close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Válka dvojčat VI.

13. ledna 2007 v 22:35 | Sandra=) |  ╬Válka dvojčat
AuToR: Sandra=)
"Máš všechno??" zeptala se mě máma, když jsme vyšli ven z bytu. "Hmmm, myslim že jo," kývla jsem. "No tak ukaž. Já ti vezmu ty tašky," řekl táta a ochotně si naskládal do náruče všechny moje zavazadla. "A kde je máš ty??" podívala jsem se na mámu zvědavě. "Už doma, v Magdeburgu," odpověděla mi máma. "Aha. No tak já na vás počkám dole," kývla jsem, vyskočila na zábŕadlí a naposled z něj začala seskakovat dolů. "Co to..." chtěl se táta zeptal, ale hned mu došlo, o co go a tak mě nejdřiv chvilku s hrůzou pozoroval a potom se vydal i s mámou dolů.
Dole rychle naskládal tašky do kufru svýho velkýho auta a potom jsme už nalezli dovnitř. "Pěkný auto. To musela stát dost," řekla jsem, když jsem se usadila v zadu. "Hmmm, celkem ano," přikývl táta. "Stálo..." "půl mega" přerušila jsem ho. "Jo. Jak to.." "Vim?? Znám to," znovu jsem ho přerušila. "Aha. Zajímáš se o auta??" zeptal se mě. "Ani ne. Akorát kolik maj koní a jak řežou zatáčky," odpověděla jsem prostě a vytáhla z kapsy svůj iPod. "Jestli chceš, naučím tě řídit," usmál se na mě táta. "Ne díky. Alp mě to naučil už dávno a myslim, že to umim líp než ty," ušklíbla jsem se, narazila si sluchátka do uší a začala poslouchat muziku. "Ehm..." chtěl mi ještě něco říct, ale máma zavrtěla hlavou na znamení, aby raději mlčel a jel. Táta jen přikývl a rozjel se.
"Hele!! Z tohohle jsme dneska v noci skákali!!" vyhrkla jsem a ukázala na polorozpadlej dům, když jsme porjížděli kolem. "Aha," přikývla máma. Táta jen nevěřícně vytřeštil oči a tázavě se zadíval na mámu. "Neboj. Zvykneš si a ona taky," usmála se na něj máma a tak se raději začal znova soustředit na jízdu, při který jsem brzo usnula. Ta noční rozlučka mě dost unavila a tak jsem celou zdlouhavou cestu z Berlína do Magdeburgu prospala. Vzbudila jsem se teprv, když se mnou máma prudce zatřásla a oznámila mi, že jsme už na místě. Pomalu jsem se vyhrabala z auta a rohlídla se, kde to jsme. Stáli jsme před poměrně velkym domem s prostornou zahradou a v celym okolí se honosily domy podobný tomuhle. "Tak ten bude asi pěkně zazobanej," zamumlala jsem si pro sebe. "Takhle to vypadá v celym Magdeburgu??" zeptala jsem se, kdžy mi táta vyndával z kufru všechny tašky. "Ne, nevypadá. Tohle je jedna z lepších částí Magdeburgu. Jinde to vypadá jinak. Jsou tu panelákový čáasti, průmyslový části, centrum a tak," odpověděl mi táta. "No fajn. Takže se tady přece jenom street dá dělat," pomyslela jsem si. "No tak pojď dovnitř a nestůj tady pořád," chytila mě máma za rameno a vedla mě brankou směrem k domu.
"Je zazobanej," konstatovala jsem, když jsme vešli do prostorný chodby, kde jsme se vzuli a pokračovali do obrovský haly, kde u prostornýho schodiště stála nějaká holka. "Tati!! Mami!!" vykřikla hned nadšeně. "Alex!!" vykřikla máma, rozeběhla se k ní a pevně ji objala. "Páni. To je ale lásky," ušklíbla jsem se pro sebe a rozhlídla se kolem sebe. "Líbí se ti tu??" zeptal se mě táta, zatímco se máma objímala s tou holkou a něco jí dojatě říkala. "Hmmm pěkně zazobaný," přikývla jsem. "Ehm, cože??" nachápal táta. "Ale jo Maxi. Ujde to tu," řekla jsem mu to polopatě a podívala se na mámu, která konečně pustila tu dotyčnou postavu a otočila se na mě. "No tak Sendy. Pojď sem a seznam se se svojí sestrou," kývla na mě a tak jsem se k nim s velkym povzdechnutim vydala. Jakmile jsem k nim ale dorazila, zarazila jsem se a pozorně si Alex prohlídla. Byla asi stejně vysoká jako já, měla velké sivé oči, vlasy střižené někam pod uši s růžovou mašlí v nich a mile se usmívala. Na dost hubený postavě měla černé tričko s růžovou lebkou a černou mini sukni v podobnym ražení jako to tričko. "Co to je??" zeptala jsem se a šťouchla Alex do čela v očekávání, že se sesype jako paneka."Já jsem Alex. Tvoje dvojče," řekla mile a mnula si místo, kam jsem jí šťouchla. "Ty jseš Alex?? Moje dvojče?? Děláte si ze mě srandu??" otočila jsem se tázavě na mámu. "Ne. Tohle je tvoje sestra," ujistila mě máma. "To je blbost. Vždyť mi neni vůbec podobná," řekla jsem a prošla se kolem Alex, jejíž milej úsměv se začínal měnit v nejistej. "Koukejte na ni. Hubená je jak tyčka a já mám typickou holčičí postavu. Ta skočit ze střechy, zláme si ty svoje párátka," poznamenala jsem a znova se zastavila před Alex. "Ehm, skočit ze střechy??" zopakovala Alex nechápavě. "Jo, ze střechy," kývla jsem. "Ty jseš nedoslýchavá??" dodala jsem zvýšenym hlasem. "Ne nejsem. Já jenom nechápu, proč bych měla skákat ze střechy," zavrtěla Alex hlavou. "No víš zlato, Sendy provozuje street climbing a tam se tohle dělá," vysvětlila jí máma. "Aha," přikýval Alex a zvědavě si mě prohlídla. "Vypadáš jako kluk. Ty jsi Hip-Hopařka??" zeptala se mě nesměle. "Hmm dá se říct. Tohle ale normálně nenosim. Jenom když nechci, aby mě poznali fízláci," zabručela jsem a zatáhla za volný tričko. "Eh, fízláci??" vykulila Alex oči. "Jo fízláci. To víš. To prostě patří k mýmu stylu," kývla jsem s úšklebkem. "Ach tak to jo," přikývla Alex vyjukaně. "Ale co to máš na sobě ty?? Vypadáš jako když jdeš z funusu," řekla jsem a znovu ji sjela pohledem. "No víš, Alex je EmO," odpověděl mi táta a přišel k nám. "Cože je?? Mimo??" podívala jsem se na něj nechápavě. "Ne mimo, ale EmO!!" zopakovala mi máma. "Aha EmO. No, sice nevim co to je, ale mimo je určitě taky," pokrčila jsem rameny. "No... dík," vyhekla Alex. "Neni zač," zašklebila jsem se a popadla ze země jednu svojí tašku. "Tak kde mám pokoj?? Ráda bych si šla vybalit, když už je večer," rozhlídla jsem se po všech. "Pojď, ukážu ti ho," řekla Alex mile a už mě vedla po schodech nahoru. Táta s mámou šli hned za náma se zbytkem mejch věcí.
"Tak tady to je. Tvoje nový králoství," oznámil táta nadšeně, když Alex rozevřela dveře do jedný místnosti a já se nacpala dovnitř, div jsem jí ve dveřích nerozmáčkla. "Líbí??" zeptala se mě máma, když jsem se rozhlížela po pokoji. "Hmmm, velký," bylo jediný, co jsem řekla. "Zařídil jsem to podle toho, co mi řekla máma. Jestli to ale budeš chtit nějak předělat, stačí říct," oznámil mi táta. "Hmm fajn Maxi. Teď bych tady ale byla ráda sama a v klidu si vybalila," řekla jsem a začala Alex strkat ve nz pokoje. "Dobře. My tě tu necháme," přikývl táta a vyšel i s Alex ven. "Zavolám tě na večeři jo??" mrkla na mě ještě máma. "Jasně," houkla jsem. "Uvidíš. Všechno bude fajn," usmála se na mě ještě mezi dveřma a potom odešla. "No jasně," ušklíbla jsem se a znovu se rozhlídla po pokoji. Byl vážně dost velkej, zařízenej v modro- oranžovo- černym stylu, u jedný stěny stála obrovitánská postel, naproti ní byly skříně na oblečení a televize. V pokoji taky stálo velké zrcadlo, kosmetickej stolek, psací stůl a spousty dalších kravin, co do pokoje patřej. Nejvíc mě ale zaujal boxovací pytel, kterej vysel vedle okna. "Hmmm snažil se," pokývlala jsem hlavou, hodila na obří postel jednu z tašek a začala z ní vybalovat svoje věci. Přitom jsem myslela na kluky, na Berlín a na všechno, co jsme spolu zažili a co jsem právě ztratila. Vzpomínala jsem na dobu, když mi byli tři roky a já se seznámila s Alpem, Jerem a Jadem na dětskym hřišti, kde oni na prolejzačkách skoušely svoje úplně první triky ze streetu v podobě kotoulů a nepovedenejch salt, který končili obličejem zabořenym v písku. Vzpomínala jsem jak mi vysvětlovali, co to street je a mě se to tak hrozně líbilo, že jsem to taky chtěla skusit a od tý chvíle jsme byli nerozlučný kamarádi na život a na smrt. Vybavovali se mi naše začátky na střechách garáží, naše první graffity, párty, který končili hlavou v záchodě. Vzpomínala jsem taky na naše průšvihy ve škole, na to jak nás ředitelka nemohla vystát a jak jsme jí dělali samý naschváli. Dobře se mi taky vybavovala doba, kdy se ze mě a Alpa stal pár. Naše první rande na střeše paneláku, náš první sex, kterej skončil obrovskym záchvatem smíchu, protože nás při tom nachytali kluci a další společné zážitky. "Tolik jsem toho ztratila... Může mi to tady vůbec něco nahradit??" povzdychla jsem a rozhlídla se kolem sebe, když jsem měla hotovo. "Hmmm, asi těžko," odpověděla jsem si okamžitě a zahleděla se na sebe ve velkym zrcadle. Vážně jsem vypadala jako kluk, když jsem na sobě měla kalhoty a tričko velikosti XXL a na hlavě kšiltku, která perfektně kryla moje světle hnědé vlasy, které my sahaly až do pasu, když byly rozpuštěné. Ze zamyšlení mě vytrhla máma, která mi přišla oznámit, že je už večeře. "Nj už jdu," kývla jsem a znovu se podívala do zrcadla. "Fajn a sundej si tu kšiltku," kývla máma a odešla. "Hmmm," zabručela jsem a stáhla si ji z hlavy. Vlasy mi okamžitě vypadly a splývali mi přes ramena na záda. "Vlasy a oči mám na sobě nejradši," zakřenila jsem se do zrcadla při pohledu do mejch sitě modrejch očí, otočila jsem se a vylezla z pokoje. "I když se zbytkem taky nemám problém," dodala jsem si pro sebe a s velkym výkřenem začala po celym domě pátrat, kde je jídelna.
Pokračování příště =D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama