zpátky do postele a všimla si Billovy nezalepené rány. "Jo, už je to dobrý. Ani to už moc nebolí," kývnul Bill. "Jsem ráda, že ti tam nezůstane jizva," přejela jsem po ráně lehce prstem. "To já taky. Je to hlavně tvoje zásluha," podíval se Bill na břicho a usmál se. "A co ty?? Jak tobě je??" zeptal se mě. "No jde to. Trochu se to už zlepšilo, ale žádná velká sláva to ještě není," zakřenila jsem se. "Ale ta rudofialová barva už trošičku opadla. Je teď o něco málo bledší," vyhrnula jsem si tričko a zasmála se. "To je dobře, ale stejně to ještě pořád vypadá strašidelně," přejel mi dlaní po zádech Bill. "To teda jo. Ale než se vdám tak to zmizí," stáhla jsem si se smíchem tričko. "Vdáš??" podíval se na mě zvědavě Bill. "No jasně. Tohle mi máma vždycky říkala, když jsem si něco udělala," přikývla jsem. "Aha. A ty se chceš někdy vdát??" zeptal se mě. "No jasně že jo, ale moje svatba musí bejt něco extra!!" usmála jsem se. "Extra?? A to jako jak??" zajímal se Bill. "No tak určitě to nebude taková ta klasická bílá svatba. To je nuda. Moje šaty nebudou bílý, ale černočervený, nebude hrát žádnej svatební pochod, ale nějaká pořádná muzika a celá svatba bude prostě pořádná pařba!!" vysvětlila jsem mu. "Páni, to je hustý. A jak si na něco takovýho přišla??" vyptával se nadšeně dál. "Já ani nevim. Prostě mě to tak jednou napadlo," pokrčila jsem rameny. "Jenomže já se stejně asi nikdy nevdám," dodala jsem s úsmevem. "Proč myslíš??" pozdvihl Bill obočí. "No protože pochybuju, že nějakej kluk na takovouhle svatbu přistoupí a než se tohohle vzdát tak to se radši nevdám," zasmála jsem se vesele. "Já bych řek, že někomu se takovejhle nápad bude určitě líbit," řekl potichu Bill a tajemně se usmál. "No to doufám," zakřenila jsem se a zívla jsem. "Už je zase po dvanáctý, asi by jsme měli jít spát," mrkla jsem na hodiny a potom na Billa. "Jo asi jo. Jsem docela unavenej," kývnul Bill a zavrtal se pod deku. "Ehm, Bille??" zeptala jsem se mile. "Ano??" podíval se na mě Bill. "Nemohla bych zase k tobě?? Nějak jsem si zvykla spát s někym v obětí a taky je mi po tý zmrzce zase trochu zima," nahodila jsem prosebnej kukuč. "No jasně že můžeš," mrknul na mě Bill. "Tak díky," usmála jsem se vesele a nasoukala se k němu pod deku.
Bill počkal, až jsem si na něj položila hlavu a potom zhasnul lampičku. "Dobrou," zašeptala jsem a obejmula mu břicho. "Dobrou," šeptnul Bill a já jsem ucítila jak opatrně našátral konec mýho obřího trička, pomalu mi pod něj vjel rukou na záda a jemně mi je třel. To bylo tak příjemný, že jsem během několika minut sladce usnula…
Pokračování příště=D