AuToR: Sandra=)
"No tak. fajn. Dneska si uděláme pařbu," řekl spokojeně Tom a mrknul na Alex, která seděla jak zařezaná a ani necekla. "Hele to ty takhle pořád mlčíš??" podívala jsem se na ni tázavě. "Ne ani ne," zakroutila Alex hlavou. "Hmm fajn. Už jsem se bála, že se budu muset naučit znakovou řeč pro hluchoněmý," pokývala jsem hlavou a dostala s klukama záchvat smíchu. Alex se jen zkroušeně podívala na Angel, která to nechápavě sledovala. "Teda kam ty na to chodíš??" zeptal se mě Bill a smál se jak blázen. "Nikam. To je vrozený," zašklebila jsem se. To už domů dorazili naši.
"Dobrej, pane Winter," pozdravili kluci zborově, když do obývačky vešel táta a hned za nim máma. "Dobrej, paní Winterová??" pozdravili trochu nejistym tonem. "Čau kluci," usmála se na ně máma mile. Na klučičí společnost byla zvyklá až až. "Co tu zase chystáte??" zeptal se jich táta. "Nic. Jeno mse domlouváme na nějaký oslavě pro Sendy na uvítanou," odpověděl mu Tom. "Aha. Tak to jo," přikývl táta a překvapeně se na mě podíval. Já se jenom zakřenila. "Oslava?? Takže chystáte pořádnou pařbu??" zeptala se máma, když jí táta vzal z náruče nákup a šel ho odnýst do kuchyně. "Přesně tak," přikývla jsem s úsměvem. "Ok. Tak si to užijte a hlavně to zase moc nepřeháněj s pitim jo?? Ať zase neskončíš s hlavou v záchodě," mrkla na mě máma. "Cože?? Já a s hlavou v záchodě?? To se mi stalo naposled ve čtrnácti," zasmála jsem se. "Nj já vim, ale lepší je varovat předem," kývla máma. "To je fakt," přikývla jsem a obě jsme se začali smát. "No tak j jdu pomoct Maxovi. Mějte se a ráda jsem vás poznala," řekla máma a zmizela. "Ty vado. Ty máš ale cool mámu," vyhekl Tom a obdivně se na mě zadíval. "To teda mám. Vlastně máme," opravila jsem se při pohledu na Alex. Na tohle si ještě musim zvyknout. "To muselo bejt skvělí, když jste žili jenom spolu v Berlíně," usmál se Bill. "To teda bylo. Máma je fakt suprová a dovolila mi všechno možný," přikývla jsem. "Hmm, akorát si nevšimla, že já jsem tady taky," ozvala se Angel. "Nj to ji musíš omluvit. Ona je zvyklá jenom na klučičí návštěvy a tak ji okamžitě zaujmou kluci," řekla jsem na její obranu. "Tak to jo," kývla Angel.
"Hele tak my pudem a asi tak za dvě hoďky si dáme spicha u pizzerky, jo??" podíval se po nás Tom. "Ok," kývla jsem společně s Alex a Angel. "Fajn. Tak zatim," zvedli se kluci a společně s Angel odešli. "Tak jak dlouho ti trvá než se nachystáš??" podívala jsem se na Alex. "No... asi tak... hoďku," odpověděla mi Alex zamyšleně. "Hmm no tak to aby jsme se šli připravit ne??" řekla jsem a Alex jen přikývla. Tak jsme se obě zvedly a vydali se každá do svýho pokoje. Teda spíš já jsem se vydala do pokoje a Alex kamžitě zaplula do koupelny, kde se zamkla. "Hmmm, zajímavá," zakroutila jsem hlavou a zavřela se v pokoji, kde už bylo konečně dejchatelno. Rychle jsem zavřela oko a rozhlížela se kolem sebe, co bych tak mohla dělat. Mě na přípravu stačila tak půl hodinka, nanejvýš hodina, takže jsem měla ještě hodinu k dobru. "Vyskoušim ten pytel," napadlo mě a tak jsem se v rychlosti převlíkla do svýho cvičebního tílka a kalhot, vlasy jsem stáhla do gumičky a čelenky a skusila jsme do pytle párkrát praštit. "Hmmm, kvalita. Vybíral dobře," usoudila jsem uznale, ruce si obmotala bandážema a začala pomalu boxovat.
Mezitim, co já jsem se procvičovala u boxovacího pytle, Alex seděla zamčená v koupelně na zemi, nepřítomně zírala do protější zdi a v hlavě jí lítala jediná otázka. "Mám, nemám..." brumlala si pořád pro sebe a nevěděla jak se rozhodnout. Teprv po další půl hodině se odhodlala, rychle vstala ze země a stoupla si k zrcadlu. "Sakra!! Už zase mi brní ruka," zaklela jsem a přestala boxovat. "Nesnášim, když se mi tohle stává," nadávala jsem a začala si z rukou sundávat bandáže. Jakmile byly dole, promnula jsem si několikrát kůži na zápěstí. "Kruci. Takhle hodně jsem to teda nikdy necejtila," bručela jsem a zírala na svoji ruku. "Asi poslední dva roky se mi stává, že mě z ničeho nic začne nepříjemně brnět ruka a kůže na pravý nebo levý ruce. Nikdy jsem nepřišla na to, čim to je a vlastně jsem tomu ani nevěnovala moc pozornosti. Tentokrát to ale bylo mnohem víc cejtit, než kdy předtim. "Asi už cvičim dlouho. Pudu radši do sprchy," usoudila jsem nakonec a vylezla ze svýho pokoje. Vzala jsem za kliku koupelnovejch dveří, ale pořád bylo zamčeno. "Alex!! To tam ještě pořád jsi?? Vypadni!! Já chci taky do koupelny!!" zakřičela jsem přes dveře. "Jo jo hned!!" ozvalo se okamžitě na odpověď a během chvilky se dveře otevřely. "Cos tam proboha vyváděla takovou dobu??" podívala jsem se na ni nechápavě. "Nic. Já jenom... zamyslela jsem se," zakoktala se Alex. "Promiň," dodala a rychle vpadla k sobě do pokoje. "Teda ta je fakt divná. Co jsou to ty EmO zač??" zakroutila jsem hlavou a zavřela se v koupelně. Rychle jsme vlezla pod sprchu a z ní se vrátila do pokoje, kde jsem se pomalu začala chystat na dnešní pařbu.
Rozevřela jsem svoji skříň a ve všem tom nepořádku jsem začala hledat něco na sebe. Po zdlouhavym a namáhavym pátrání a přehrabování jsem nakonec vyhrabala kraťoučký džínový kraťasy a k nim černý tričko s dlouhym rukávem, který přesahovalo kousek přes kraťasy a odhalovalo mi ramena. V klidu jsem to na sebe natáhla a stoupla si před zrcadlo, abych se mohla namalovat a vyčesat si culik. Když bylo hotovo, spokojeně jsem si sebe prohlídla v odrazu. Jsem sice milovník volnejch kalhot a obyčejnejch triček, ale když se jde pařit, jsem vždycky za "kočku" jak říkal s oblibou Alp. "No, já myslim, že dobrý," konstatovala jsem a vydala se z pokoje dolů do kuchyně, kde byla máma s tátou. "Už jseš hotová??" zeptala se mě máma, když jsem se vyhoupla na kuchyňskou linku. "Nj já jo. Teď ještě až bude ta louda Alex," kývla jsem a mrkla na hodiny. Měla ještě asi půl hoďky. "Alex to vždycky trvá dlouho. Nejdýl bejvá zavřená v koupelně. Dává si hodně záležet," oznámil mi táta. "To jsem si všimla," přikývla jsem a povzdechla si. Nesnášim, když musim na něco dlouho čekat. Když něco chci, musí to bejt hned a já udělám cokoliv, abych toho dosáhla.
Teprv za další čtvrt hodinu čekání se dole zjevila i Alex, oblečená v černo- rudym tílku, černý mini sukýnce s rudym páskem a hromadou barevnejch náramků na ruce. Oči měla v silnym černym stínu a rty měla zbarvený do podobně rudý barvy jako tričko s páskem. "No slááááááááva," vyhekla jsem a seskočila z linky dolů. "Už jsi hotová??" usmála se na ni máma. "Jj jsem," přikývla Alex. "Sluší vám to. Oboum," zakřenila se na nás máma a otec jenom přikyvoval jakoby na souhlas. "Hmm dík. My už radši pudem," broukla jsem a dala se rychle na odchod, aby náhodou mámu nenapadlo vytáhnout foťák a začit dělat první rodinný fotky. Alex mazala hnedka za mnou a tak jsme společně opustili dům a dali se na cestu k pizzerce.
Pokračování příště =D