AuToR: Sandra=)
"No to snad neni možný," řekl dredáč, nasadil si kšiltku spátky na hlavu a nevěřícně kroutil hlavou. "Jak vidíš, je," zasmála jsem se. "Ale tys neměla pierc ve rtu, když jsi na mě skočila," řekl a zadíval se mi na rty. "Ne neměla. Ten jsem si nechala udělat až potom s klukama na památku," kývla jsem. "Tak tohle je to tvoje dvojče Alex??" podíval se černovlasej kluk na Alex. "No- jo," přikývla Alex a neustále si mě prohlížela.
"Co je?? Něco se ti nezdá??" zeptala jsem se jí. "No, já jen.. jestli se náhodou nepudeš... no... oblíct," vykoktala Alex. "Copak nejsem?? Chodim tady snad nahá??" zeptala jsem se jí nechápavě. "No... to ne," zavrtěla Alex hlavou a radši utichla. "Teda, vypadáš ale úplně jinak než tam. Tam jsem si původně myslel, že jsi kluk, dokud jsi na mě nepřistála a nezačala mluvit, ale teď bych si tě s klukem určitě nesplet," prohlásil dredáč a se zájmem si mě prohlížel. "No vidíš. Já si na mostě zase myslela, že tvůj brácha je holka," odpověděla jsem. "Hele?? Jak víš, že jsem jeho brácha??" zajímal se černovlasej kluk. "Typuju. Buď jste bráchové a nebo páreček, ale jako teplý mi zrovna nepřipadáte," odpověděla jsem mu jednoduše. "Aha," přikývl černovlasej kluk. "Hmmm máš pravdu. Jsme bráchové- dvojčata jako vy dvě," řekl dredáč. "Dvojčata??" povytáhla jsem obočí. "No jo," přikývl dredáč. "Hmmm nejste si moc podobný," usoudila jsem. "To teda jsme. Kdyby nebyl Bill tak namalovanej, viděla by jsi jak jsme si podobný," vyvrátil mi dredáč. "Aha," kývla jsem a podívala se na Alex "Zato vy dvě si nejste absolutně podobný," řekl Bill a střídavě zíral na mě a na Alex. "To nejsme," přikývla jsem. "To ale nebejvá na škodu," prohlásil dredáč. "To máš teda pravdu," přitakala jsem mu a začala do sebe konečně cpát sušenky. "Hele a co to vlastně mělo v tom Berlíně bejt?? Ještě jsem neviděl, aby někdo jen tak skákal z mostů a přeskakoval auta," podíval se na mě zvědavě Bill. "Tomu se řiká street climbing. To je taková adrenalinová zábava, při který přeskakuješ popelnice, auta, šplháš po balkonech, skáčeš z mostů na mosty, ze střech na střechy a tak," vysvětlila jsem mu to. "Ježiš marja to jako fakt?? Vždyť to je o hubu ne??" vykulil na mě Bill oči. "To je. Stačí blbej pohyb, malej odraz nebo špatnej dopad a můžeš se i zabit," přikývla jsem. "Ale jinak je to skvělá zábava," dodala jsem s úšklebkem. "Skvělá zábava?? No tak tu si představuju trochu jinak," vyhekl Bill. "Myslíš třeba jako sedět zavřenej v depkách a poslouchat nějakou depresivní hudbu??" podívala jsem se na něj tázavě. "Cože??" podíval se na mě nechápavě. "Ty jseš taky ten EmO ne?? Nebo tak aspoň vypadáš," řekla jsem. "Já nejsem EmO," zavrtěl Bill prudce hlavou. "Aha. No fajn. Já myslela že jo," kývla jsem. "To teda ne. Já mám rád rock a takový věci. Ne nějaký slaďárny," vysvětlil mi Bill. "Ok, ok," přikývla jsem znova a podívala se na dredáče. "Já jsem Hip- Hopař," řekl okamžitě jako kdybych se ho snad chtěla zeptat, jestli neni EmO. "Vidim. Nejsem slepá," kývla jsem. "Nj, sorry," omluvil se dredáč a popotáhl si volný kalhoty. "To víš. Musíš Toma omluvit. On je ještě trochu mimo z toho jak jsi mu řekla, že je rozkošnej," zasmál se Bill. "Cože??" podívala jsem se na Billa překvapeně. "Nj. Byl z toho vedle celej den a každýmu to vyprávěl na potkání," přikývl Bill a smál se jak o život. To už jsem se začala smát i já. "Haha, fakt vtipný," zaksichtil se na bratra Tom. "No co?? Vždyť je to pravda. Vyprávěl jsi to dokonce i tý uklízečce v hotelu," řehtal se Bill. "Tak koukám, že jsem se nesekla. Ty jseš vážně rozkošnej," smála jsem se, když Tom nabral lehounce červenou barvu. "Hele já bejt tebou tak mu to už neřikám nebo se z něj stane ještě větší casanova než je," smál se Bill. "Vážně?? Takže ty jseš sukničkář??" podívala jsem se na Toma se zájmem. "Nooooooooo neeeeeeeeeee," zavrtěl Tom hlavou. "Ale je. Nebo si na něj aspoň hraje," řekl Bill. "Hraje??" nechápala jsem. "Nj. On vždycky před holkama machruje, ale když jsi na něj tenkrát skočila a políbila ho, úplně ho to vykolejilo," vysvětlil mi Bill a já se začala znova smát. "Ty jseš fakt deBill," sykl Tom a hodil po něm nevraživej pohled. Bill se jenom nevině zakřenil a mrknul na mě. Já jsem se začala znova cpát sušenkama a přitom se snažila nesmát se. V tom se ozval zvonek.
"Já tam dojdu!!" řekla Alex, rychle vstala a vyběhla z obývačky. "Takový nadšení ze zvonku," zakroutila jsem nechápavě hlavou a kluci se začali smát. Alex mezitim rychle doběhla ke dveřím a prudce je rozevřela. "Angel, konečně!!" vyhrkla, když mezi dveřma stála její kámoška. "No co je?? Hoří snad??" zeptala se Angel a vlezla dovnitř. "Skoro jo," kývla Alex. "Jakto??" nachápala Angel. "No totiž dneska ráno přišel Tom s Billem, aby se seznámili se Sendy," řekla Alex. "Bill je tady?? Super. Ale co je na tom tak strašnýho??" zeptala se Angel. "No právě to, že oni se už znají," odpověděla Alex. "Cože?? Znají?? A odkud??" zeptala se Angel překvapeně. "Z Berlína. Sendy tam skočila z nějakýho mostu a spadla na Toma," vysvětlila jí Alex. "No a??" nechápala Alex. "No ona mu řekla, že je rozkošnej a políbila ho a teď se tam spolu vybavujou jako kdyby se znali bůh ví jak dlouho," odpověděla Alex zoufalym tonem. "A ty si myslíš, že po ní Tom jede, že jo??" podívala se na Alex. "Asi," přikývla Alex. "Ale běž. Přece by se mu nelíbila holka, co vypadá jako kluk a skáče ze střech," objala ji Angel. "Ale ona je hezká, když tak neni oblečená," namítla Alex. "Ale prosim tě. Ty jseš určitě mnohem hezčí a tebe Tom zná už hrozně dlouho narozdíl od ní," chláchlila ji Angel. "Na tom přece nezáleží. Dokonce i Bill se s ní baví skvěle," trvala si Alex na svym. "Cože?? Bill??" nadskočila Angel. "Jo. Smějou se tam spolu a dělaj si z Toma legraci," přikývla Alex. "No tak to prr. Na Billa ať zapomene. Na toho mám spadýno já," řekla Angel vážnym tónem. "Pojď. Radši tam pudem a já ti ji představim," řekla Alex a už vedla Angel do obývačky, kde jsem právě klukům vysvětlovala něco ze treetu.
"Čau lidi," pozdravila Angel, když vstoupila. "Ahoooj Angel," pozdravili ji kluci, když vzhlídli. "Angel, tohle je moje dvojče Sendy," představila mě svojí kámošce Alex. "Ahoj. Já jsem Angel," pozdravila mě Angel. "Nazdar," odpověděla jsem jí a pečlivě si jí prohlídla. Byla o něco vyšší než já, měla dlouhý, rovný, černý vlasy, velké hnědé oči a celkem slušnou postavu navlečenou v černym topu a upnutejch džínách. "Hmmm pěkná barbie. Nejspíš chodí cvičit," pomyslela jsem si při pohledu na její celkem vysportovaný tělo. Angel si přesně tak upřeně jako já ji prohlížela mě. Stejně jako včera Alex nemohla uvěřit, že já jsem její dvojče. Nebyla na nás jediná známka podobnosti. Dost ji udivil můj vzhled, kterej takhle ani zdaleka nepřipomínal klučičí. "Tak si Angel sedni ne??" šťouchnul do ni Tom a vytrhl ji tak z pozorování. "Co?? No jo," řekla Angel a posadila se do vedlejšího křesla. Okamžitě jsem si všimla pohledu, kterej směřovala k Billovy. "Aaaaaaaaa barbie má asi na Billa zálusk," pomyslela jsem si v duchu a ušklíbla se. "Co se šklebíš??" podíval se na mě Bill. "Ale jen tak. Zdá se, že jdeš na dračku," mrkla jsem na něj. "Cože??" nechápal Bill. "To neřeš," zasmála jsem se. "Ok," přikývl a zazubil se na mě. "Hele co máte vy dvě dneska v plánu??" rozhlídl se po mě a po Alex Tom. "Já nic," odpověděla Alex. "No já měla v plánu trochu si to tady projit a obhlídnout zdejší architekturu," řekla jsem s potutelnym úsměvem. "No super. Mě totiž napadlo, že by jsme mohli někam vyrazit a oslavit tvůj novej domov," zakřenil se Tom. "Myslíš jako někde zapařit??" zeptala jsem se. "Jo, přesně," přikývl Tom. "No a předtim tě tady můžem trochu províst," přitakal Bill. "Ok. Já proti tomu nic nemám," přikývla jsem. "Aspoň si to tady pořádně omrknu a poznám zdejší lidi," pomyslela jsem si v duchu a zakřenila se.
Pokračování příště =D