AuToR: Sandra=)
"No tak jakej je dnešní plán??" zeptala jsem se, když jsme stáli venku. "Noooo, takže nejdřív si dáme pětku a potom uděláme nádhernej graffit na dům naší milovaný řídi. Co vy na to??" rozhlídnul se po nás Alp. "Pětka a dům řídi?? Ty to xhxeš vážně rozjet co??" povytáhla jsem obočí. "No to si piš," usmál se Alp. "No tak na co ještě čekáme?? Jdem na to!!" vykřikl nadšeně Jer a tak jsme se se smíchem vydali k nejvyšší budově v našem okolí.
"Hele fakt si na to troufáte?? Je noc, nevidíme ani na krok a je to taaaaak vysoko..." pošťouchla jsem kluky se smíchem, když jsme po schodech vyběhli úplně nahoru polorozpadlýho baráku, stoupli si vedle sebe na zeď a zírali do tmy. "No my určitě, ale jestli pak nemáš ty naděláno," drcnul do mě Jer. "Copak já měla někdy naděláno??" vyplázla jsem na něj jazyk. "No tak fajn. Na tři??" kývnul Alp. "Jasně," přikývlli jsme s Jerem a Jadem a připravili se ke skoku. "Jedna. dva, tři!!" vykřikl Alp a všichni najednou jsme skočili dolů přímo na plechový schodiště, ze kterýho jsme přeskočili na střechu vedlejšího baráku. "Teda v tý tmě je to fakt mazec!!" vykřikla jsem se smíchem, když jsem běžela přes celou střechu, z jejího kraje se prudce odrazila a skočila do tmy. Přistála jsem na další střeše, kde jsem udělala přemet a znovu se rozeběhla k jejímu kraji. "Jdem dolů??" vyhekl na mě udýchaně Alp, kterej stál u kraje střechy a čekal na mě a kluky. "Jasně," kývla jsem a tak jsme oba skočili salto dolů. "Wow, tohle je fakt mazec," vyhekla jsem, když jsme oba dopadli na zem a já přistála těsně vedle stojícího auta. Během chvilky se vedle nás objevil i Jer a Jadem. "Hukot," vyhekl Jer a mrknul na mě. "To teda jo," kývla jsem se smíchem. "No tak tohle jsme přežili a teď se pudem pobavit k paní řídící ne??" navrhl Alp. "No jasně že jo," kývli jsme a rozeběhli se přímo k domu naší ředitelky, kterej stál nedaleko. Cestu jsme si zkracovali přes pár balkonů, střech a aut.
"Hej, vypadá to, že už spí," řekl potichu Jad, když jsme stanuli před obrovskym domem naší řídi. "To je jenom dobře," kývl Alp. "Koukejte jakej má ta kráva barák," sykla jsem. "Se divíš?? Víš kolik prachů z nás vytahá navíc a uleje si je bokem??" podíval se na mě Jer a já přikývla, že vím. "NO tak jdem a potichu," zašeptal Alp a při slově potichu se zadíval na Jada. "No jooo, já vim," řekl Jad okamžitě a tak jsem se smíchem přeskočili vysokou zeď přímo do její zahrady. "Aaaaaaa, sakraaaaaaa. Asi jsem jí právě rožšláp záhonek s hiacintama," zašklebil se Jad a začal klepat nohou, aby ze svojí ohromný podrážky dostal hlínu s přilepenejma kytkama. "No to asi určitě," zasmál se Jer. "Ty její hnusy, co cpe po celý škole nemůžu ani cejtit," zašklebila jsem se a rychle unula před velkou hroudou, která právě vyletěla z Jadovy podrážky a připlácla se přímo na zeď. "Pěkná trefa," zasmála jsem se a poplácala ho po rameni. "Hej pst!!" napomenul nás Alp a tak jsme hned zmlkly. "Jdem," kývnul na nás Alp a tak jsem se potichu vydali k jejímu domu. "Teda ještě, že ta fůrie nemá psa," zašeptal Jad, když jsme se plížili pod jejími okny. "Prosimtě. Ta mit psa tak radši chcípne, než aby ji musel snášet," drcnul do něj Jer. "Tak teď už aspoň víme na co umřel její manžel," prohlásila jsem se smíchem a kluci s začali tlumeně řehtat. "Tak, tady to bude perfektní," řekl Alp a zastavil se. "Skvělíííí. Tohle uviděj všichni," usmála jsem se, když jsme stanuli přímo uprostřed dlouhý zdi, která byla čelem k silnici. "No tak si každej vemte dva spreje a tvoříme," zavelel Alp a rozevřel batoh. Já jsem rychle šáhla po oranžovym a černym, Jad po modrym a červenym a Jer po zelenym a hnědym. Na Alpa zbyl růžovej a žlutej. "Tak hurá dotoho," zašklebyla jsem se, stoupla s iasi dva metry od Jada a začala tvořit. Kluci se okamžitě přidali a tak jsme začali společně vytvářet mistrovský dílo.
"No a je to," vydechla jsem, když jsem dodělala poslední čáru. "No tak se na to mrknem ne??" kouknul po nás Alp a tak jsme všichni ustoupili od zdi až k plotu a začali si prohlížet svůj výtvor. "Dokonalý," vyhekla jsem a s velkym úsměvem pozorovala graffit nesoucí se přes celou obří zeď a skládající se z hromady sprostejch slov, sprostejch obrázků, lebek a všeho možnýho, co nás jenom napadlo. "Je to prostě mistrovskej kousek," přitakal mi Jer. "No taky nám ten mistrovskej kousek zabral celou noc. Koukejte, pomalu už začíná svítat," prohlásil Alp a já si teprv uvědomila, že má pravdu. "Hmm asi by jsme měli zmizet, než si nás tady někdo všimne," řekla jsem a v tom okamžiku se v okně zjevila hlava řídi. A do pr..." vyhekla jsem a rychle sklonila hlavu. To už se z dálky ozvaly policejní sirény. "Zdrháme!!!" zakřičel Alp, rychle popadl svůj batoh a společně jsme se rozeběhli ke zdi. Tu jsme v rychlosti přeskočili a začali zdrhat pryč. "Na střechu!!" křikla jsem, když jsme vyběhli ven z ulice a před náma se zjevilo policejní auto. "Ok!!" křikl Alp, auto přeskočil a vyskočil za mnou, za Jerem a Jadem na blízkej balkon, ze kterýho jsme začali hbitě šplhat na střechu paneláku. "Stůjte!!" slyšeli jsme za sebou řvát jednoho policajta. "No tos uhád," zamumlala jsem a vytáhla se na vršek střechy. "Támhle!!" ukázal Alp prstem na vedlejší střechu. "Ok," kývla jsem a rozeběhla se k ní. "Sakra!! To je minimálně 20 m!!" křikla jsem, když jsem se blížila k okraji. "Na to kašli a skákej!!" křiknul na mě Jer, odrazil se a skočil. "Ok," kývla jsem, co nejsilnějc se odrazila a s velkym výkřikem skočila. "Ufff," vyhekla jsem, když jsem dopadla na druhou střechu, udělala kotrmelec a zůstala ležet na zádech. "Jsi ok??" naklonil se nade mě Jad. "Jo jasně," kývla jsem a s jeho pomocí se zvedla. "Ok. Tak ještě skočíme támhle a tam se schováme," ukázal Alp na jednu střechu a tak jsme na ni rychle přeskočili a zůstali tam schovaný.
"Vzduch čistej," řekl Jer, když asi po půl hodině obhlídl situaci. "Super. Tak jdeme. Máme to akorát k Domovy," kývl Alp a tak jsme se všichni sebrali, rychle seskákali z paneláku dolů a rozeběhli se k Domovu tetovacímu a piercovýmu studiu, do kterýho jsme dorazili za další půl hodinu. "No tak tady jste," přivítal nás Dom, když jsme celý uběhaný vlezli dovnitř. "Čau Dome," vyhekla jsem a složila se na židli. "No nazdar. Co jste zase kde vyváděli?? Vypadáte jako po maratonu," prohlídnul si nás Dom. "Vážně to chceš vědět??" podíval se na něj zničeně Jer. "Hmm, ani ne," zavrtěl Dom hlavou. "No tak proč jsem měl mit vůbec ten čas??" rozhlídl se po nás zvědavě. "Chceme, aby jsi nám všem udělal stejnej pierc," řekl Alp. "Ok a kam??" kývl Dom. "Do spodního rtu. Podkovičku," odpověděla jsem. "Hmmm tak to jsem ještě nedělal... Budete první," zamyslel se Dom. "No tak to jdeš první Sed," řekl okamžitě Jer. "Ok, ok. Mě to nevadí," kývla jsem. "Takže teď hned?? Fajn. Tak si tady dřepni a jdem na to. Nic ti k tomu řikat nemusim viď. Už to znáš," mrknul na mě Dom. "Jasně," kývla jsem a přemístila se na křeslo, kde mi už Dom píchal uši, levý obočí a kde mi dělal moje tatto. "Proč to vůbec chcete všichni a na stejný místo??" zajímal se Dom, když si přichystal potřebný nářadí, usadil se naproti mě a začal. "Protože se Sed bude stěhovat a tak to chceme mit na památku," odpověděl mu Jer. "Cože?? Ty se budeš stěhovat??" podíval se na mě Dom překvapeně, když jsem měla hotovo. "Jo. Do blbýho Magdeburgu," přikývla jsem a slezla. "A proč??" vyzvídal Dom a tak jsem mu to mezi píchnutim Jera a Jada vysvětlila. "Hmmm tak to je docela mazec," konstatoval, když jsem skončila a propustil Alpa. "Teeeeeeeeda Alpeeeeeeeeeeeeee. Tobě to fakt sekne. Jseš s tim sexy," řekla jsem provokativně a sjela ho pohledem. "Hele hele nech si to jasný??" zašklebil se na mě Alp. "Ok," přikývla jsem. "Ale stejně si sexy," dodala jsem s úšklebkem. "Ty jseš fakt číslo," zakroutil Alp se smíchem hlavou a mrknul na Doma. "Tak kolik ti visíme??" zeptal se ho. "Nic. Tohle máte grátis, když se nám Sed stěhuje," usmál se Dom. "Jeeeee díky Dome," zakřenila jsem se a zlehka ho líbla. "Neni zač," zakřenil se Dom. "No tak se měj a někdy se snad uvidíme," usmála jsem se a společně s klukama vyrazila ven.
Pokračování příště =D