close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Život nebo smrt 7.

20. ledna 2007 v 23:57 | Sandra=) |  ╬Život nebo smrt
Autor: Sandra=)
"No néééééééé!! Kdopak nám to tady běhá??" ozvalo se z tribuny, když jsem obíhala asi šestý kolečko a celkem slušně jsem už byla vyřízená. Ohlídla jsem se na tribunu a na pokřikují Ingrid, která si mě teprv až teď všimla. Celou dobu byla jinak zažraná do toho týpka, kterej tam u ní dřepěl. "Radši se starej o svoje šminky a mě si nevšímej!!" křikla jsem na ni a zpomalila jsem tempo. "Ale, ale, ale. Naše skejťačka má po takový rozcvičce ještě dost páry na to bejt drzá...Pročpak tady asi běháš?? Žeby jsi zase někoho pořádně sfaulovala??" křičela na mě posměšnym tónem Ingrid. To mě poměrně rozpalovalo a tak jsem se zastavila.
"To si piš že jo!! Jen lituju toho, žes to nebyla ty!!" křikla jsem na ni. "Ale prosimtě. Na mě by sis netroufla," vysmála se mi Ingrid. "Chceš se vsadit?? Klidně ti před školou zmaluju obličej tak, že nebudeš minimálně dva tejdny potřebovat ani tečku toho tvýhu blbího make-upu, kterýho n sebe každej den plácáš tuny!!" zakřičela jsem na ni a ten týpek se trochu zasmál. To Ingrid zřejmě naštvalo. "Klidně se s tebou vsadim o co chceš!! Vsadim se, že se mě strachy ani nedotkneš," prohlásila jistě Ingrid. "Tak tim pádem ale prohraješ, protože já se takový rozmazlený nablblý blondýny jako seš ty nebojim!!" odpověděla jsem jí s úsměvem. "Jen jestli ti jde to praní tak dobře jako to kecání!!" křikla naštvaně Ingrid. Bylo znát, že se začíná rozpalovat. "Ještě líp! Můžeš se na to zeptat těch, co už semnou měli tu čest," zašklebila jsem se. "Hmmmmm," zasupěla Ingrid.
"Ale víš co Ingrid?? Já se s tebou radši sázet nebudu..." křikla jsem na ni po chvilce. "Proč?? Dostala si strach??" zeptala se Ingrid a nahodila vítěznej pohled. "Ne to vůbec ne, ale hrozně nerada bych ti pochroumala nos. Někde jsem totiž četla, že opakovaná plastika neni pro kůži dobrá a tak by se ti mohlo stát, že by jsi dopadla jako Michael Jackson a to bych vážně nerada!!" křikla jsem jí na odpověď s obrovskym úsměvem. Jen jak jsem to dořekla, vybouchnul ten kluk smíchy. To na Ingrid zapůsobilo jako obrovská facka. "Ty jedna hnusná mrňavá děvko!!" rozkřikla se na mě Ingrid. "Co si to dovoluješ?? Já jsem nikdy žádnou plastiku neměla!! Jseš jen hnusná ubožačka, která se sem přistěhovala z buranova. Chováš se jako nějaká neandrtálka, která neumí nic jinýho než se prát!! Jseš obyčejná štětka a ..." dál to už nestačila doříct. Její nadávky společně s nenávistí k ní ve mě nahromadily obrovskou zlost. Přes všechno vyčerpání a únavu jsem se rozeběhla k tribuně, třemi skoky zdolala lavičky, stanula před ní a vrazila jí pořádnou pěst. Ingrid jen vykřikla překvapením a složila se přes lavičku. Já jsem si v rychlosti na ní sedla a začala jsem její zmalovanej obličej zasypávat pěstmi. Byla jsem tak rozzuřená, že jsem nevnímala okolí. Takový urážky byly prostě vrchol a Ingrid ho právě přešla. Vůbec jsem neslyšela bolestivé výkřiky Ingrid a nebrala jsem na vědomí ruce, které se mě snažili z ní marně strhnout. Teprv když jsem uslyšela šílenej křik naší profesorky, konečně jsem se vzpamatovala a přestala do Ingrid bušit. Rozhlídla jsem se kolem sebe a uviděla jsem tělocvikářku s tělocvikářem, kteří se k nám hnali. Podívala jsem se pod sebe, kde ležela pomlácená Ingrid. Z rozseknutýho rtu, obočí a přeraženýho nosu jí sršela krev. "Neandrtálko!! Na nic jinýho než bitky se nezmůžeš!!" prskla na mě. Zato jsem jí vrazila další pěst a už jsem se napřahovala k další, když mě někdo od ní odtrhnul. Zlostně jsem se otočila a zjistila jsem, že je to ten týpek, kterej s ní tady celou dobu seděl. K mýmu překvapení jsem taky zjistila, že je to ten samej kluk, kterýho jsem dvakrát srazila na chodbě. "Coje?? Proč se do toho pleteš?!?!" vykřikla jsem rozzlobeně a chtěla se na Ingrid znova vrhnout. Ten kluk mě ale pevně chytil za pas a nehodlal mě pustit. "Pust mě!!" křičela jsem a snažila se mu vytrhnout. "Ne, nech ji už být!!" snažil se mi domluvit. "Podívej se na ni. Je jako zvíře," vykuckala Ingrind, když se na lavičce s námahou posadila. "Říkám abys mě pustil!!" zařvala jsem a prudce sebou škubla. To ten týpek už neudržel a pustil mě. Okamžitě jsem přiskočila k Ingrid a znova jí vrazila pořádnou pěst. Ingrid jen zavyla a znova sebou praštila na lavičku. Chtěla jsem si na ní znovu sednout a začít jí zase mlátit, jenomže to už se k nám konečně dostali profesoři.
"Tak to by snad už stačilo!!" zakřičela mi téměř do ucha prófa a tělocvikář mě odtáhl od ležící Ingrid. Zlostně jsem sebou cukala a snažila jsem se najít nějaký bod, do kterého bych si mohla ještě praštit. "Aby ti to nebylo líto!!" vykřikla jsem naštvaně, vyškubla se prófovy, přiskočila jsem k tomu týpkovy a taky mu pořádnou vrazila. "Sakra okamžitě s tim přestaň!!" zaječela hystericky úča. Tělocvikář mě okamžitě pevně sevřel v rukách a začal mě odtamtud táhnout pryč. Měl silnej stisk, ze kterýho jsem neměla šanci se dostat.
Pokračování příště=D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama