close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Borec Tom VII.

9. ledna 2007 v 13:00 | Werča |  ╬Borec Tom
Když jsme se tam vydováděli a dopotápěli se, vylezli jsme a šli na tu zmrzku.
"No ty vypadáš," řekl jsem jí. Byla celá mokrá, ale bylo to strašně přitažlivý, měl jsem chuť se na ni vrhnout.
"Tobě to taky moc sluší s těma promokřenejma dredíkama," zasmála se.
Došli jsme k cukrárně, kde jsme si oba vybrali zmrzku, nakonec jsem jí ty dva koupil, ale stálo mě to majlant. Ne, to si dělám prdel, koupil jsem jí to rád.
Pak jsme se procházeli, papkali zrmzku, schli a kecali.
"A jak to, žes mě vůbec zachránila? Tos šla náhodou okolo a řekla sis : hele Kaulitz běží před třiceti fanynkama - schováme ho před nima do tady těch dveří?" zeptal jsem se a čekal co z ní vypadne.
"No náhodou v těch dveřích bydlím a tak trochu jsem vás sledovala kam jdete. Chtěla jsem se ti omluvit za to, jak jsem byla protivná, fakt mě to mrzí. I za toho děvkaře se omlouvám, ale dost mě štve, že se chováš jak největší hvězda a dáváš to všem okolo sebe najevo. Tak jsem chtěla, abys jednou dostal za vyučenou."
"Tak to se ti povedlo."dal jsem jí zapravdu a sklopil jsem oči.
Zastavila se přede mnou a pozvedla mi bradu, abych se na ni podíval.
"Ale možná, že sem se v tobě spletla," řekla tajemně.
Dívali jsme se na sebe dobrých pět minut. Byla krásná a měla fakt kouzelný oči. Jak nebe.
"Teď bych ti dal pusu, ale ty bys určitě řekla, že ses nespletla a že sem fakt strašnej a .." nedořekl jsem svou myšlenku…
Situaci vzala do svých rukou a dala mi pusu. Dost mě to překvapilo. Tak jsem se na ni podíval a čekal jestli se z toho zas nevyklube nějaká ptákovina, ale jen mě sledovala, co budu dělat.
Vzal jsem její tvář do svých dlaní a políbil ji. Najednou jsem cítil, že se mi úplně oddává, protože z ní vyprchalo veškeré napětí a měl jsem pocit, že kdybych ji nedržel, skácela by se. Bylo to něco nádhernýho. A ten polibek v sobě skrýval neskutečně moc věcí. Jako bysme nemuseli mluvit a všechno za nás řekly polibky. Objal jsem ji a pošeptal:
"No tohle jsem čekal od první chvíle co jsem tě uviděl," přísahal jsem a myslel jsem to tak.
"Já taky, ale bojím se, že to bereš jako svůj další úlet," přiznala.
"To bych si s tebou pořád nelámal hlavu Nikolko."
Ještě jsme si na chvilku sedli na lavičku a byli jen tak spolu a uvědomil jsem si, že ji nikdy nesmím ztratit. Ale zároveň jsem se toho bál, protože jsem ještě nikdy nic takovýho nezažil..
Když už byla celkem dost tma, šel jsem ji doprovodit domů. Celá se klepala zimou, dal jsem jí pusu na dobrou noc a šel do hotelu.
Přemýšlel jsem o Niky a byl jsem za dnešek moc rád. Ale taky jsem toho už měl plný kecky a těšil jsem se až padnu do postele a nebudu vědět o světě.
Hledal jsem zrovna klíčky po kapsách a nemohl jsem je najít. Ježiš, kde já to zas mám? Jo, tady. Vytahuju je, ale spadnou mi na zem. Shýbám se pro ně, když v tom se prudce otevřou dveře od našeho pokoje..
(ISURP)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama