Sebevražda II
Zničehonic jsem otevřela oči a padala jsem asi ze dvou metrů k zemi, stylem jako bych spadla z postele. Byla jsem někde ve velké temné místnosti, kde byla spousta věcí. V té rychlosti jsem si je ani neprohledla a … "AAAAAUU!!!!!" zařvala jsem, když jsem dopadla na zem. Praštila jsem se do hlavy a můj pravý bok na tom taky nebyl hezky… "Do hááájjeeee!!! Sakraaaa!!" řvala jsem než jsem si něco uvědomila, mimo to, že v té místnosti na mě kouká s otevřenou pusou asi deset lidí a stejně jako já nevěří kde jsem se v tom vzduchu sakra vzala, navíc, přece jsem před chvílí zemřela tak jak mě to může bolet??! To jsem v pekle? To jsem byla tak zlá?? Proto mě Bill otočil od těch hvězd, chtěl ať jdu do pekla a ne do nebe. No bezva asi jsem v pekle… To jsem si s tou sebevraždou nijak nepomohla, zas mě něco bolí. Mnula jsem si hlavu a držela bok. Museli mě tu házet tak surově?! Nebo mě snad někdo zachránil a odvez do nemocnice? a já ze spánku zdrhla někam do podzemí a spadla ze schodů? Nenápadně jsem se podívala za sebe a nahoru, ale nic v té vysoké místnosti nebylo a byla jsem skoro uprostřed…Možnost s nemocnicí vyloučena, tak to bude zřejmě první možnost, peklo. Pak mě něco napadlo, ale nějak mi chyběla odvaha…odvaha kouknout se na levé zápěstí… ale přece jsem tam koukla… a bylo to tam. Skoro čerstvá rána po podřezaných žílách, ale krev už mi netekla, celkem to bolelo… další bolest, to je fakt peklo…
Lidi kolem mě už se snažili vzpamatovat a jeden přišel ke mně a zaraženě se mě zeptal: "Bist du in Ordnung??" a podával mi ruku. Mě málem hráblo. To už v pekle neumí ani česky?! Co to je za peklo? Dělaj mi to záměrně? Naštěstí jsem se učila německy, sice jsem vždycky chtěla angličtinu, ale tam už holt nebylo místo… a tuhle primitivní větu jsem přeložit zvládla, ptal se jestli jsem v pořádku… Docela jsem se vytočila. To je dost blbá otázka na to, že jsem v pekle… Jo to bych nebyla já, abych se v zápalu zlosti nezeptala na nějakou blbost. "Kde je Lucifer?!?!" řekla jsem německy. Muž nade mnou nevěřícně zamrkal a otočil se na lidi za sebou. Copak jsem to řekla blbě? Ale takovou primitivní větu jsem nemohla splést. Pak se ten chlap začal smát a řekl těm ostatním něco ve smyslu, že jsem se ptala kde je Lucifer. Na to se začali všichni smát. Pak jsem se mezi ně konečně podívala i já. Normální chlapi, džíny, trika a mikiny nebo bundy, prostě celkem pěkně oblečení a okolo to vypadalo, jako by se tam chystali něco natáčet… Praštila jsem sebou o zem a začala se smát. "Tak takhle to vypadá v pekle jo?" chechtala jsem se. Hned jsem se ale vzpamatovala a začalo mi to vrtat hlavou… Kruci co když jsem nezemřela, ale v tom případě jak jsem se dostala mezi německy mluvící chlapy?! A někde mimo dům, kdyby mě byli zachránily, musela bych ležet v nemocnici. Chcou mě tym divným peklem vyděsit? Začala jsem mít celkem strach a navíc mě napdalo prohlédnout se… Jo tak to by smrti odpovídalo, měla jsem na sobě všechno to když jsem se "řízla". Ale pro jistotu jsem si v hlavě urovnala němčinu. "Kde to jsem? Mluví tady někdo česky?" pořád jsem ještě seděla na zemi a vzhlížela na toho chlapa, ten se však přestal smát. "Jak kde jsi? Jsi v Magdeburgu přece!" přeluštila jsem z jeho dvou vět. Zamotala se mi hlava. Vymrštila jsem se na nohy a začala na něj řvát česky. "Jak jsem se sakra dostala do nějakého zkur* Magdeburgu a kde to vlastně je?! Snad ne v Německu?! Co tady dělám, když nikdo neumí česky!?!? Vy jste mě unesli nebo snad jsem přece v tom zatracenym pekle tak mluvte sakra!!" ječela jsem na ně na všechny. Všichni se najednou zděsili a chlap se kterým jsem mluvila něco zařval ve smyslu "je to Češka…" a chytil mě a začal na mě německy mluvit, zřejmě mě chtěl zklidnit, ale co z toho, když mu skoro nerozumím. Učila jsem se němčinu sice pět let na jedna, ale zas nerozumím první poslední a hlavně ne němcům osobně! Pomalu jsem se uklidnila a všimla jsem si, že se kolem mě shromáždili další tři muži. "Co tady děláš? Jak se jmenuješ?" ptal se mě soustředěně ten blonďatý třicátník co mě celou dobu držel. "Jsem-jsem Michelle….jsem-z-české republiky…" vykoktala jsem zděšeně a ještě jsem vyprskla: "Co tady dělám! Já jsem přece mrtvá!" a ukázala na levačku. "To-to-je-…?" zasekla jsem se…jak se řekne německy peklo?! Já to přece musím vědět, když jsem chtěla sepsat do němčiny úkol a v něm to slovo bylo!!je to Hölle!! "Jsem v pekle?" pípla jsem německy. Muži se začali smát, ale pak zvážněli. Už je to jasný. Nejsem asi mrtvá…ale pak už vůbec nic nechápu…chtělo se mi vážně brečet, ale to nebudu, nesmím… Než se někdo zmohl na slovo, ozvalo se zpoza naší skupiny něco jako "co se tady děje?!" a přibyl další muž, vlastně kluk…měl dlouhé hnědé vlasy a děsně mi někoho připomínal. Než však stačil na mou přítomnost reagovat odžduchnul ho nějaký dredáč se slovy "to má být -? a ne debatní kroužek…" celý vysmátý s elektrickou kytarou na mě pohlédl a pak zvážněl, v očích mu zahořely plamínky a mrkl na muže, který mě stále držel za ramena. "Nevěděl jsem, že je tvá holka tak mladá!" Stěží jsem rozuměla kdo co říká, ale ten kluk mi taky byl děsně povědomý… "Dej pokoj!" okřikl ho muž, přičemž mě pustil a něco jim v rychlosti řekl, to šlo bohužel mimo moje vědomosti. Oba kluci rázem zvážněli a já se dredáčovi koukla smutně i naštvaně do očí a něco mě trklo až mě to rozhodilo… Dyť je to Tom Kaulitz!!
