close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Borec Tom VI.

9. ledna 2007 v 13:00 | Werča |  ╬Borec Tom
"Tak co si vyslechnu protentokrát?" řekl jsem už vůbec ne děkovným tónem. Udiveně se na mě podívala.
"Že jsem největší debil, kterej utíká před fanynkama, který ho pronásledujou?" říkám naštvaně a i přes její ne a posmutnělá očka pokračuju, "nebo že sem si to se všema chtěl rozdat?" zase odporuje, "a nechal jsem se sem vtáhnout, proto že jsem věděl, že si to ty a chtěl sem se tady na tebe vrhnout?" ještě nemám dost, "proto že se mi o tobě celou noc zdá a furt na tebe myslím?" vyřval jsem se, sice jsem si uvědomil, co jsem na sebe poslední větou prozradil, ale ještě jsem dodal:
"Já si nenechám plut na hlavu dámo," na to poslední slovo jsem dal důraz, aby se konečně začala chovat normálně a ne tak povýšeně a co víc - ještě víc povýšeně jak já, a to je někdy co říct.
Vyšel jsem ven a naštvaně odešel. V koutku duše jsem doufal, že za mnou vyběhne, ale neudělala to. Asi jí za to nestojím. A mě ona nestojí za to, abych na ni furt myslel jak hňup. Na takovou namyšlenou holku. To jsem to fakt dopadl.
Jdu do parku a jsem pěkně vytočenej. Sednu si na první lavičku která je po ruce a fakt o sobě přemýšlím. Jo holek jsem měl dost, ale toto jsem od žádné nečekal. Nejdřív je nesmělá a pak se z ní vyklube taková mrcha.
"Tak tobě se o mě zdálo nebo je to jenom další fráze co říkáš holkám, abys je dostal."
Prudce a docela nenávistivě se na ni otočím, abych jí dal najevo že už mě to vážně nebaví. Trochu strnula, asi si uvědomila, že tu druhou půlku věty říkat nemusela.
"Co je ti po tom a vůbec, ty mě špehuješ?" nadal jsem jí.
"To ne, ale sedíš na mojí lavičce."
"Tak to už přeháníš, ne?" rokřikl jsem se na ni, až mě to samého udivilo.
Jenom se zasmála a přisedla si.
"Je ti to k smíchu?"
"Ne, promiň, to byl vtip, tak co se ti o mě zdálo?" vyzvídala.
"To není tvoje starost," odsekl jsem. "Hele, jestli do mě chceš dál hustit, tak si dej rovnou odchod," přidal jsem ostře.
"Už budu mlčet. Mimochodem, jsem Nikola," představila jsem se.
"Hm, takový pěkný jméno a taková mrcha," ujelo mi. Ale fakt jsem si to myslel.
"Tom," dodám rychle.
"Jo, já vím. Tak co dostanu za tu záchranu?" ptala se mile.
Řekl bych pusu, ale v jiné situaci a s jinou holkou.
"Navrhuju zmrzku, ale jestli je to další z tvých vtipů, tak ode mě neuvidíš ani kopeček," varuju ji.
"No když budou dva, tak klidně jdu."
Ježiš to je ale potvůrka, to bude tvrdej oříšek.. Ale cítím se s ní strašně pěkně a mám takový podivný pocit v břichu (teďka to není z hladu - PŘÍSAHÁM :-D ), je to takový roztomilý, akorát, že si ze mě dělá celou dobu srandu ona. No budu jí to muset nějak zavařit.
Procházíme přes město zrovna kolem kašny a protože pořád vtipkuje na můj účet a zrovna říká něco o dredech, čapnu ji do náruče.
"Kam si mě neseš? Do hotelu?" ptá se se smíchem, ale nemyslí to tak jak předtím.
"Ne, potřebuješ trochu zchladit Niky," odpovím stručně a už se ráchá ve vodě.
"Ty hajzlíku," nadává a dělá uraženou. Když už je tam minutu a odmítá vylízt, podávám jí ruku, abych ji pomohl.
Trochu se pousměje a v těch krásných modrých očích má takovou zvláštní jiskru. No pochopil jsem to samozřejmě pozdě a už jsem tam byl taky.
(ISURP)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama