Autor: Sandra=)
Vešli jsme dovnitř a vrátili se k našemu boxu. Bill ze sebe schodil bundu a chtěl si zrovna sednout, když se k nám přihnal Tom s Martinem. "Hej, tohle musíte vidět!!" křičel na nás vesele Tom. "Co??" zeptal se ho Bill. "Tam u baru se pořádaj závody!! Pojďte se podívat!!" zakřičel a už nás táhnul středem parketu k baru, kde byl hlouček dobře se bavících lidí. "Koukejte," křikl a ukázal na dva týpky, který stáli u baru a barman před ně právě vysázel dlouhou řadu panáků. "Teď!!" vykřikl někdo a oba ty týpci začali do sebe ty pánáky co nejrychlejc házet. "Joooooooo!!!!!" zařvalo pár lidí z hloučku, když týpek stojící na pravo spolknul posledního panáka a zvedl vítězně ruku. "Nojo, to je dobrý," zasmál se Bill. "Co to je za hru??" podíval se na mě. "To je semafor!!" křikla jsem na odpověď. "Semafor??" zopakoval. "Jo semafor. To je taková naše hra. Říká se jí tak podle toho, že ty panáky se skládaj ze tří druhů alkoholu a to v zelený, žlutý a červený barvě," přikývla jsem. "A jak se to hraje??" zajímal se Tom. "No tak to si vedle sebe stoupnou dva, který závoděj, barman každýmu z nich naleje stejnej počet panáků a oni maj za úkol vypít je bez pomoci rukou. Vyhrává ten, kterej to zvládne jako první," vysvětlila jsem mu. "To je super. Bille, pojď to taky zkusit!!" drcnul do bratra Tom. "Ne Tome," zavrtěl Bill hlavou. "Proč ne?? Pojď a nebuď srab. Já to chci zkusit," křičel rozjařeně Tom. "Nejdu. Tohle pro mě neni," trval na svym Bill. "No tááááááááák... pojďte někdo se mnou soutěžit," zaprosil Tom. "Já si s tebou klidně zasoutěžim," křikla jsem na Toma. "Vážně??" podívali se na mě všichni tři. "Jo." kývla jsem. "Tak to je bomba!!" vykřikl radostně Tom. "Ale nebude ti vadit, že tě porazí holka??" křikla jsem a zasmála se. "Proč myslíš, že mě porazíš??" povytáhl Tom obočí. "Třeba proto, že jsem tuhle hru už několikrát hrála a docela mi šla," zakřenila jsem se. "Tcccc. Uvidíš, že tě porazim jako nic," začal se kasat Tom. "Tak uvidíme," řekla jsem a objednala patnáct panáků pro každýho. "Jo. Uvidíme," kývl Tom a pozoroval jak barman vysázel na pult třicet panáků a začal je na střídačku plnit.
"Nechceš si to ještě rozmyslet??" zeptala jsem se Toma, když jsme stáli vedle sebe a před náma se tyčily naplněný panáky. "Ne. Proč??" podíval se na mě Tom. "No já jen, že ti bude zejtra asi dost špatně," zasmála jsem se. "Myslíš??" pátravě se na mě zadíval. "Nooo tak pokud nejseš na tohle zběsilý mixování zvyklej tak určitě," zakřenila jsem se. "Na to kašlu. Já toho snesu dost. Prostě tě jen porazim," mávl rukou Tom a mrknul na mě. "Jak myslíš," usmála jsem se a připravila se ke startu. "Tři, dva, jedna....teď!!!" vykřikl Bill a Tom a já jsme do sebe začali klopit panáky jeden za druhym.
Zezačátku měl Tom navrch a byl o dva panáky vepředějc. "Tak na to zapomeň. Tady mě neporazíš," pomyslela jsem si a pořádně zabrala. Nakonec do mě panáky lítaly takovou rychostí, že jsem ani sama nestačila zírat. "Jooo!!" spolkla jsem posledního panáka a zvedla vítězně ruku. "Ty vole," hekl Tom a překlopil do sebe posledního panáka. "Tak co?? Jaký to bylo?? zeptal se bratra se smíchem Bill. "Teda pěkná fuška ti řeknu," oddychoval Tom. "Ale vedl sis dobře. Byls pozadu jen o jednoho panáka. To je na člověka, kterej to hrál poprví velkej úspěch," poplácala jsem uznale Toma po rameni a usmála se. "Fakt??" zazářil Tom. "No jasně," přitakala jsem. "Počkej ale tak za deset minut. To se budeš pěkně vznášet!!" zasmál se Martin. "To je teda fakt. Až se ten alkáč pěkně promíchá a smíchá se ještě s tim, co jsi tady už vypil, budeš se tu plazit," přikývla jsem se smíchem. "No jen se neboj. Ty tu budeš taky poletovat jak kanárek," šťouchnul do mě Martin. "Tak to je mi naprosto jasný," pomyslela jsem si v duchu a vydala se s klukama zpátky k našemu boxu. Gustav s Georgem už tam seděli a oba měli maximálně vysmátej výraz. "Kde jste byli??" smál se na nás Gustav. "Ále tady Tom si dal se Sandrou závody v semaforu," mávl rukou Bill a pořádně se napil svýho alka. "V semaforu?? Co to je??" zeptala se Georg a tak mu to Martin vysvětlil. Potom jsme ztrávili asi čtvr hoďky řešením toho souboje a prokládali to hromadnejma záchvatama smíchu.
"Páni, tuhle písničku zbožňuju!!" vykřikal jsem a hrozně se tomu smála. Semafor už dal o sobě vědět a já byla pěkně nalitá. Tom na tom byl stejně, možná ještě o trochu hůř. "Tak jdem tancovat!!" křiknul na mě a vyhrabal se ze sedačky. Málem se u toho přizabil a my všichni z toho měli pořádnej záchvat smíchu. "Tak pojď," bafnul mě za ruku a táhnul mě na parket. Ani jeden z nás jsme nebyly schopný tance a tak jsme tam začali různě poskakovat a blbnout. Parádně jsme se u toho bavili. Skákali jsme tam jak pominutý a hrozně se přitom smáli. Když jsme už nemohli, zaklínili jsme se do ploužáku, relaxovali a to ať hráli jakýkoliv písničky. Vydrželi jsme tam takhle blbnout asi hodinu. Kluci nás pozorovali a hrozně se u toho bavili. "Tak mám takovej dojem, že Tom bude dneska spát z hlavou v záchodě," pronesl Bill se smíchem a zhluboka se napil. "Jo a ona se zejtra nehne," přikývl Martin zrovna, když jsem Tomovy vyskočila na záda a dělala si z něj koníčka.
"Tééééééda. takhle jsem si už dlouho nezablbnula," smála jsem se, když jsme si přišli s Tomem sednout. "Já ani nepamatuju, kdy jsem něco takovýho dělal naposled," zafuněl se smíchem Tom a dopadl na sedačku. "Tys vůbec někdy něco takovýho dělal??" podíval se na něj se smíchem Bill. "Ne, nejspíš ne," zasmál se Tom. "Asi by jsme už měli jet do hotelu ne??" řekl Gustav a mrknul se na mobil. "Bude půl třetí ráno," dodal ještě. "Jo asi jo. Už máme nejvyšší čas," přikývl Bill a podíval se na mě a na Toma. "Taaaak a legrace končí," zahuhňal Tom a dál se cpal nějakejma oříškama. Zaplatili jsme účet a zvedli se k odchodu. Bill, Gustav a Georg se trochu víc motali, ale jinak šli poměrně dobře narozdíl ode mě a Toma. Nám dvoum dělala chůze značný problémy. Po každejch třech krocích jsme o něco zakopli, navzájem se podpírali a měli z toho hrozný návaly smíchu. Cesta ven nám trvala nejmíň deset minut. Kluci už seděli v autě a se strašnym smíchem pozorovali jak jsme se s Tomem hrozně motali, navzájem se přidržovali a klopýtali k nim.
"Auuu," zavyl Tom, když se majznul do hlavy o dveře auta. "Dávej bacha," smála jsme se mu a strčila ho dovnitř auta. Potom jsem se tam sama s těží dostala a dopadla vedle Toma na sedadlo. Celou cestu do hotelu jsme se pošťuchovali a smáli se tomu jako nějaký prvňáci. Auto zastavilo těsně před hotelem a my se vyškrábali ven. Houpavě jsme mířili ke vchodu a já to málem našila do zavřených dveří. "Teda to je prdel," řekla jsem, strčila jsem do Toma a měla další záchvat smíchu, když jsme jeli výtahem nahoru. Tom se zavrávoral a začal se smát taky. Kluci nás vystrčili z výtahu ven tak nečkaně, že jsme se na chodbě málem natáhli. "Dobrou Georgu!!" křikla jsem a dala mu pořádnýho hudlana. "Dobrou Gustave," pokračovala jsem. "Dobrou," smáli se oba a snažili se odemknout si svoje pokoje, což každýmu trvalo poměrně dlouho. "Dobrou Martine, dobrou Tome," řekla jsem vesele u dvěří do mýho a Billova pokoje. Bill se právě marně pokoušel trefit do klíčový dirky a já jsem se mezitim dobře bavila s Tomem. "Vážně s ní nepotřebuješ pomoct??" zeptal se Martin Billa, když jsem už asi po pátý popřála Tomovy dobrou noc. "Nééé to zvládnem," řekl Bill a konečně otevřel dveře. "Tak fajn. Dobrou," řekl Martin a se smíchem se odpotácel. "Tak už pojď," chytil mě Bill za ruku a táhl mě od Toma. "Tak dobrou," řekla jsem už asi po desátý, dala Tomovy pusu a se smíchem ho vstrčila k němu do pokoje.
"Aaaaaaaa konečně pokoj a postel," zasmála jsem se a odpotácela se k ní. Bill si s těží svlíknul boty, bundu a kalhoty a jen v tričku a boxerkách se houpavě vydal pro plechovku RedBulu, kterou si s chutí otevřel. Já jsem mezitím šáhla po ovladačí a pustila televizi. "Nuda, nuda, nuda," projížděla jsem jeden kanál po druhym. "A hele!! To jste vy!!" křikla jsem najednou, pořádně to zesílila, zahodila ovládání a začala zběsile skákat po posteli. Bill upíjel z plechovky RedBullu a se smíchem pozoroval jak jsem chvíli předváděla jeho, potom Toma, Georga a Gustava. "Nech už toho," připotácel se ke mě, chytil mě za ruku a trhnul. Já jsem hned ztratila balanc a zřítila se. Oba jsme skončili na zemi. Bill ležel na koberci a já na něm. Chytili jsme z toho hroznej výtlem a chvíli se tam po sobě tak váleli.
"Hej, jste v pohodě??" začal nám někdo bušit na dveře. "Slyšel jsem nějakou ránu," křičel přes zavřený dveře Martin. "Jo, jsme v pohodě. Jen nám tady něco spadlo z postele!!" křikl na něj Bill. "Aha. Tak dobrý," křikl Martin a se smíchem odešel. Pomalu jsem se z Billa vyškrábala zpátky na postel a začala se svlíkat. "Šup," stáhla jsem si mini a někam ji zahodila. Bill mě pozoroval. Dřepěla jsem na kraji postele a teď se snažila přes hlavu si přervat tílko. Bill se ke mě sklonil a snažil se mi pomoct. S jeho pomocí se mi ho povedlo konečně dostat dolů. Bill ho odhodil na stranu a zůstal ke mě nakloněný... Chvíli jsme na sebe civěli a blbě se přitom telili. Pak mě to ale popadlo, chytila jsem Billa kolem krku a přisála se k jeho rtům. Bill se okamžitě přidal. Nechal můj jazyk vklouznout do svých úst a pohrávat si s tím svým. Chvilku jsme se divoce líbali.
Prudce jsem se od něj odtrhla, chytila lem jeho trička, rychle mu jej přetáhla přes hlavu a zahodila ho bůhvíkam. Potom jsem Billa začala znova líbat a nakonec ho na sebe stáhla.
Pokračování příště=D