Lidi kolem mě už se snažili vzpamatovat a jeden přišel ke mně a zaraženě se mě zeptal: "Bist du in Ordnung??" a podával mi ruku. Mě málem hráblo. To už v pekle neumí ani česky?! Co to je za peklo? Dělaj mi to záměrně? Naštěstí jsem se učila německy, sice jsem vždycky chtěla angličtinu, ale tam už holt nebylo místo… a tuhle primitivní větu jsem přeložit zvládla, ptal se jestli jsem v pořádku… Docela jsem se vytočila. To je dost blbá otázka na to, že jsem v pekle… Jo to bych nebyla já, abych se v zápalu zlosti nezeptala na nějakou blbost. "Kde je Lucifer?!?!" řekla jsem německy. Muž nade mnou nevěřícně zamrkal a otočil se na lidi za sebou. Copak jsem to řekla blbě? Ale takovou primitivní větu jsem nemohla splést. Pak se ten chlap začal smát a řekl těm ostatním něco ve smyslu, že jsem se ptala kde je Lucifer. Na to se začali všichni smát. Pak jsem se mezi ně konečně podívala i já. Normální chlapi, džíny, trika a mikiny nebo bundy, prostě celkem pěkně oblečení a okolo to vypadalo, jako by se tam chystali něco natáčet… Praštila jsem sebou o zem a začala se smát. "Tak takhle to vypadá v pekle jo?" chechtala jsem se. Hned jsem se ale vzpamatovala a začalo mi to vrtat hlavou… Kruci co když jsem nezemřela, ale v tom případě jak jsem se dostala mezi německy mluvící chlapy?! A někde mimo dům, kdyby mě byli zachránily, musela bych ležet v nemocnici. Chcou mě tym divným peklem vyděsit? Začala jsem mít celkem strach a navíc mě napdalo prohlédnout se… Jo tak to by smrti odpovídalo, měla jsem na sobě všechno to když jsem se "řízla". Ale pro jistotu jsem si v hlavě urovnala němčinu. "Kde to jsem? Mluví tady někdo česky?" pořád jsem ještě seděla na zemi a vzhlížela na toho chlapa, ten se však přestal smát. "Jak kde jsi? Jsi v Magdeburgu přece!" přeluštila jsem z jeho dvou vět. Zamotala se mi hlava. Vymrštila jsem se na nohy a začala na něj řvát česky. "Jak jsem se sakra dostala do nějakého zkur* Magdeburgu a kde to vlastně je?! Snad ne v Německu?! Co tady dělám, když nikdo neumí česky!?!? Vy jste mě unesli nebo snad jsem přece v tom zatracenym pekle tak mluvte sakra!!" ječela jsem na ně na všechny. Všichni se najednou zděsili a chlap se kterým jsem mluvila něco zařval ve smyslu "je to Češka…" a chytil mě a začal na mě německy mluvit, zřejmě mě chtěl zklidnit, ale co z toho, když mu skoro nerozumím. Učila jsem se němčinu sice pět let na jedna, ale zas nerozumím první poslední a hlavně ne němcům osobně! Pomalu jsem se uklidnila a všimla jsem si, že se kolem mě shromáždili další tři muži. "Co tady děláš? Jak se jmenuješ?" ptal se mě soustředěně ten blonďatý třicátník co mě celou dobu držel. "Jsem-jsem Michelle….jsem-z-české republiky…" vykoktala jsem zděšeně a ještě jsem vyprskla: "Co tady dělám! Já jsem přece mrtvá!" a ukázala na levačku. "To-to-je-…?" zasekla jsem se…jak se řekne německy peklo?! Já to přece musím vědět, když jsem chtěla sepsat do němčiny úkol a v něm to slovo bylo!!je to Hölle!! "Jsem v pekle?" pípla jsem německy. Muži se začali smát, ale pak zvážněli. Už je to jasný. Nejsem asi mrtvá…ale pak už vůbec nic nechápu…chtělo se mi vážně brečet, ale to nebudu, nesmím… Než se někdo zmohl na slovo, ozvalo se zpoza naší skupiny něco jako "co se tady děje?!" a přibyl další muž, vlastně kluk…měl dlouhé hnědé vlasy a děsně mi někoho připomínal. Než však stačil na mou přítomnost reagovat odžduchnul ho nějaký dredáč se slovy "to má být -? a ne debatní kroužek…" celý vysmátý s elektrickou kytarou na mě pohlédl a pak zvážněl, v očích mu zahořely plamínky a mrkl na muže, který mě stále držel za ramena. "Nevěděl jsem, že je tvá holka tak mladá!" Stěží jsem rozuměla kdo co říká, ale ten kluk mi taky byl děsně povědomý… "Dej pokoj!" okřikl ho muž, přičemž mě pustil a něco jim v rychlosti řekl, to šlo bohužel mimo moje vědomosti. Oba kluci rázem zvážněli a já se dredáčovi koukla smutně i naštvaně do očí a něco mě trklo až mě to rozhodilo… Dyť je to Tom Kaulitz!!
autor: Wreki
Ahoj na mém blogu je odkaz na nový a suprový klub tak se jukni a popípadně se přihlaš