"Kterej slepej debil?" naštve se.
"Ježiš promiň, já nechtěl," omlouvám se a ta holka si drží záda. Musel to být pěknej kopanec.
Pomůžu jí vstát a na chvilku se mi zamlží před očima, protože to je ONA. Musím nějak využít situace, ale vůbec nic mě nenapadá!! Takže tam stojím jak ucho a nic neříkám.
"Hm slepej teda asi nejseš, ale s tím debilem sem se nesekla."
Ta mi to teda natřela. Posmutním a mám se k odchodu.
"Nemyslela jsem to tak s tím debilem, ale fakt to bolí," omluví se a ukáže na ty záda.
Vyhrnu jí tričko a trochu jí to červená.
"Fakt jsem nechtěl," ještě jednou jsem se omluvil a přemýšlel co dál říct, "pozval bych tě na zmrzlinu, kdybys mě včera neposlala do prdele," navrhl jsem nereálné.
"A já bych šla, kdybys nebyl největší děvkař v Německu," pokračovala.
Ty vole, proč mi to dělá??
"Ty seš nějaká chytrá, jaks na to přišla?"
"Mám oči a nejsem blbá a jestli si myslíš, že dostaneš každou tak se hluboce pleteš," uvedla mě do reality.
"Dík že mě vždycky setřeš a uděláš ze mě největšího hajzla na světě."
To už na mě bylo moc, tak jsem se otočil a šel ke klukům, když na mě zrovna Georg volal, že už mám jít.
Pak jsem se ještě otočil když jsme vycházeli a stála pořád na stejným místě, trochu vyjevená a možná že jí to bylo i trochu líto. Chudinka.. Cože???? Jak chudinka? Dvakrát mě pošle do řiti a ještě ji budu litovat, ne?
"Blbče Tome, seš hluchej?" vytrhne mě z přemýšlení Bill.
"Tak to byla ta holka, jak kvůli ní ani nespíš a vyjídáš ledničku?" překvapí mě Bill.
To jsem nevěděl, že nespal. Prej byl zrovna na záchodě.
"Že by Tom kvůli nějaké holce nespal? Tomu se mi nechce věřit," dělal si ze mě prdel Gustav a ostatní se dobře baví.
Od mýho červenání mě zachrání Georg s otázkou co budem dělat teď.
"Já bych se teda zašel někde nadlábnout jestli by vám to nevadilo," navrhl jsem nesměle.
Čekal jsem nějaký připomínky k mýmu ustavičnýmu hladu, ale nic se nedělo, asi měli hlad všichni.
Šli jsme směrem k Mekovi, když v tom jsme za sebou uslyšeli křik a dusot. Bylo nám to hned jasný, ale Georg si ten pohled nemohl nechat ujít, tak se otočil, ale neměl to dělat, bylo jich tam tolik, že měl hrůzu v očích ještě celej den.
Ani jsme se nedomlouvali a rozdělili se. Vběhl jsem do nějaké uličky, ale měl jsem pár desítek z nich pořád v patách. A moc pomalý teda nebyly. Zrovna jsem zahnul za roh, když mě něco vtáhlo do nějakejch dvěří a zavřelo to dveře. Poslouchal jsem co se bude dít, ale stádo proběhlo okolo a kroky pomalu utichaly. Strašně jsem si vydechl a až teď jsem si uvědomil, že to něco co mě sem vtáhlo byl asi spíš někdo.
Bylo tam šero..Ani jsem se na tu osobu nepodíval, jen jsem s úlevou řekl:
"Díky," svalil sem se k zemi do podřepu a dýchal. Měl jsem dost. Tak jsme neběhávali snad ani v těláku.
"Máš zaco," odpověděla podle hlasu nějaká holka, ale ten hlas jsem moc dobře znal. Došlo mi to překvapivě rychle.
(ISURP)