Autor: Sandra=)
"Pane bože, to je ale humus," pronesla jsem a schoulila se do Tomova náručí. Film byl přibližně ve třičtvrtě, neustále tam někoho vraždili a aby toho nebylo málo, vymejšleli si při každý vraždě hnusnější a hnusnější způsob. "Ale, vždyť to neni tak hrozný," podíval se na mě Tom a zasmál se. "No to teda potom nevim, na co to koukáš," ohradila jsem se a znova skryla tvář do Tomova trička, protože tam rávě nějakou holku stáhli z kůže. "Teda ještě, že jsem neprotestovala, když si přeze mě dal Tom tu ruku. Jinak bych už asi vysela na lustru," pomyslela sem si a malou škvírou jsem se rozhlídla po klucích. Všichni napjatě sledovali děj filmu a cpali se zbytkama jídla. "Ježiš marja jak u toho můžou jíst?? Já bych to asi hodila zpátky," říkala jsem si v duchu. "Auu," sykl Gustav, když jsem ho nechtíc kopla, protože jsem se opět šíleně lekla. "Promiň, promiň," omlouvala sem se mu potichu. "To je dobrý. Už si začínám zvykat," ušklíbnul se na mě a znova se zadíval na televizi. Tom mě ochranářsky přimáčkl k sobě, když jsem sebou znova prudce trhla. V ten moment sem mu zato byla vděčná, i když mě chvílema na sebe tisknul tak intenzivně, až jsem se pomalu začínala dusit.
"Konečně!!!!!" vydechla jsem radostně, když se na obrazovce ukázaly závěrečný titulky a Martin televizi vypnul. "Tak co?? Jak se vám to líbilo??" zeptal se s úsměvem Bill. "No bylo to naprosto suprový," prohlásil Georg. "Jo, ten film sem si fakt užil," pokýval hlavou Tom a zakřenil se na mě. "Ten film byl fakt dobrej, ale užil bych si ho víc, kdyby do mě někdo pořád nekopal," poznamenal Gustav a zadíval se dlouze na mě. "Mě to fakt mrzí. Já jsem nechtěla," špitla jsem a vymanila se z Tomova sevření. "Já vim," zasmál se Gustav a prohlížel si zarudlý místo na noze, kam jsem ho opakovaně nakopla. "No a jak se to líbilo tobě??" otočil se na mě Bill. "Jo, bylo to supr. Ještě nikdy v životě jsem neviděla nic tak odpornýho. Než si tohle pustit znova, radši se stokrát za sebou podívám na péčko gayů," prohlásila jsem rozhodně. Kluci se začali smát. "Hele, zbyl tady ještě popcorn. Nechceš Sandro??" popadl Martin do ruky kelímek s popcornem a začal mi s ním mávat před nosem. "Ne, nechci." odpověděla jsem. "Ale noták. Jen si vem. Je mooooc dobrej," škádlil mě Martin dál, ale to jsem mu už kelímek vytrhla, nabrala si hrst popcornu a mrskla to po něm. Martin si to samozřejmě nenechal líbit a začal ho po mě házet taky. Tak jsme do hry zapojili i kluky a nakonec z toho vznikla velká bitka s jídlem. Vzduchem lítalo všechno možný. Od popcornu, přes gumový potvory, oříšky až k prázdnejm kelímkům. Asi po půl hodině jsme se všichni vyčerpaně svalili na postel."Teda podívejte se na ten svinčík," oddechoval Tom. "Ukaž..." řekl Bill, nadzvedl se na loktech a rozhlídnul se po pokoji. Všude po zemi se válely zbytky jídla a nejvíce bordelu bylo na posteli. "Vidíš?? Přesně proto jsem zamítl náš pokoj," zašklebil se Bill na Toma. "No jo, ale tohle tady zůstat nemůže," pronesl Tom, když vstal z postele a celou tu kalamitu si znovu prohlédl. "Kdo mi to pomůže uklidit??" podíval se po nás tázavě. "Uklidit?? Ty chceš v jednu ráno uklíze pokoj??" podíval se na něj nevěřícně Gustav. "Nech to do rána na uklízečku," řekl Georg. "No ale to nejde. Kde budu spát?? V tomhle bordelu teda rozhodně ne," zaúpěl Tom. "No, víš Tome, už je docela pozdě, asi by jsme měli jít spát," začal se vymlouvat Gustav a pomalu se i s Georgem sbíral k odchodu. "Hej, kam si myslíte že to jdete?? Musíte mi pomoct!!" křikl Tom, ale to už kluci vyběhli na chodbu a rozutekli se do svých pokojů. "Že mě v tom nenecháte??" podíval se na nás Tom sladce. "Ne, nenecháme," řekl mu s úsměvem Bill a Tomovy se rozzářily oči "ale nepočítej s tím, že ti teď budu pomáhat uklízet ten čurbes. K tomu mě nedonutíš," dodal. "No ale sám to neuklidim a kde mám podle tebe spát??" řekl Tom zoufale. "Třeba ve vaně," zašklebil se na něj Bill. "No nejspíš to tak dopadne," posteskl si. Bylo mi ho docela líto. "No, pokud by Bill nic nenamítal..." začala jsem pomalu "mohl bys dneska přespat s náma. Postel je dost velká, takže se na ni tři v klidu vejdem. Stačí, když si vezmeš svůj polštář a deku." navrhla jsem a tázavě se podívala na Billa. "Doufám, že řekne jo. Docela bych brala, aby dneska v noci byly oba se mnou. Z toho hororu mám ještě teď obavy, že nás někdo ve spánku přepadne a stáhne z kůže," pomyslela jsem si v duchu. Bill se zamyslel. Já i Tom jsme nahodily psí kukuče. "Tak fajn. Klidně pojď k nám, ale aby jsi s náma spal v posteli, mám jednu podmínku." řekl nakonec Bill. "Jakou??" otázal se Tom a už mu zase jiskřilo v očích. "Nebudeš spát vedle mě," pronesl prostě Bill. "To je v pohodě. Já si kdyžtak lehnu do prostřed a vy budete každej z jedný strany," řekla jsem rychle a radovala se, že mi moje kůže zůstane. "Ok. Tak si sbal deku a jdem," zavelel Bill a vypochodoval z Tomova pokoje. Tom se na mě vděčně usmál, popadl svojí deku s polštářem, pár kousků věcí a pádil za Billem.
"Jdu do sprchy," řekla jsem, když jsem rozestlala postel. "Ok," řekli kluci a začali o něčem debatovat s Martinem. Zalezla jsem do koupelny a vlezla si do sprchy. Skoro mě děsilo, že jsem byla v tý koupelně sama. "Teda to byl ten nejblbější horor, co jsem kdy viděla. Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě něco takhle dostalo," řekla jsem si a přitom se sprchovala. "No, viděla je možná silný slovo. Spíš jsem to kousíčkama pozorovala," přemýšlela jsem si pro sebe, když jsem si čistila zuby tou pastou s příchutí podrážky. "Koupelna je volná!!" zahlásila jsem, když jsem vylezla ven. "Fajn. Tak teď tam jdu já," řekl Tom a vběhl dovnitř. Bill se zatim věnoval dál hovoru s Martinem a tak jsem si zalezla do postele. Byla jsem docela unavená. "Ten dnešní nákup byl docela vyčerpávající a potom ještě ten strašnej film a ta bitka... Myslim si, že do půl hodiny budu tuhá," mumlala jsem si pro sebe a mezitím se v koupelně Tom vystřídal s Billem. Teprv, když Tom hupsnul vedle mě na postel jsem si toho všimla. "Doufám, že v noci nekopeš tak jako při tom filmu," usmál se na mě Tom. "Ne to ne. To kopu mnohem víc," řekla jsem a zaksichtila se. "To jako fakt??" podíval se na mě podezíravě Tom. "Ne, si dělám legraci," řekla jsem a usmála se. "No proto," povytáhl obočí Tom a taky se usmál. Potom se otočil na Martina a zase si s nim začal něco vykládat. Aspoň jsem měla příležitost dobře si ho prohlídnout. Měl na sobě jenom tmavé boxerky na spaní a dredy mu splívaly po zádech. "To je vlastně úplně porvý, co vidim Toma s rozpuštěnejma vlasama," napadlo mě. "No, docela mu to takhle sluší, ale v tý čepici vypadá přece jen o trochu líp," konstatovala jsem si pro sebe. To už ale z koupelny vyšel Bill. "No tak já pudu." řekl Martin a nechal se Billem vyprovodit. "Dobrou," houkla jsem ještě za nim. Bill zamkl dveře a zhasnul. V pokoji svítila zase jen ta malá lampička. "Aaaaaaa" zívla jsem ospale a opatrně si lehla. Tentokrát mi netrvalo tak dlouho uložit se do pohodlný polohy. Pořádně jsem se zachumlala do deky a pozorovala Tomovo a Billovo počínání. Oba zalezli pod deky a o něčem se spolu bavili. "Teda to je ale blbej pocit, když se před váma někdo baví a vy mu nerozumíte ani prd," pomyslela jsem si otráveně, když se na mě při rozhovou párkrát podívali. "Do řiti. Nejspíš se bavěj o mě," blesklo mi hlavou a ta představa se mi vůbec nelíbila. "To je pěkně nefér takhle využívat toho, že neumim německy," myslela jsem si a trochu se mračila. Asi po deseti minutách jejich debata skončila a Bill zhasnul lampičku. "Konečně jdou spát," zaradovala jsem se rozespale. "Teď už můžu v klidu usnout," myslela jsem si, když mě ale najednou zezadu pevně objala něčí ruka...
Pokračování příště=D