close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Válka dvojčat XVII.

30. ledna 2007 v 18:16 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
V centru jsem byla za několik málo minut. Rychle jsem vyskočila z busu a rozhlídla se kolem sebe. "Ve dne to tu vypadá větší..." zabručela jsem, když jsem očima přejížděla po budovách. Nakonec jsem se bezcílně vydala největší ulicí a postupně si prohlížela výlohy obchodů.
"Blbost, blbost, blbost," procházela jsem kolem výloh s rockerskym oblečenim, módou pro pány, dětskými potřebami a dalšími pro mě nepotřebnými obchoďáky. "Blbost, další blbost, ježiš to bych si na sebe teda nikdy nevzala," pronesla jsem při pohledu na výlohu s dámskym oblečením, kde byly na figuríně natáhnutý příšerný punčocháče s hrůzně vyhlížející sukní a ještě horší halenkou "blbost, blbost... aaaaaaaa konečně!!" vykřikla jsem nadšeně a rozeběhla se do krámku, kde měli ve výloze hip- hopový oblečení. Rychle jsem zapadla dovnitř a rozhlídla se kolem sebe. Krám byl hodně prostornej a všude kam jsem se podívala spousty skvělího oblečení. "Supeeeeer," zašklebila jsem se a vrhla se hned k prvnímu regálu s tričky.
Asi po půl hodině nadšenýho přehrabování jsem zaplatila vybraný věci a vylezla ven. Hned jsem vyrazila do dalšího krámu, kterej mi doporučil prodavač z toho krámku. Takhle jsem si oběhla všechny krámky s mejma oblíbenejma věcma, což mi zabralo dobrý dvě a půl hodiny a pak jsem se pomalu vydala nazpátek. Po cestě jsem narazila na jeden malinkej krámek, kterej mě okamžitě zaujal a tak jsem do něj vlezla. "Perfektní... Přesně tohle potřebuju," pomyslela jsem si, když jsem procházela mezi regálama s různejma ptákovinama. Moc dobře jsem věděla, k čemu jsou tyhle věcičky dobrý. Po půl hodině prohlížení a studování různejch přípravků jsem nabrala plnej košík blbostí a vydala se s nima k pokladně. "Tak koukám, že u vás bude asi pěkně veselo," usmála se na mě postarší prodavačka, když všechno napočítávala. "To teda bude," přikývla jsem s úšklebkem a vzpomněla si na Alex s Angel. "Nechtěla bych být na místě těch dotyčnejch, kteří tohle všechno odnesou," usmála se prodavačka znova a podala mi plnou tašku. "To nejste sama," prohlásila jsem, zaplatila a s taškou vyrazila pryč. "Teď se teda máte obě na co těšit dámy," zahuhlala jsem si pro sebe posměšně a už jsem v hlavě tvořila plány na pořádný vtípky.
"Tohle je ale vážně strašný. To by snad nenosila ani moje babička..." prohlásila jsem, když jsem znovu procházela kolem výlohy s dámskou módou. "Tohle už ale vypadá mnohem líp," zašklebila jsem se při pohledu do vedlejší výlohy, která patřila k sex shopu a který jsem si napoprvý nevšimla. "Tohle by se Alpovi stoprocentně líbilo," usoudila jsem při pohledu na rudou soupravu spodního prádla, která se skládala z korzetu, tang a podvazků. "Nj Alp. Copak asi teď všichni dělaj??" povzdechla jsem si, otočila se k odchodu a rovnou do někoho vrazila. "Blbe. Musíš mi stát přímo za zadkem??" vyštěkla jsem a zbírala ze země popadaný tašky. "Když ty máš pěknej zadek," ozval se zhora známej hlas. Rychle jsem se zvedla a zadívala se na dotyčnou osobu. "No neee. To jseš ty??" řekla jsem s úšklebkem."Nj jsem," zasmál se Tom a podal mi poslední spadlou tašku. "Hmm dík. Co ty tady?? Vybíráš spodní prádlo pro nějakou holku??" usmála jsem se. "Ani ne. Jen mě to zaujalo," odpověděl Tom jednoduše. "Tak zaujalo jo?? Se ani nedivim. Vypadá to slušně," zasmála jsem se. "A co ty tady?? Nakupuješ??" zajímal se Tom. "Jak vidíš," řekla jsem a pozdvihla ruce s plnejma taškama. "Vidim. Nechceš pomoc??" zeptal se Tom. "No když se už nabízíš tak na," kývla jsem a naložila mu všechny tašky do náruče. "Ufff," hekl Tom a lehce pod tou hromadou zavrávoral. "Těžký co??" zasmála jsem se. "No... docela," vyhekl Tom a nahodil pohodovej úsměv na znamení, že to pro něj neni žádná váha. "Tak ukaž. Já si to radši zase vezmu," řekla jsem se smíchem. "Ne ne, já to zvládnu," zavrtěl Tom hlavou a dal se do chůze. "Heeej!! Kam to jdeš??" křikla jsem na něj a doběhla ho. "No ke mě přece," odpověděl mi stěží Tom a škvírou mezi taškama se pokoušel sledovat ulici, aby nezakop a nenatáh se. "A co tam budu dělat??" zajímala jsem se. "No, mrkneš se tam," vysvětlil mi Tom. "Áha," kývla jsem hlavou a se smíchem ho následovala. Ten mě provedl sítí ulic, až jsme dorazili do bytový části centra. Tam mě zavedl do jedný velký budovy, nacpal se do výtahu a společně jsme vyjeli do nejvrchnějšího patra.
"Hele... mohla bys pro mě něco udělat??" zeptal se Tom, když jsme stanuli před jedněma dveřma. "No povidej," usmála jsem se. "V zadní kapse mám klíče. Odemkneš??" zeptal se. "No jasně," zašklebila jsem se a strčila obě ruce do Tomovech kalhot. Chvilku jsem tam šátrala, až se mi povedlo klíče najit. Rychle jsem je vytáhla a odemkla. "Díky," hekl Tom a vecpal se dovnitř bytu. Já jsem šla v těsnym závěsu a zabouchla za sebou. "Uuuuuuuuuuuuuuuuffff," oddechl si Tom, když schodil všechny tašky na gauč a vedle nich zmoženě dopadl. "Hmmmmmmmmm, pěknýýý," houkla jsem při pohledu na prostornej byt. "Dík. Taky nám dalo pěknou práci ho sehnat," prohlásil Tom. "To věřim," přikývla jsem a přešla ze vstupní chodbičky přímo do prostornýho obejváku, kterej se napůl dělil s kuchyní a odkud vedli dvoje dveře do dvou pokojů. "A kde jsou všichni?? Kde je Bill a vaši??" zeptala jsem se a dopadla na křeslo stojící oproti Tomovy. "Bill je venku s Gustavem a naši tady nebydlej. Je to jenom a jenom můj a Billův byt," odpověděl mi Tom se spokojenym výrazem. "Fakt?? Tak to máte super. Taky bych to brala," řekla jsem nadšeně a znovu se rozhlídla kolem. "Nedáš si něco?? Máme tu naprosto skvělej dort," řekl Tom a než jsem stačila odpovědět, odběhl do kuchyně. Během pěti minut se vrátil s dvouma talířkama, kde trůnily dva kusy dortu. "Hmm dík, ale teď nemám chuť," řekla jsem při pohledu na dort. "Ale je fakt skvělej," řekl Tom a pořádně si kousnul. "To věřim, ale já měla doma hromadu zmrzliny. Kdyžtak dýl," zašklebila jsem se a pozorovala nacpávajícího se Toma.
"Víš, proč jsem tě sem vzal??" zahuhlal Tom uprostřed jídla. "Hmmm, že by jsi mi něco chtěl??" nahodila jsem zamyšlenej kukuč. "Přesně," kývnul Tom a odložil půlku nesnědenýho dortu na stůl. "Tak co to bude??" podívala jsem se na něj se zájmem. "Noooo... já jsem... já jsem chtěl s tebou mluvit o tom včerejšku," začal trochu nejistě. "Ok," přikývla jsem. "No totiž já jsem ti chtěl vysvětlit to s tim mym zásekem," povidal dál a přitom se nejistě škrábal na hlavě. Na to jsem se začala smát. "Co je??" podíval se na mě Tom nechápavě. "Ty jseš vážně roztomilej," smála jsem se jak o život a Tom na mě jen nechápavě zíral. "Mě nic nevysvětluj. Já to pochopila přesně," přestala jsem se smát. "Vážně??" podíval se na mě Tom udiveně. "No jasně. Tobě se líbí Alex, že jo??" řekla jsem bez obalu. Tom na mě jen vykulil oči, ale potom hned nahodil normální výraz. "Mám pravdu??" zeptala jsem se, když neodpověděl. "No.. tak trochu jo..." zahuhlal Tom. "Ono totiž je to složitější," dodal hned potom. "Co je na tom složitýho??" zajímala jsem se. "No víš... Alex znám od malička a mám ji rád, ale ty se mi zase hrozně líbíš," vysvětlil mi Tom. "Aha. Takže Alex máš rád a já tě přitahuju," schrnula jsem to a Tom tiše přikývl. "Hmmm. Víš co ti na tohle můžu říct??" podívala jsem se na něj. "Co??" zvednul Tom hlavu. "Tohle," řekla jsem, rychle popadla ze stolu svůj dort, naklonila se k Tomovy a rozmázla mu ho přes celej obličej. Potom jsem se usadla zpátky do křesla a začala se šíleně smát...
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BláZoNkO BláZoNkO | Web | 30. ledna 2007 v 18:51 | Reagovat

ježiš :D ďalej rýýýýýýýýýýýxlo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama