Autor: Sandra=)
"Zdálo se mi to?? Určitě jo. Musel to bejt jen pěknej sen. Pochybuju, že právě ležim ve stejný posteli jako Bill," přemítala jsem v duchu se zavřenýma očima, když jsem se probudila. Skrz víčka se mi prodíralo světlo a nutilo mě otevřít oči. "Já je ale nechci ještě otevřít. Chci znova usnout a vrátit se do toho skvělýho snu..." mručela jsem si pro sebe potichu a po deseti minutách boje oči konečně otevřela.
"Ježiš marja!" vykřikla jsem vyjeveně a rychle si plácla ruku přes pusu. Jakmile jsem otevřela oči, zjistila jsem, že čučim přímo do Billova spícího obličeje. "On to nebyl sen! Ono se to fakt stalo!!" pomyslela jsem si v duchu, když jsem se uklidnila z prvotního šoku. Měla jsem štěstí, že Billa můj překvapený výkřik neprobudil. Akorát se trochu ošil, ale potom spal klidně dál. "No to je úžasný!!!" usmála jsem se šťastně pro sebe a dívala se na spícího Billa. Vypadal hrozně roztomile. Měl spokojený výraz a rozcuchané vlasy. Po chvilce kochání jsem se podívala na hodiny, které ukazovaly dvě odpoledne. "Pane jo, to je ale hodin. Asi bych měla vstát a trochu se zkulturnit," pomyslela jsem si, když ručičky na hodinách ukázali přesně dvě. "Když mě se ale tak nechceeeeeee" zakňučela jsem a opatrně se protáhla. Nakonec jsem se donutila vylíst z vyhřátého pelíšku a potichu jsem zalezla do koupelny.
"Aaaaaaaaaa tohle na kvalitních hotelech miluju," zašklebila jsem se radostně a popadla do ruky čistej a nepoužitej kartáček na zuby. "Hmm tak co to tady máme za pastu??" vzala jsem do ruky nějakou bílou tubu. "Ta bude asi Billova." usoudila jsem, protože na ní bylo všechno německy. "No tak ji vyzkoušíme," řekla jsem si a trochu si jí kydla na kartáček. "Hmmm, zajímavá chuť. Jak podrážky bot," ušklíbla jsem se a začala si pořádně pucovat zuby. Konečně jsem se zbavila tý hnusný pasty a podívala se do zrcadla. "Pane jo, já zas vypadám. Jak když jsem vylezla z popelnice. To by mě zajmalo, co já v noci vyvádim, že pak vždycky vypadám tak hrozně," povzdechla jsem si a začala se rozhlížet po kartáči na vlasy a nějakejch šminkách, kterejma bych ze sebe udělala zase člověka. "Jo tady něco je," řekla jsem, když jsem zbystřila poměrně rozsáhlou kosmetickou taštičku. "Tak copak to tady všechno máme??" začala jsem přehrabovat v hromádce šminek. Nakonec jsem vytáhla malou nahnědlou tubu a zvědavě si ji prohlížela. "No jo no, když ale z obalu se těžko dozvym na co to je," povzdechla jsem si a rozšroubovala víko. "Aaaaaa kruci!!" vykřikla jsem, když jsem tubu moc silně zmáčkla a zevnitř mi do obličeje vystříkl obsah. Rychle jsem ji zahodila, pustila vodu a smívala si to z obličeje. "Teda tak všechny pofiderní tuby už radši nechám bez povšimnutí," usoudila jsem, když jsem tubu zvedla ze země, zašroubovala ji a vrátila zpátky do taštičky. "No konečně řasenka a tužka na oči!" zaradovala jsem se, když jsem konečně našla to co jsem hledala. Několika rychlými tahy jsem si nanesla řasenku a pak se pustila do tužky. Nakonec jsem si rty přejela průhlednym leskem, kterej sem po chvilce boje s ostatními přípravky našla a zkontrolovala výsledek v zrcadle. "Jj vypadá to dobře," posoudila jsem a nacpala šminky zpátky do taštičky. "Tamto byl asi nejspíš make-up," usoudila jsem, když jsem si pročesávala kartáčem vlasy. "No to je jedno. Ten já stejně nikdy nepoužívám," dumala jsem a začala se shánět po vosku a laku na vlasy, abych mohla vymodelovat svýho malýho bílýho kohouta na hlavě, kterýho jsem si hrozně oblíbila a nechávala si ho vystříhávat už asi půl roku. Během chvilky jsem měla hotovo a začala jsem se oblékat. Natáhla jsem si džíny, zapla podprsenku a natáhla si tričko. Ještě jsem si uhladila zbytek dlouhých vlasů a kriticky se na sebe zadívala do zrcadla. Tahle ranní příprava mi moc dlouho netrvala. Měla jsem docela ráda svůj přirozenej vzhled a tak jsem se nikdy moc nelíčila. Vystačila jsem si s řasenkou, černou tužkou na oči a průhlednym leskem na rty. Občas jsem ještě sáhla po tmavejch stínech na oči a rudym lesku, ale to jen v případě, že jsem měla buď vyzývavou náladu a nebo jsem šla někam do klubu. Nějakej make-up, pudry, rtěnky a podobný krávoviny jsem nepoužívala. Vlastně se dá říct, že jediný, co ve svym obličeji zdůrazňuju, jsou moje modrý oči, který mám taky na sobě nejradši. Ani s vlasama jsem si nikdy nedělala velkou hlavu. Nejčastějc jsem je nosila rozpuštěný s vyčesanym kohoutem a když jsem je potřebovala trochu skrotit, hodila jsem je do nějakého jednoduchého culíku."No tak hotovo," řekla jsem nakonec a vylezla jsem z koupelny.
Podívala jsem se na postel a zjistila jsem, že Bill ještě pořád v klidu spí. Mrkla jsem na hodiny a ty ukazovaly půl třetí. "Krrrrrr," zakručelo mi v břiše hlady. "No bodějť by ne, když jsem jedla naposled včera dopoledne," pomyslela jsem si v duchu a přejela si dlaní po břiše. Pomalu jsem se došourala k posteli a potichu se na ni posadila. Bill se trochu zavrtěl a spal dál. Opatrně jsem se k němu sklonila a z lehka mu foukla do ucha. Nic. Bill spal jak poleno. Vzala jsem tedy do ruky pramen svých vlasů a začala ho jemně šimrat po tváři. Bill se podrbal a pomalu se začal probouzet. Lechtala jsem ho, dokud neotevřel úplně oči. "Ahoj," usmála jsem se na něj. Chvilku na mě mžoural ospalejma očima, ale pak se konečně vzpamatoval a zeširoka se na mě usmál. "Dobré ráno," odpověděl mi a pomalu se posadil. "Ráno??" zasmála jsem se a ukázala jsem na hodiny. Bill se na ně podíval a když zjistil kolik je, zasmál se a vyskočil z postele. Došel k minibaru, vytáhl z něj plechovku RedBulu a začal pít. Přitom pozoroval jak jsem začala stlát, abych se zaměstnala. Při stlaní postele jsem Billa po očku sledovala. Když dopil, vydhodil prázdnou plechovku, vyhrabal z tašky pár věcí a vydal se do koupelny. Dostlala jsem a posadila jsem se na gauč. Protože jsem neměla zatim co dělat, sáhla jsem po ovládači a pustila televizi. Projížděla jsem programy, ale nic moc tam nedávali. Nakonec jsem to nechala na nějakym seriálu a bezmyšlenkovitě na něj čučela. "Doufám, že Billovy nebude vadit, že si pučuju jeho šminky," napadlo mě po chvilce. "Docela mu to ale sluší, když neni namalovanej. Včera večer mi to ani nepřišlo, ale když jsem si ho teď dobře prohlídla, vypadá hrozně roztomiloučce jak je rozcuchanej a obyčejnej," dumala jsem si pro sebe a vůbec nevnímala děj v televizi.
Konečně Bill vylezl z koupelny. Už zase vypadal tak jak ho znají a zbožňují tisíce faninek. Vypla jsem televizi a vyčkávala jsem, co bude dál. Bill vytáhl z kapsy mobil, chvilinku něco hledal a potom začal volat. Prohodil do telefonu pár slov a zavěsil. V ten okamžik mi znova zakručelo v břiše. Rychle jsem se za něj chytila a trochu zčervenala. Bill se jen chápavě usmál, chytil mě za ruku a táhnul mě z pokoje. Vytáhl mě na chodbu, pečlivě za námi zamknul a už mě táhnul k výtahu. Výtah během chvilky přijel a my jsme nastoupili. Bill zmáčkl přízemí a výtah se rozjel...
Pokračování příště=D